Spojte se s námi


Novinky

Putin: Ukrajina nikdy nebyla řádným státem! Rusko také uznalo nezávislost dvou lidových republik

Publikováno

dne

Ruský prezident Vladimir Putin již několik měsíců rezolutně popíral, že by zvažoval jakýkoliv útok na Ukrajinu. Nyní však roztrhl mírovou dohodu a nařídil ruský vojákům, aby udržovali mír ve dvou východních regionech (Donbas) ovládaných rebely.

Rusko rozmístilo v blízkosti ukrajinských hranic na 150 tisíc ruských vojáků, přičemž je momentálně velkou otázkou, co se bude dít nyní. Je ovšem zřejmé, že pokud se Rusové skutečně rozhodnou na Ukrajinu zaútočit, může to ohrozit celou bezpečnostní strukturu Evropy.

Tyto ruské jednotky podle Putina mají udržovat mír, načež australský premiér Scott Morrison v nedávném čase prohlásil, že je tato interpretace pouze zástěrkou a celá myšlenka je naprosto nesmyslná.

Je také pravděpodobné, že vyslání ozbrojených sil na ukrajinské hranice nebude ojedinělou záležitostí. Rusko poprvé napadlo Ukrajinu už v roce 2014 a následně anektovalo její jižní oblast, tedy Krym.

Podle informací serveru BBC rovněž prezident USA Joe Biden v minulých dnech varoval, že se ruský lídr v nadcházejících dnech chystá na zemi se 44 miliony obyvatel zaútočit.

Ač prezident Putin vždy prohlašoval, že nechce válku a je připraven vyjednávat, ukončení mírových dohod s Ukrajinou a uznání odtržených oblastí za nezávislé způsobuje značný neklid.

Uznání nezávislosti Luhanské a Doněcké lidové republiky by podle mnohých analytiků mělo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině. Putin přitom oznámil, že Ukrajinu nikdy nepovažoval za suverénní stát a označil ji za loutku Západu.

Tento krok ale znamená, že dojde k porušení Budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se Rusové zavázali respektovat Ukrajinu co do její suverenity a územní celistvosti.

Až doposud byli navíc tyto lidové republiky řízeny ruskými zmocněnci, Rusko zde navíc může díky uznání nezávislosti stavět vojenské základny.

Jeho hlavním požadavkem pak je, aby Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Pakliže by se totiž Ukrajina k této alianci připojila a rozhodla se prostřednictvím tvrdého boje získat Krym nazpět, bude do rusko-ukrajinského konfliktu vtažena celá Evropa.

Jak daleko tedy Rusko může zajít? Prezident Biden varoval, že se ruské ozbrojené síly mohou zaměřit na Kyjev, jakožto na hlavní město Ukrajiny a centrální strategický bod.

Ano, Ukrajina sice v posledních letech budovala a značně vylepšila své vojenské síly, Rusko by v případě válečného konfliktu navíc čelilo znepřátelenému obyvatelstvu. Vzhledem k rozsahu ruský sil by ale každopádně došlo na vskutku hrozivý scénář a boj i v hustě zalidněných oblastech.

Zdroje: BBC, Ministry of Defence, Novinky

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Novinky

Ohnivé tornádo v Kalifornii! Hasiči zaznamenali zajímavý úkaz

Publikováno

dne

Dlouhotrvající lesní požáry v Kalifornii stále neutichají. Hasiči se snaží seč jim síly stačí, ovšem požáry jsou i nadále silnější. Nyní natočili jev, který se jen tak nevidí, a to ohnivé tornádo. Jak vypadá?

Lesní požáry v americkém státě Kalifornie jsou ty největší, které byly v tomto roce k vidění. Nebezpečně vysoké teploty stěžují práci i tamním hasičům.

Ti se snaží ze všech sil, kvůli teplotám se ovšem vytvářejí stále novější ohniska a mnohá nejsou vůbec pod kontrolou. Nyní hasiči ale zaznamenali poměrně raritní jev.

Tím je ohnivé tornádo, které je velmi vzácné a vzniká za kombinace větru a extrémního horka. Bohužel ale právě ohnivé tornádo rozdmýchává další plameny.

Na západním pobřeží Spojených států v Kalifornii jsou požáry poměrně běžné z důvodu vysokých teplot, tento rok není absolutní výjimkou.

V roce 2022 totiž v tomto stále vzniklo přes 500 různých ohňů, které měly spálit přes 700 kilometrů čtverečních lesů a další vegetace.

Pro porovnání, Česká republika má 78 871 metrů čtverečních, spálila se tak dohromady plocha podobná v součtu Německa a Polska.

Zdroj: Seznam zprávy, iDnes

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Tchaj-wan jako strategické místo v šachové partii velikánů, na kterém může tratit nejen Apple

Publikováno

dne

Americká společnost Apple se stala na Číně, ale i ostatních zemí v Asii, velmi závislá, když se naprosto drtivá většina jejich výrobků vyrábí právě tam. Velmi důležitá je potom v tomto směru společnost TSMC, jenž se podílí na více jak polovině z celkové světové produkce čipů.

