Spojte se s námi


Novinky

Putin: Ukrajina nikdy nebyla řádným státem! Rusko také uznalo nezávislost dvou lidových republik

Publikováno

před 2 roky

dne

  • Zdroj: Kremlin, CC BY 4.0

Ruský prezident Vladimir Putin již několik měsíců rezolutně popíral, že by zvažoval jakýkoliv útok na Ukrajinu. Nyní však roztrhl mírovou dohodu a nařídil ruský vojákům, aby udržovali mír ve dvou východních regionech (Donbas) ovládaných rebely.

Rusko rozmístilo v blízkosti ukrajinských hranic na 150 tisíc ruských vojáků, přičemž je momentálně velkou otázkou, co se bude dít nyní. Je ovšem zřejmé, že pokud se Rusové skutečně rozhodnou na Ukrajinu zaútočit, může to ohrozit celou bezpečnostní strukturu Evropy.

Tyto ruské jednotky podle Putina mají udržovat mír, načež australský premiér Scott Morrison v nedávném čase prohlásil, že je tato interpretace pouze zástěrkou a celá myšlenka je naprosto nesmyslná.

Je také pravděpodobné, že vyslání ozbrojených sil na ukrajinské hranice nebude ojedinělou záležitostí. Rusko poprvé napadlo Ukrajinu už v roce 2014 a následně anektovalo její jižní oblast, tedy Krym.

Podle informací serveru BBC rovněž prezident USA Joe Biden v minulých dnech varoval, že se ruský lídr v nadcházejících dnech chystá na zemi se 44 miliony obyvatel zaútočit.

Ač prezident Putin vždy prohlašoval, že nechce válku a je připraven vyjednávat, ukončení mírových dohod s Ukrajinou a uznání odtržených oblastí za nezávislé způsobuje značný neklid.

Uznání nezávislosti Luhanské a Doněcké lidové republiky by podle mnohých analytiků mělo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině. Putin přitom oznámil, že Ukrajinu nikdy nepovažoval za suverénní stát a označil ji za loutku Západu.

Tento krok ale znamená, že dojde k porušení Budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se Rusové zavázali respektovat Ukrajinu co do její suverenity a územní celistvosti.

Až doposud byli navíc tyto lidové republiky řízeny ruskými zmocněnci, Rusko zde navíc může díky uznání nezávislosti stavět vojenské základny.

Jeho hlavním požadavkem pak je, aby Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Pakliže by se totiž Ukrajina k této alianci připojila a rozhodla se prostřednictvím tvrdého boje získat Krym nazpět, bude do rusko-ukrajinského konfliktu vtažena celá Evropa.

Jak daleko tedy Rusko může zajít? Prezident Biden varoval, že se ruské ozbrojené síly mohou zaměřit na Kyjev, jakožto na hlavní město Ukrajiny a centrální strategický bod.

Ano, Ukrajina sice v posledních letech budovala a značně vylepšila své vojenské síly, Rusko by v případě válečného konfliktu navíc čelilo znepřátelenému obyvatelstvu. Vzhledem k rozsahu ruský sil by ale každopádně došlo na vskutku hrozivý scénář a boj i v hustě zalidněných oblastech.

Zdroje: BBC, Ministry of Defence, Novinky

Tagy:

Oblíbené