Spojte se s námi


Ostatní

První novodobá kremace na našem území byla nelegální. Proběhla v roce 1918 v Liberci

Publikováno

dne

V dnešní době je zpopelnění, tedy kremace, nejběžnějším způsobem pohřbu. Její prosazení ale nebylo jednoduché. Oficiálně se to podařilo až v roce 1919, první kremace na našem území se ale konala dříve v situaci, kdy šlo vlastně o nelegální věc.

Společnost pro spalování mrtvol

V dávné minulosti, např. u Keltů, byly pohřby žehem běžné a konaly se samozřejmě i na našem území. My ale máme na mysli historii novodobou. A v té neměla kremace dlouho na růžích ustláno. Katolická církev tento způsob pohřbu striktně odmítala. Ledy se začaly lámat až v 19. století.

Pokud pomineme ojedinělé excesy jako byl pohřeb Percyho Bysshe Shelleyho, druha spisovatele George Byrona. Ten nechal na italské pláži postavit pohřební hranici a na ní tělo svého druha spálil. První zemí, kde byla kremace skutečně povolena v pravém smyslu, byla Itálie. Stalo se tak v roce 1874. Poté přibyla Francie či Německo.

V Rakousku-Uhersku zpopelnění nebylo legální, povoleny byly ale spolky, které kremaci propagovaly. V roce 1899 byla založena Společnost pro spalování mrtvol a v roce 1909 pak spolek Krematorium. Kremace měla ale zastánce i mezi osobnostmi, za všechny zmíníme Jana Nerudu, Boženu Němcovou a také Vojtu Náprstka. Ten zemřel v roce 1894 a nechal se zpopelnit v zahraničí.

První krematorium u nás

V souvislosti s propagací kremace se v roce 1912 udála jedna velmi zajímavá věc. Městské zastupitelstvo vydalo povolení pro výstavbu krematoria. Mělo to jednu podmínku: nebude se v něm zpopelňovat. Stavba secesní budovy prvního krematoria u nás byla dokončena v roce 1916. Zákaz ale platil a lidé se mohli na krematorium jen dívat po vzoru hrdiny filmu Vesničko, má středisková.

Potom ale přišel 28. říjen 1918. Rakousko-Uhersko přestalo existovat a s ním i jeho právní řád. Toho v Liberci využili bezezbytku a přímo 28. října byli spáleni dva lidé, jeden Čech a jeden Němec. Nešlo ale o kremaci v pravém smyslu legální, spíš bylo využito právní vakuum.

Zákon o legalizaci kremace vytvořil poslanec Revolučního národního shromáždění a velký propagátor zpopelnění Jaroslav Kvapil. S jeho schválením nebyl žádný velký problém, neboť atmosféru doby charakterizoval antiklerikální přístup. Platit začal 1. dubna 1919 a od té doby se kremace stala běžnou součástí našeho pohřebnictví. Dnes patří Česká republika k zemím s nejvyšším počtem kremací na počet obyvatel na světě.

Zdroje: 100+1, Rozhlas.cz, Česká televize

Oblíbené