Zajímavosti
Ďatlovova výprava: masakr devíti horolezců přisoudili vědci pádu sněhové desky
V nočních hodinách 2. února 1959 zahynulo v ruském pohoří Ural na úbočí hory Cholat Sjachyl („Mrtvá hora“) devět zkušených horolezců. Jejich těla měla nevysvětlitelná zranění, což dalo vznik mnoha konspiračním teoriím po mnoho dalších let.
V nočních hodinách 2. února 1959 zahynulo v ruském pohoří Ural na úbočí hory Cholat Sjachyl („Mrtvá hora“) devět zkušených horolezců. Jejich těla měla nevysvětlitelná zranění, což dalo vznik mnoha konspiračním teoriím po mnoho dalších let.
Sestavení výpravy
V čele původně desetičlenné výpravy stál třiadvacetiletý Igor Alexejevič Ďatlov, proto také Ďatlovova výprava. Byl to nadaný a technicky zdatný mladý muž, který pro výpravu dokonce dokázal vyrobit malá přenosná kamna. Devět členů, včetně Ďatlova, studovalo na Uralském polytechnickém institutu a jejich věk byl v rozmezí 20-23 let. Desátým členem byl zkušený 38letý veterán druhé světové války.
Průběh výpravy
Naplánovaným cílem expedice byl vrchol hory Otorten. Podle legendy se jedná o posvátné místo domorodého kmene Mansijců a název v překladu znamená „Nechoďte tam“. Trasa, kterou měla výprava před sebou se svou obtížností řadí k těm nejobtížnějším.
Výprava dne 25. února 1959 dorazila vlakem do města Ivděl ve Sverdlovské oblasti na Uralu. Poté se na korbě nákladního auta dopravila do osady Vizaj, což je nejbližší obydlené místo k jejich cíli. Zde doplnili zásoby a přenocovali. Následující den vyrazili vstříc hoře Otorten. V začátku cesty je doprovodil do odlehlé oblasti místní obyvatel Stanislav Velikyavichus, dále už však výprava pokračovala sama.
29. února musel výpravu opustit student Jurij Jefimovič. Na cestě došlo k prudkému zhoršení jeho zdravotních obtíží, zejména revmatismu, tudíž radši zvolil návrat. Těžko mohl tušit, že si právě zachránil život a své přátele vidí naposledy. Sám se dožil 75 let a zemřel v roce 2013.
Výprava pokračovala zalesněným územím a po cestě na strategických místech uschovávala zásoby potřebné na zpáteční cestu. 1. února se dostali k okraji horské oblasti. Vlivem zhoršujícího se počasí a velmi špatné viditelnosti se však nevědomky odchýlili od naplánované trasy a začali stoupat na Cholat Sjachyl. Poté, co si uvědomili svou chybu, rozhodli se na úbočí této hory utábořit.
Pátrání a hrůzný nález
Návrat Ďatlovovy výpravy se předpokládal 12. února. Sami účastníci však své blízké upozornili, že se tento termín může i protáhnout, takže trvalo dalších osm dní, než bylo vyhlášeno pátrání. Jako první se vydali výpravu hledat jejich spolužáci a učitelé. Armáda s vrtulníky se připojila až posléze.
26. února jeden ze studentů objevil prázdný, zničený a zasněžený stan. Na místě byly také v různé vzdálenosti nalezeny osobní věci, peníze, potraviny a kusy oblečení. Vše nasvědčovalo tomu, že obyvatelé stanu jej opouštěli ve spěchu.
První dvě těla byla nalezena asi 500 metrů směrem dolů ze svahu. Těla byla oblečena pouze ve spodním prádle a ponožkách a byla částečně ohořelá. Na místě bylo provizorní ohniště. Další tři těla byla nalezena mezi tímto tábořištěm a původním stanem. Poslední čtyři těla byla nalezena až začátkem května 1959, takže je v době pátrání musela zakrývat velká vrstva sněhu.
Nepochopitelná zranění
U prvních pěti obětí bylo vyloučeno cizí zavinění a příčina smrti byla stanovena jako podchlazení. Ovšem čtyři zbylá těla vykazovala nepochopitelná zranění. Lebka jednoho byla zcela rozdrcena, těla měla polámaná žebra a jedné oběti dokonce chyběl jazyk. Podle lékařů byla těla vystavena extrémní vnější síle.
Přestože v se v době výpravy pohybovala v oblasti teplota hluboko pod bodem mrazu, těla byla téměř nahá nebo oblečená pouze v roztrhaném oblečení. Forenzní vyšetřování také s jistotou prokázalo, že stan, kde výprava spala, byl rozříznut zevnitř, tudíž někým z výpravy.
