Spojte se s námi


Zajímavosti

KVÍZ: Dokážete vyjmenovat všechny prezidenty od vzniku Československa?

Pro někoho bude tento kvíz jednoduchý, druhý zase bude na nějaké jméno vzpomínat marně. Vyzkoušejte si, jak jste na tom se znalostí našich prezidentů od vzniku Československa.

Publikováno

dne

Pro někoho bude tento kvíz jednoduchý, druhý zase bude na nějaké jméno vzpomínat marně. Vyzkoušejte si, jak jste na tom se znalostí našich prezidentů od vzniku Československa.

Od roku 1918 se na této pozici prostřídalo hned dvanáct prezidentů. Na první z nich si zřejmě rychle vzpomenete, stejně tak i na ty z nedávné historie. Jak na tom jste s ostatními jmény?

Vyzkoušejte si tento kvíz, jenž má prověřit základní znalosti českého občana. Ne všichni si ale s ním naplno poradí. Nezapomeňte se s výsledkem pochlubit v komentářích.

Když se na naše prezidenty podíváme důkladně, nejdéle svůj úřad zastával hned první z nich. Ten byl prezidentem dlouhých 17 let, přičemž na konci roku 1935 byl nucen abdikovat ze zdravotních důvodů.

Pod jeho vedením země vzkvétala a je dodnes označován za jednu z největších osobností v českých a československých dějinách. Samozřejmě vám neřekneme jeho jméno, to budete muset sami zadat do kvízu výše.

Naopak ve své pozici se příliš neohřál náš třetí prezident, který v úřadu strávil pouhých 105 dní. Nutno podotknout, že situaci měl značně ztíženou okupací německých vojsk, která znamenala jeho konec.

Po rozdělení Československa nám doposud úřadovali tři prezidenti. Zajímavostí je, že každý z těchto prezidentů svůj úřad dokázal obhájit a absolvoval tak dvě funkční období.

Jedno funkční období je pětileté, a tak je jasné, že prvního československého prezidenta, jenž byl v úřadu 17 let, již nikdo nepřekoná. Aktuálně je možné být prezidentem maximálně 10 let.

Prezidenta volí přímo lid, což je v našem systému spíše novinkou, jelikož dříve byla hlava státu volena nepřímou volbou. Aktuální prezident nastoupil do úřadu poměrně nedávno, a to 9. března 2023. Na jeho jméno si tak určitě vzpomenete.

Zdroj: Sporcle, Pražský Hrad

25 Comments

25 Comments

  1. Karel Ruzicka

    21. srpna 2023 at 21:37

    Kromně Svobody všicí za prd.

    • Hana

      22. srpna 2023 at 8:16

      Myslíte … i on měl svoje tajemství 😉

    • Marta Borovcová

      22. srpna 2023 at 10:15

      To byla opravdu osobnost, dodnes si pamatuji, jak jsme čekali na výsledek voleb.

    • Jan Jasanský

      22. srpna 2023 at 11:03

      To myslíš vážně?

    • Zdenka Stejskalová

      21. září 2023 at 12:58

      Neříkejte? Jediný co věděl, že vojska VS jsou na cestě.

    • Jara

      17. listopadu 2023 at 6:50

      I Svoboda zradil v Moskvě podepsal dokument Brežněvovi o pobytu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa.

  2. Jakub Čegan

    21. srpna 2023 at 22:41

    13/13 za 7:41

    • Květa Zemanová

      22. srpna 2023 at 13:41

      Já si teda nejsem jistá,ale nebyl Havel 2 období?

      • Jana Kastnerová

        13. října 2023 at 20:06

        Do roku 1993 za Československo a potom za Českou republiku

      • Karel Jan Bek

        24. listopadu 2023 at 18:38

        Havel byl dvě období napo zmene nazvu republiky ….