Není tak proto divu, že se Čína v tomto směru o Tchaj-wan tolik zajímá, přičemž v zemi, kde žije přibližně 23,6 milionu obyvatel, roste velká obava z případné invaze. Situaci nepomohla ani nedávná návštěva Nancy Pelosi.

Na celou situaci rychle zareagoval americký prezident Joe Biden, jenž dotáhl do zdárného konce plán, podle nějž bude USA investovat desítky miliard dolarů, které budou mít za úkol zvýšit výrobu čipů, aby v budoucnu nebyli Američané na nikom závislí, když největší výzvou bude vyrovnat se Číně v technologickém boji, který podle mnohých prohrávají již nyní. Podobný plán má však nejen Evropa.

To všechno samozřejmě bedlivě sleduje vedení společnosti Apple, jenž se zřejmě bude muset připravit na několik scénářů, jež by mohlo aktuální světové dění uvést v realitu. To se samozřejmě týká i pro další technologické giganty v západním světě.

Zisky jedné z největších technologických firem současnosti jsou tak astronomické především díky levné pracovní síle asijských zemí. Toto období velkého profitu však začíná pomalu ale jistě končit, když se Čína pozvolna začíná díky vlastním technologickým výrobkům dostávat na trhu do popředí a získává tak velkou výhodu.

Apple přitom od roku 2016 investoval v Číně okolo 275 miliard dolarů. Navíc v zemi zaměstnává velké množství lidí, z nichž mnoho je velmi vzdělaných v oboru. Našla by však v případě přesunu své výroby do USA či Evropy podobně vyhovující podmínky?

Tomu se dá jen těžko věřit, už jen proto, že se případná výroba prodraží natolik, že by ztratil Apple, ostatně stejně jako mnoho dalších západních technologických firem, konkurenceschopnost.

Pomoc by poté musela přijít od vlády, když by musela zvýšením cel a dalšími opatřeními vyrovnat tento handicap, na kterém západní společnosti dlouho profitovaly a stále ještě profitují.

Zdroj: CNET, E15

Pokračovat ve čtení

Kultura

Zemřela Sandy z Pomády! Olivii Newton-Johnové bylo 73 let

Publikováno

dne

V pondělí ráno zemřela zpěvačka a herečka Olivie Newton-Johnová. 30 let bojovala s rakovinou prsu, které nakonec, ve věku 73 let, podlehla. O jejím úmrtí informoval její manžel John Easterling. Herečka odešla doma, v kruhu své rodiny na ranči v jižní Kalifornii.

Rakovina prsu se u ní poprvé objevila v roce 1992. Zpěvačka s nemocí bojovala a za pomoci lékařů nad ní i zvítězila. Od té doby se věnovala osvětě a propagaci včasné prevence tohoto onemocnění.

V australském Melbourne je po ní pojmenováno výzkumné středisko Olivia Newton-John Cancer Wellness & Research Centre. Nemoc se jí však v roce 2013 vrátila a postupně metastázovala.

Veřejně herečka oznámila, že je opět nemocná až v roce 2018, kdy už ji metastáze napadly i spodní část páteře. Newton-Johnová tehdy přiznala, že ji v léčbě při silných bolestech pomáhá léčivé konopí a veřejně se vyslovila pro legalizaci marihuany v Austrálii.

Newton-Johnová se narodila ve Velké Británii v Cambridge, ale po 6 letech se její rodina přestěhovala do Austrálie a nějakou dobu žila v Melbourne. Po teenegerských úspěších v Austrálii přišel zásadní zlom v její kariéře v roce 1971 s písní If Not For You (Bob Dylan), která jí zajistila účinkování v televizi (pořady Cliffa Richarda) a filmu (The Case).

Po přestěhování se do USA se jí v kariéře moc nedařilo, až do roku 1978, kdy zazářila jako Sandy po boku Johna Travolty ve filmovém zpracování slavného broadwayského muzikálu Pomáda, který se odehrává v 50. letech na střední škole v jižní Kalifornii, kdy se nově přistěhovaná australská studentka zamiluje do grázla a místního lamače dívčích srdcí Dannyho.

Na svém Instagramu na ní zavzpomínal i její filmový partner John Travolta.

V době natáčení bylo Newton-Johnové 29 let a roli získala úplnou náhodou, když se na jednom z večírků potkala s producentem filmu, který jí po tomto setkání roli nabídl.

Olivia Newton-Johnová se tak stala jednou z největších popových hvězd 70. let, když prodala přes 100 milionů alb, a také čtyřnásobnou držitelkou ceny Grammy.

Zdroj: iDNES, CSFD, Novinky

Pokračovat ve čtení

Oblíbené