Vyšetřování
Prvotní vyšetřování bylo poměrně rychle uzavřeno a složky byly uloženy v tajném archivu. Dle vyšetřovatelů část výpravy zahynula podchlazením a část vlivem neznámé přírodní síly. Na oděvech některých z obětí byla také zaznamenána přítomnost zvýšené radiace. Mezi lidmi se samozřejmě začaly šířit různé konspirační teorie. K těm nejznámějším patří útok místních domorodců, test jaderných raket sovětským svazem, útok mimozemšťanů či útok Yettiho. Vědci pracovali zejména s reálnými přírodními vlivy, jako je pád laviny nebo lokální výskyt tornáda.
Vyšetřování bylo v následujících letech ještě několikrát otevřeno. Uspokojivé vysvětlení se však podařilo najít až v roce 2020. Švýcarský vědec Johan Gaume byl po shlédnutí animovaného filmu Ledové království natolik zaujat kvalitním zobrazením pohybu masy sněhu, že osobně odletěl do holywoodských studií zjistit, jak toho docílili. Tyto simulace pak použil k vytvoření simulace pohybu laviny a vlivu masy sněhu na lidské tělo. Prokázal, že i malá lavina mohla způsobit výpravě na Uralu zjištěná poranění.
Nicméně svah byl v místě neštěstí na lavinu příliš mírný, takže je spíš pravděpodobné, že studenti při stavění tábořiště a hloubení úkrytu narušili pevnou sněhovou desku výše nad stanem, ta se sesunula a částečně stan zavalila. Ve spěchu a šoku z padajícího sněhu se nestačili ani obléct či vzít boty, rozřízli stan zevnitř a začali prchat směrem ze svahu k lesu.
Část studentů se pokusila vrátit pro spacáky. V neprostupné mlze, kdy i vítr dosahoval rychlosti orkánu, se však nedokázali trefit zpět ke stanu, tak si udělali provizorní tábořiště, kde však při teplotě minus 40 stupňů Celsia neměli šanci přežít. A studenti, kteří utrpěli devastující zranění byli pravděpodobně masou sněhu zavaleni. Přesný průběh této tragické události již nikdy nezjistíme.
Zdroje: Prima ZOOM, Aktuálně.cz, Wikipedie
Historie
Josef II. svou krásnou manželku miloval, ona ho podváděla. S jeho sestrou
Isabella Parmská byla ve své době považovaná za neobyčejně krásnou a inteligentní ženu. Není tedy divu, že jejímu kouzlu podlehl i budoucí císař Josef II. Přesto byl její krátký život plný bolesti.
Isabela Parmská byla ve své době považovaná za neobyčejně krásnou a inteligentní ženu. Není tedy divu, že jejímu kouzlu podlehl i budoucí císař Josef II. Přesto byl její krátký život plný bolesti.
Kráska s psychickou poruchou
Isabela Parmská se narodila 31. prosince 1741. Vyrůstala částečně ve Španělsku, částečně na dvoře svého dědečka, francouzského krále Ludvíka XV. Na svou dobu obdržela neobvykle důkladné vzdělání, a to především zásluhou své babičky, která nadšeně podporovala její vrozenou bystrost a nadání. Uměla výborně tančit, bravurně hrála na housle, mluvila několika jazyky a zajímala se i o techniku a mechaniku.
Isabelino duševní zdraví na tom ale bylo podstatně hůř. Nepomohl tomu ani fakt, že ji vlastní matka vnímala víc jako přítěž než jako milované dítě, a tak její výchova připomínala spíš vojenskou drezúru. Trpěla depresemi a záchvaty vzteku, byla výbušná a zuřivá.
Osudová láska
I přes tyto charakterové vady ale Isabela na evropském sňatkovém trhu platila za luxusní zboží. A to dokonce natolik, že si ji pro svého syna vyhlédla Marie Terezie. Ten zpočátku k domluvenému sňatku přistupoval rozpačitě, už při prvním setkání mu ale krásná nevěsta naprosto učarovala. Josef II. se poprvé a naposledy v životě bezhlavě zamiloval. A zamilovala se i Isabela – do své švagrové Marie Kristýny.
Kristýna se k Isabele nejprve chovala rezervovaně, sama se totiž právě zotavovala z nešťastné lásky k vévodovi z Wurrtembergu, kterou zhatila její matka. Z dochovaných dopisů je ale jasné, že Isabelinu kouzlu nakonec podlehla. Jejich korespondence je plná důvěrných oslovení, vroucích vyznání i popisů intimností.
„Adieu, má útěcho, ty jsi tak dobrá, že na mne myslíš, doufám, že tě dnes o půl jedenácté uvidím. Ještě jednou adieu, líbám tvůj andělský zadeček,“ píše se v jednom z dopisů.