    • Ja

      22. srpna 2023 at 14:01

      7:17 jen díky Gottwaldovi 🙂 Musel jsem hledat, jak se správně píše:-(

  3. mako

    22. srpna 2023 at 0:20

    13/13, timer 04:50

  4. Pavel Málek

    22. srpna 2023 at 10:19

    U Husáka je křestní jméno správně Gustáv, protož byl Slovák. Stejně jako píšeme Garrigue, a ne třeba Garik.

    • Zdenka Stejskalová

      21. září 2023 at 13:00

      Stačilo napsat příjmení, zbytek naskočil sám.

  5. Xim Durdil

    22. srpna 2023 at 12:21

    lehký. 100% za 18 vteřin

    • Zdenka Stejskalová

      21. září 2023 at 13:03

      Máte hodně hbité prstíky.

    • Petr

      1. listopadu 2023 at 21:02

      Vše za 6:24,akorát Svoboda delší přemýšlení.

  6. Enigma

    22. srpna 2023 at 15:19

    13/13, timer 07:55
    Nenaskočil mi hned prezident mezi 1968-1975.

  7. J.L. Bedrníček

    22. srpna 2023 at 16:13

    Hácha byl od 1939 do 1945
    Beneš pak 1935 až 1938 & 1945 až 1948

  8. Pavel Milt

    22. srpna 2023 at 18:35

    Moje pořadí nej prezidentů (kromě P.Pavla):
    1. Masaryk
    2. Havel
    3. Hácha
    4. Beneš
    5. Svoboda

    11. Klaus
    12. Gottwald
    13. Zeman

  9. Pavel Milt

    22. srpna 2023 at 18:47

    Mj. máte tam chybu. Emil Hácha, skvělý právník, překladatel, vlastenec, čestný starý pán a v podstatě oběť režimu byl ve funkci ne 105 dní, ale i po záboru Česka Německou Říší. Ano byl Státní president, tak trochu loutka v Hitlerových spárech, ale dokud mohl – bojoval. A jak je pravidlem v Česku: lůza si vybila svojí frustraci na bezmocném. Zemřel nedůstojně ve vězení a kdo jen mohl, kopl si do něj. A Beneš? Ten Beneš, s kterým byl Hácha v kontaktu i za Protektorátu, nehnul prstem!

    • Vladimír Müller

      2. října 2023 at 23:16

      Plně s vámi souhlasím. A doplňuji, že podle mne byl Beneš to nejhorší co tento stát mohlo potkat. V 38. Áda zadupal a Beneš se po…. a utekl do Anglie, tam si seděl v teple a po konci války se vrátil, ty co to tu odnesli za něho zlikvidoval a pak v 48. přišel Kléma, zadupal a Beneš se opět po….

  10. Eduard Straka

    1. září 2023 at 14:56

    myslim, ze na prezidenty jsme meli celkem smulu – samozrejme Masaryk – silna osobnost, Benes uz byl znacne horsi nez T.G.M., Hacha byl loutka, ale snazil se byt cestny a hrat proti nackum, coz v te dobe nebylo dvakrat lehky, pak banda za…nych komancu, Svoboda byl – jak vzpominala babicka – jen milej, starej dedula, v podstate jen na „ukazovani“, pak dalsi komunistickej zmetek a ti porevolucni – des, bes. uvidime, jaxe projevi ten novej. doufejme, ze aspon nebude krast propisky a chodit do „prace“ nalitej…

  11. Kočičáček76

    7. října 2023 at 13:30

    8:39

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zajímavosti

Velký kvíz: Kolik ženských jmen dokážete vyjmenovat?

Vyzkoušejte si tento velký kvíz, ve kterém budete mít za úkol vyjmenovat všechna ženská jména, které jsou v českém kalendáři. Vzpomenete si alespoň na polovinu z nich?

Publikováno

dne

Vyzkoušejte si tento velký kvíz, ve kterém budete mít za úkol vyjmenovat všechna ženská jména, které jsou v českém kalendáři. Vzpomenete si alespoň na polovinu z nich?

