V roce 2000 začalo jeden z nejvíce medializovaných případů ve Skandinávii. Viggo Kristiansen a jeho hrůzný čin vzbudil pozornost veřejnosti po celém světě. V té době nikdo nečekal, že vyústí v největší justiční omyl v Norsku a odsouzený kvůli němu skončí neoprávněně na dlouhá léta ve vězení.

Co předcházelo vyšetřování a jaké kontroverze ho po celou dobu provázely? A jak je možné, že si jeden z obviněných Viggo Kristiansen odpykal více než dvě dekády dlouhý trest a soud ho nakonec uznal nevinným?

Případ zmizení dvou děvčátek

Případ vražd v Baneheii začal 19. května 2000 v Norsku. Dvě malé kamarádky ve věku 10 a 8 let byly na návštěvě u svých otců. Oba bydleli ve stejném panelovém domě, jiné spojení mezi nimi neprobíhalo. V horkém květnu se po 18. hodině odešly vykoupat do nedalekého jezera.

Počátek případu se neodehrál beze svědků. Dva vysokoškolští studenti dívky viděli těsně před sedmou ještě ve vodě. Po jejich odchodu se po nich ale slehla zem.

Pátrání po dívkách vyhlásili jejich otcové kolem 23:00. Policie prohledávala okolí vrtulníky s termovizí, pomocí pátracích psů a na hledání dvou děvčátek se podílel široký okruh dobrovolníků. Norské policejní jednotky využívaly i odposlouchávací stanoviště, která by odhalila slabý zvuk jako pláč či sténání.

Hledání dívek probíhalo neúspěšně a po dívkách jako by se slehla zem. Až po několika dnech policie potvrdila nález zakrváceného oblečení a posléze i dvou těl. Hrůzný objev šokoval celé Norsko.

Policistům chyběly stopy

Na místě činu našli kriminalisté stopy krve, oblečení a obuv. Ohledání navíc potvrdilo sexuální násilí, svázání a následné ubodání. Nic na místě ale nenapovídalo o tom, kdo by za nechutným zločinem mohl stát.

Policie vyslýchala běžce a osoby, které se kolem frekventovaného jezera pohybovaly. Situaci neusnadňoval ani fakt, že nedaleko oblasti se nacházelo drogové doupě s přibližně stovkou obyvatel.

Jelikož se jednalo o častou oblast výskytu voyeurů, vydala se norská kriminální služba i touto cestou. Kromě toho prověřovala souvislost i s jinými vraždami ve Švédsku a Británii s podobným modem operandi.

Policie nakonec vytvořila několik profilů pachatelů, které byly ale vzájemně protichůdné. Jeden soudní znalec předhazoval scénář náhodného projíždějícího bez vazby na místo, druhý zase jednání dvou pachatelů, kteří místo dobře znali a zločin si naplánovali.

Hlavní podezřelý Viggo Kristiansen

Na dvojici Viggo Kristiansen a Jan Helge Andersen měla policie už dlouho spadeno – chyběly jim ale důkazy. Na místě se nakonec ukázala shoda s DNA Andersena, kterého zatkli a obvinili z dvojnásobné vraždy. Viggo Kristiansen byl zatčen s ním, ale bez obvinění.

Andersen tvrdil, že se zločinem nemá nic společného. Postupně ale přiznal vraždu jedné z obětí a za druhého vraha označil Kristiansena. Mělo to ale háček – policisté uvažovali celou dobu o scénáři, kdy byl aktivnější Viggo Kristiansen, což se dostalo k Andersenovi. Ten na základě této informace svoji výpověď změnil a policistům poskytl tolik potřebné náboje.

Andersen uvedl, že muži vraždu plánovali dopředu, neměli ale vyhlédnutou oběť. Jakmile zahlédli mladé dívky, oslovili je a nalákali je do lesa pod záminkou prohlídky koťat. Ve výpovědi také sdělil, že Viggo Kristiansen byl po celou dobu aktivnější a pasoval se do role submisivní oběti.

Nekompromisní soud a rozsudek

Soud začal 21. dubna 2001 a oba muži si vyslechli obvinění ze znásilnění a úkladné vraždy. Viggo Kristiansen byl navíc obviněn ze zneužití dívky mladší 10 let, voayerství ženy v sousedství a obtěžování mladého chlapce. Obviněný se ke všemu kromě posledního přiznal.

Kristiansenovi neprospěla výpověď jeho matky. Ta ho popsala jako již od dětství vzpurného a problematického. Odborné posudky ho označily za labilního, sexuálně frustrovaného a emočně nestabilního člověka.

Na konci soudu si Viggo Kristansen vyslechl nesmlouvavý rozsudek – 21 let trestu odnětí svobody. V norském justičním řádu se ale prakticky jednalo o doživotní trest. Po uplynutí trestu totiž soud rozhodoval, zda odsouzence pustí na svobodu nebo nikoliv.

Změna verdiktu po dlouhých 20 letech

Ačkoliv se Viggo Kristiansen přiznal, brzy po svém uvěznění žádal o znovuotevření případu. Do roku 2021 podobných žádostí podal šest a soud je všechny do jedné zamítl. Až na tu poslední, která otevřela brány největšího justičního omylu v dějinách Norska.

Komise o obnovení případu prozkoumala Kristiansenůn návrh a uznala, že se jako důkaz objevily nové vzorky DNA, o kterých se tvrdilo, že neexistují. To vrhlo na celý případ stíny pochyb a Kristiansenovi dalo naději na propuštění.

Případ byl nakonec znovuotevřen a jeho vedení dostalo oddělení policie v Oslu. To odhalilo, že celý případ provázely kontroverze. Mediální portréty odsouzených byly značně tendenční, alibi podezřelých se často měnily a v některých případech se rozcházel časový souběh zločinu.

Za největší problém ale policie označila průběh výslechů. Vyšetřovatel vedl s Andersenem, domnělým komplicem Kristiansena, neformální rozhovory bez přítomnosti právníka. Právě tam se Andersen dozvěděl, že policie kalkuluje s myšlenkou, kdy Viggo Kristiansen zločin inicioval a Andersena do něj namočil jako oběť.

Na základě této informace měnil Andersen výpověď výslech od výslechu, což znemožňovalo přesně potvrdit Kristiansenovo alibi. Nakonec policie případ uzavřela s tím, že došlo k justičnímu omylu a podala podnět k propuštění Viggo Kristiansena.

První den nového života

„Trpěl jsem 21 let každou minutu,“ prozradil Viggo Kristiansen médiím po svém propuštění. V prosinci 2023 uplyne rok od verdiktu, který ho zprostil obvinění v plném rozsahu. Viggo Kristansen den svého propuštění označil jako první den zbytku nového života.

Oběť justičního omylu požádala veřejnost v jeho okolí o klid. Chce navázat na minulý život tam, kde skončil a je si vědom chyb, které v minulém životě udělal. Celý případ považuje za svoji osobní tragédii.

Za svoje minulé skutky ale nezůstal nepotrestán. V případě obvinění z obtěžování a voyerismu dostal 10 měsíců odnětí svobody. Oproti dlouhým 21 letem, které strávil za mřížemi neprávem, se jedná ale o zlomek času.

Případ vražd v Banehii vzbudil pozornost hned dvakrát. Poprvé jejich hrůzným průběhem, za který byl odsouzen Jan Helge Andersen. A v posledních měsících i zprávami o stavu norské justice, které si Viggo Andersen vyzkoušel na vlastní kůži.

Zdroj: Wikipedia, DenikN, LifeInNorway