Čtyřikrát těhotná, dospělosti se ale nedožilo ani jedno dítě
Vášnivý vztah samozřejmě nebylo snadné utajit, a tak se brzy stal předmětem dvorských klevet. Víc do něj ale společnost nezasahovala, od císařovy manželky se očekávalo jediné, a to rození potomků. A této povinnosti Isabela dostála, první dceru, pojmenovanou po babičce Marie Terezie, porodila necelé dva roky po svatbě. Josefova láska k ní se tím ještě prohloubila.
Další těhotenství už ale bohužel nedopadla šťastně, Isabela dvakrát potratila. V této době u ní také naplno propukla psychická nemoc podobná bipolární poruše, trpěla halucinacemi a začala být přímo posedlá smrtí, kterou vnímala jako vykoupení z nešťastného života.
Zemřela ve 21 letech
Osudným se jí stalo poslední těhotenství, respektive to, že se během něj nakazila pravými neštovicemi. Dcera, která se narodila předčasně, zemřela krátce po porodu. A o pár dní později zemřela i Isabela. Bylo jí pouhých 21 let.
Jak se s tragédií vyrovnala Marie Kristýna můžeme usuzovat pouze z toho, že až do své smrti pečlivě uchovávala všechny předměty, které jí její lásku připomínaly. Císař Josef se se smrtí své ženy nevyrovnal nikdy, znovu se oženil jen z donucení. Jen o pár let později mu navíc osud uštědřil další ránu, jeho milovaná prvorozená dcera zemřela na zápal plic.
Zdroje: Seznam Médium, CNN Prima News
Zajímavosti
Toto jsou nejnebezpečnější výzvy TikToku. Končí slepotou, popáleninami i smrtí
TikTok, platforma určená ke sdílení krátkých videí, se stal hitem především mezi teenagery. A někteří z nich se pro získání virtuálních lajků nebojí nasadit ani vlastní život. Jaké nejnebezpečnější výzvy TikTok zatím přinesl?
TikTok, platforma určená ke sdílení krátkých videí, se stal hitem především mezi teenagery. A někteří z nich se pro získání virtuálních lajků nebojí nasadit ani vlastní život. Jaké nejnebezpečnější výzvy TikTok zatím přinesl?
Do bezvědomí
Výzva Blackout Challenge se poprvé objevila v roce 2021. A stala se jednou z nejsmrtelnějších. Dle serveru Bloomberg kvůli této výzvě zemřelo během pouhých 18 měsíců hned 15 dětí mladších 12 let. V čem spočívá? Účastníci se snaží přivodit si kóma zastavením přívodu kyslíku, ať už zadržením dechu nebo škrcením ručníkem, šálou či páskem. Netřeba dodávat, proč se tato šílená výzva mnohdy vymkla kontrole.
Halucinace z prášků
Benadryl patří do skupiny antihistaminik a sedativ používaných při léčbě alergií, nespavosti, nachlazení nebo nevolnosti. Ve vyšších dávkách ovšem způsobuje halucinace, čehož si všimli i někteří TikTokeři. Záhy této skutečnosti začali využívat k natáčení virálních videí. Alespoň do doby, než předávkování vedlo k srdečnímu selhání a smrti.
Je libo dračí dech?
Výzva s téměř poetickým názvem Dragon’s Breath neboli Dračí dech spočívá v pojídání bonbonů a jiných cukrovinek namočených do tekutého dusíku. Ten uvolňuje efektní dým, který se účastníkům chrlí z pusy. V čem je háček? Při nesprávném provedení tato pochoutka končí pobytem v nemocnici s popálenou kůží a otravou.
V rytmu ča-či
Ve výzvě Cha Cha Slide navzdory jejímu názvu nejde o tanec. Objevila se v roce 2022 a na paškál si vzala stejnojmennou píseň od DJ Caspera. Cílem je pustit si hit, ve které se opakovaně zpívá „slide left“ (zatoč doleva) a „slide right“ (zatoč doprava) během řízení auta a bezhlavě následovat jeho instrukce.
Balzám pro oči
V nesprávných rukou se i tak obyčejná věc, jako je mentolový balzám na rty, může proměnit v nebezpečný nástroj. Stačí, když si ho místo na ústa namažete na oční víčka. Tato výzva měla původně zajistit bdělost po celou noc, nezřídka ale končila podrážděním, záněty očí nebo dokonce slepotou.
Sražte prostředního
Od výzvy s názvem Skull Breaker lze jen těžko očekávat něco jiného než bolestivé úrazy, přesto se v letech 2020 a 2021 stala velmi populární. Tři lidé stojící vedle sebe ve stejnou chvíli vyskočí do vzduchu a zároveň se tomu prostřednímu pokouší podrazit nohy. Mezi následky zpravidla patřily naraženiny, v horších případech zlomeniny, otřes mozku či ochrnutí.