Tentokrát jsme si nachystali kvíz, který s největší pravděpodobností nedokážete splnit na sto procent. Vaším úkolem totiž bude vyjmenovat co nejvíce ženských jmen a vzhledem k tomu, že v kalendáři je těchto jmen opravdu mnoho, bude se jednat o těžký oříšek.

Prokažte svůj přehled a vyzkoušejte si tento kvíz. Přejeme hodně štěstí!

Abychom Vám vzpomínání trochu usnadnili, seřadili jsme Vám všechna jména dle abecedy. Na konci kvízu si tak tímto seřazením můžete významně pomoci.

V seznamu jsou zařazena pouze jména, která se běžně uvádějí v českých kalendářích. Celkem je tedy v kvízu 226 položek.

Už sám o sobě je tento úkol velkou zátěží pro vaši paměť, k tomu se navíc přidá i časový limit. Na uvedení co největšího počtu jmen totiž budete mít 15 minut. Možná se to zdá jako dost času, nicméně ke konci se už budete nacházet v časové tísni.

Zkuste tak zavzpomínat na jména členů vaší rodiny, známých kamarádů či veřejně známých osobností a pokuste se co nejvíce vyplnit tabulku se jmény. Do komentáře nám poté nezapomeňte dát vědět, jak jste si v kvízu vedli.

A jakmile budete mít kvíz vyplněný, můžete se podívat na některý další z naší série kvízů. Určitě si vyberete.

Zdroje: Sporcle, Kalendář

Pokračovat ve čtení

Historie

Šakvická vánoční vlaková tragédie: Přes sto mrtvých a snaha komunistického režimu vše zamést pod koberec

V brzkých ranních hodinách Štědrého dne roku 1953 se na trati Brno – Břeclav u stanice Šakvice odehrála jedna z největších vlakových tragédií. Toto neštěstí si vyžádalo 106 lidských životů, přitom se mu dalo předejít.

Publikováno

dne

V brzkých ranních hodinách Štědrého dne roku 1953 se na trati Brno – Břeclav u stanice Šakvice odehrála jedna z největších vlakových tragédií. Toto neštěstí si vyžádalo 106 lidských životů, přitom se mu dalo předejít.

V noci z 23. na 24. prosince roku 1953 vládla v tehdejším Československu vánoční atmosféra. Mnoho lidí se vracelo domů za svými rodinami a těšilo se na oslavu Štědrého dne. Vše ale zastínilo velké neštěstí, které se událo v Šakvicích.

Vánoční tragédie

24. prosince 1953 v 1:06 hodin najel rychlík jedoucí z Prahy v plné rychlosti zezadu do osobního vlaku stojícího v blízkosti stanice Šakvice. Těžkotonážní železný vlak tažený parní lokomotivou zadní dřevěné vozy doslova rozdrtil. Ty byly bohužel v tu chvíli plné cestujících, kteří se vraceli z odpoledních směn v Brně či lidí vracejících se na Vánoce domů k rodinám. 

Zahynulo 106 cestujících (pozn. některé zdroje uvádějí 103), obyvatel obcí Pálavy a Slovenska. Další stovce cestujících musela být poskytnuta lékařská pomoc. Nepřehlednost tragédie přímo na místě dala průchod lidskému hyenismu a mrtví a zranění byli okrádáni o hodinky a cennosti. Kvůli tomuto hyenismu některých lidí musela místo neštěstí následující den zcela uzavřít a hlídat armáda.

Příčiny neštěstí

Vyšetřování probíhalo několik měsíců a jeho výsledek byl doslova skandální. Příčina neštěstí nebyla technického charakteru, naprosto selhal faktor lidský. 

Strojvedoucí, topič a vlakvedoucí se společně opili těžkým červeným vínem a před nehodou všichni usnuli. Všichni tři ji také ve zdraví přežili. 

Nízké tresty a snaha vše ututlat

V roce 1953 byl u moci tvrdý komunistický režim a o takto děsivé tragédii se vůbec nesmělo psát. Neexistují žádné fotografie a všechny spisy byly v přísném utajení. Pouze krátká zprávička vyšla v Rudém právu dne 27. prosince, kde se ovšem o počtu obětí žádná informace neobjevila. 

Strojvedoucí za své naprosté selhání dostal trest pouhých pět let odnětí svobody, topič čtyři léta a vlakvedoucí tři. 

V roce 2011 byla na budově šakvického nádraží odhalena pamětní deska připomínající tuto tragédii. 

Zdroje:

Wikipedie: Železniční nehoda u Šakvic, Lifee.cz: Vánoční tragédie u Šakvic, Idnes.cz: Houkání vlaku ji děsí 60 let

Pokračovat ve čtení

Novinky

Jsme ve vesmíru sami? Zeptali jsme se umělé inteligence

Otázka existence mimozemského života fascinuje lidstvo po staletí. S technologickým pokrokem se naskýtá možnost využít umělou inteligenci a zeptat se jí na názor, zda ve vesmíru existuje další vyspělý život.

Publikováno

dne

Otázka existence mimozemského života fascinuje lidstvo po staletí. S technologickým pokrokem se naskýtá možnost využít umělou inteligenci a zeptat se jí na názor, zda ve vesmíru existuje další vyspělý život.

Hledání života mimo Zemi

Začněme zkoumáním faktorů, které podporují myšlenku, že ve vesmíru nejsme sami. V průběhu let minulých už vědci podnikli mnoho astronomických pozorování, načež vědeckých poznatků naznačujících existenci exoplanet, které by mohly mít vhodné podmínky pro život je několik.

Zajímavým faktem také je, že naše galaxie Mléčná dráha podle zpráv NASA obsahuje hned miliardy planet, přičemž už podle logiky věci je tedy téměř na 100 procent jisté, že ve vesmíru nejsme sami.

Různé studie pak poukazují na to, že by na některých z nich mohla být voda v kapalném stavu, což je klíčový prvek pro existenci života, jak ho známe.

V kontextu toho, že v rámci současného vědění má být dle NASA pouze v pozorovatelném vesmíru zhruba 200 miliard galaxií, ve kterých by se mohlo vyskytovat několik takových planet, je tedy spíše otázkou, na jaké úrovni daná civilizace je, než-li to, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.

Fermiho paradox a absence kontaktu

Na druhé straně tu máme Fermiho paradox, který se zabývá otázkou: „Kde jsou všichni?“ S ohledem na to, jak obrovský je vesmír by se očekávalo, že bychom už mohli zahlédnout nějaké známky mimozemské civilizace nebo alespoň detekovat signály jejich existence.

Absence jakýchkoli definitivních důkazů však vyvolává otázku, proč jsme se s nimi dosud nesetkali.

Názor umělé inteligence

Z vědeckého hlediska nelze jednoznačně říci, zda jsme ve vesmíru skutečně sami. Je mnoho faktorů, které skutečně naznačují možnost existence života jinde v kosmu.

Objevy exoplanet, které se nacházejí v obyvatelných zónách svých hvězd, kde existují voda či chemické složky potřebné pro život, jsou jedny z mnoha prvků, které podporují myšlenku existence mimozemského života.

„Na základě stávajícího vědeckého poznání bych se sklonil k myšlence, že ve vesmíru pravděpodobně nejsme úplně sami, ale opět je důležité zdůraznit, že to není zaručená odpověď,“ napsala umělá inteligence, tedy chatbot společnosti Open AI.

„Tohle vše je pouze začátkem diskuse a představuje to některé z hlavních myšlenek spojených s tématem existence života mimo Zemi. Skutečná odpověď na tuto otázku může být ještě mnohem složitější a vyžaduje další vědecké zkoumání a technologické inovace,“ uvedl ještě chatbot.

Zdroje: NASA, American Scientist, Open AI

Pokračovat ve čtení

Oblíbené