Pozor na hlavu
Další skupinová výzva může mít libovolný počet účastníků. Ti se nakloní nad mobilním telefonem se zapnutou přední kamerou, aby se viděli na displeji, vyhodí do vzduchu nad sebe nějaký předmět (míč, lahev s vodou nebo třeba dětskou židličku) a snaží se vyhnout tomu, aby jim spadl na hlavu. Že se to ne vždy povede, je asi zřejmé.
Zdroje: Cyberpurify, Fox10phoenix
Zajímavosti
Vánoční zvyky a tradice: Proč se líbáme pod jmelím a jak souvisí s Ježíšem Kristem?
Dodržujete oblíbený vánoční zvyk spočívající v pověšení jmelí do svého domova? Víte, odkud tato tradice pochází, proč se pod jmelím líbáme a jak souvisí s Ježíšem Kristem?
Dodržujete oblíbený vánoční zvyk spočívající v pověšení jmelí do svého domova? Víte, odkud tato tradice pochází, proč se pod jmelím líbáme a jak souvisí s Ježíšem Kristem?
Také svůj dům každoročně zdobíte jmelím, pod kterým se líbáte a věříte tomu, že do vašeho domova přinese štěstí a lásku? Pokud jste se někdy pídili po tom, odkud se tato tradice vzala, možná vás překvapilo, že její kořeny sahají až do doby Keltů, zmínky o jmelí se objevují ale také v severské mytologii a dokonce jej využívali i v antice.
Keltské zvyky a tradice spojené s jmelím
Právě Keltové totiž byli jmelím fascinováni a obdivovali ho také díky tomu, že si i v zimě udržovalo svou zelenou barvu. Věřili tomu, že je léčivé a propůjčovali mu až magické schopnosti. V době zimního slunovratu zdobili své příbytky nejenom jmelím, ale také dalšími stálezelenými rostlinami.
Přestože máme jmelí spojeno s tím, že je jedovaté a mělo by být umístěno mimo dosah dětí a domácích mazlíčků, skutečně má i léčivé vlastnosti a využívá se ve farmaceutickém průmyslu.
Keltové věřili také tomu, že jmelí podporuje plodnost. Možná, že právě odtud pochází prapočátky tradice líbání pod jmelím. Podle ní pár, který se políbí pod jmelím, spolu zůstane již navždy. Naopak svobodné ženy, které nedostanou pusu pod jmelím, stráví samy i celý následující rok.
Jmelí z pohledu křesťanství
Znáte legendu o tom, že jmelí bývalo stromem a Josef z něj vyřezal kolébku pro malého Ježíška? Když byl o 33 let později Ježíš Kristus odsouzen k smrti, Římané tento strom porazili a z jeho dřeva vyrobili kříž, na kterém byl Ježíš ukřižován. Po této události strom seschl a přeměnil se v malé keříky.
Způsob, jakým jmelí přežívá, tedy to, že získává živiny ze stromů, na kterých parazituje, symbolizuje život věřících. Ti totiž také žijí z Kristova těla – a to konkrétně při obřadu přijímání Kristova těla a krve.
Díky této legendě se jmelí stalo také symbolem Vánoc a lidé si jej začali nosit do svých domovů, kde jim přináší štěstí, lásku a požehnání.
Jak zajistit, aby vám jmelí přineslo štěstí a lásku?
- Vánoční tradice velí, že jmelí musí být darované, nikoliv kupované.
- Také je dobré zkontrolovat, že obsahuje hodně kuliček. Čím více kuliček, tím více štěstí.
- Jmelí si můžete zavěsit nad vstupní dveře, na lustr či připevnit nad stůl.
Věšíte si jmelí nad dveře a věříte v jeho kouzelnou moc? Nebo ho využíváte pouze jako vánoční dekoraci a neměli jste do dnešních dní ponětí o jeho vlastnostech a legendách, které jsou s ním spojeny?
Zdroje: Deník.cz, Novinky.cz, Wikipedie
-
Novinkypřed 2 týdny
Jsme ve vesmíru sami? Zeptali jsme se umělé inteligence
-
Kulturapřed 1 týdnem
Příběhy ze života: Členové rodiny u mě platí za štědrovečerní hostinu. Pokud se jim to nelíbí, nepozvu je, tvrdí babička
-
Celebritypřed 6 dny
Christian Bale se 103 kg nebo s 55 kg? Pro amerického herce žádný problém! Podívejte se na jeho úchvatné proměny
-
Novinkypřed 6 dny
Zlatý Pátrovič! Česko Slovensko má talent přineslo další obří bizár, duet Miša s Vlaďkou se zapsal do historie