Spojte se s námi


Ekonomika

Další prudké zdražování hypoték. Česká republika je na počátku krize, ceny nemovitostí však mají klesat

Publikováno

dne

Inflace nejen v České republice nebere konce. A s neustále rostoucí inflací jsou samozřejmě spojeny i úvěrové produkty, konkrétně hypotéky a ceny samotných nájmů. Kdy tedy bude nejlepší uchýlit se k nákupu bytu či stavbě rodinného domu?

Hypotéční úvěry v České republice nejenže prudce zdražují, ale podle aktuálního ekonomického trendu neustále zdražovat budou.

Nutno podotknout, aktuální výše hypoték znamená to, že od počátku nového tisíciletí se jejich hranice přiblížila rekordnímu maximu. A tedy, že „dnešní“ hypotéky jsou nejdražší od počátku milénia. Dokonce dražší než před ekonomickou krizí v letech 2008 a 2009.

S ohledem na neustále se zdražující hypotéky však lze čekat pokles cen nemovitostí, a to nikoliv jednorázový.

Ceny nemovitostí by měly napříč celou Českou republikou klesat poněkud delší dobu, podle serveru Kurzy.cz dokonce po dobu dvou let. To je dobrou zprávu pro ty, kteří mají dostatek finančních prostředků na to, aby si byt či jinou nemovitost pořídili i bez potřeby úvěru.

Ovšem objektivně lze podotknout, že procentuálně drtivá většina lidí si vzhledem k dnešním poměrům nemůže nové bydlení bez hypotéky ani zdaleka dovolit.

A bude hůř…

Už nyní při hypotéčním úvěru s počáteční jistinou okolo 3 milionů Kč vyjde měsíční splátka hypotéky na zhruba 12 – 13 tisíc. Problémem ale je, že v dalším půlroce se může klidně stát, že by se splátky hypoték u podobných částek vyšplhaly až do výše 14 – 15 tisíc Kč.

„A bude hůře. Při průměrné sazbě hypoték 8,5 procenta, jež může být realitou již brzy, vyjde splátka běžného panelákového bytu 3 + 1 v Praze na 45 tisíc korun. Průměrně, ba i lehce nadprůměrně vydělávající Pražan tedy ze svého čistého příjmu nepokryje ani splátku druhořadého bytu na městské sídlištní periférii,“ píše ekonom Lukáš Kovanda na webu Kurzy.cz.

Kdy tedy plánovat zakoupení nemovitosti? S ohledem na aktuální trend budou ceny nejnižší ve lhůtě zhruba jednoho a půl až dvou let. Velký otazník ovšem visí nad samotnými hypotékami, kvůli nimž se může koupě nemovitosti skutečně hodně prodražit.

Zdroje: ČNB, Kurzy.cz

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Ekonomika

Ceny pohonných hmot i nadále klesají. Kolik podle průměrné ceny aktuálně zaplatíte za naftu a benzín?

Publikováno

dne

Konečně dobré zprávy. Ceny pohonných hmot klesají, podle průměrné hodnoty jsou benzín i nafta pod 40 korunami, byť na nejznámějších čerpacích stanicích se cena obou stále pohybuje nad touto hranicí. Celkový průměr je tak výrazně ovlivněn cenovkami nejlevnějšího řetězce ONO.

Zhruba od poloviny července klesají ceny pohonných hmot, a to konkrétně u domácích čerpacích stanic. Největší pokles vnímají řidiči v posledních 14 dnech, když podle serveru Kurzy.cz padly cenovky benzínu a nafty o čtyři koruny.

Průměrnou cenu pohonných hmot však výrazně ovlivňují cenovky nejlevnějšího řetězce ONO, který stanovila svou hodnotu benzínu na 37,90 Kč. U nafty to pak dělá 39,90 korun.

Známější čerpací stanice však stále nabízejí naftu a benzín dalece nad hranicí 40 korun. Konkrétně na OMV řidiči ještě před několika dny zaplatili za jeden litr benzínu 44,90 Kč.

Velmi podobně na tom je řetězec Shell. Benzina v průměru aktuálně stanovuje cenu benzínu na zhruba 42 korun za litr, naftu je na těchto stanicích o korunu dražší.

Za tento pozitivní pokles cen momentálně může cenový vývoj ropy, jejíž cenovka samozřejmě klesá. Podle aktuálního trendu však tyto hodnoty pohonných hmot nevydrží na této ceně věčně. V následujících týdnech budou ceny benzínu a nafty minimálně stagnovat.

Byť s menší intenzitou, ceny pohonných hmot klesají i napříč evropskými zeměmi, což je pro české řidiče rovněž dobrá zpráva.

Mnoho z nich totiž jezdilo tankovat do Polska, kde v minulém týdnu řidiči za litr nafty zaplatili 7,16 PLN. V přepočtu na naši měnu se jedná o 38 korun, benzín by vás momentálně v Polsku vyšel na 6,85 PLN, tedy 36,30 Kč.

Zdroje: Benzina, OMV, Kurzy.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Tchaj-wan jako strategické místo v šachové partii velikánů, na kterém může tratit nejen Apple

Publikováno

dne

Americká společnost Apple se stala na Číně, ale i ostatních zemí v Asii, velmi závislá, když se naprosto drtivá většina jejich výrobků vyrábí právě tam. Velmi důležitá je potom v tomto směru společnost TSMC, jenž se podílí na více jak polovině z celkové světové produkce čipů.

Není tak proto divu, že se Čína v tomto směru o Tchaj-wan tolik zajímá, přičemž v zemi, kde žije přibližně 23,6 milionu obyvatel, roste velká obava z případné invaze. Situaci nepomohla ani nedávná návštěva Nancy Pelosi.

Na celou situaci rychle zareagoval americký prezident Joe Biden, jenž dotáhl do zdárného konce plán, podle nějž bude USA investovat desítky miliard dolarů, které budou mít za úkol zvýšit výrobu čipů, aby v budoucnu nebyli Američané na nikom závislí, když největší výzvou bude vyrovnat se Číně v technologickém boji, který podle mnohých prohrávají již nyní. Podobný plán má však nejen Evropa.

To všechno samozřejmě bedlivě sleduje vedení společnosti Apple, jenž se zřejmě bude muset připravit na několik scénářů, jež by mohlo aktuální světové dění uvést v realitu. To se samozřejmě týká i pro další technologické giganty v západním světě.

Zisky jedné z největších technologických firem současnosti jsou tak astronomické především díky levné pracovní síle asijských zemí. Toto období velkého profitu však začíná pomalu ale jistě končit, když se Čína pozvolna začíná díky vlastním technologickým výrobkům dostávat na trhu do popředí a získává tak velkou výhodu.

Apple přitom od roku 2016 investoval v Číně okolo 275 miliard dolarů. Navíc v zemi zaměstnává velké množství lidí, z nichž mnoho je velmi vzdělaných v oboru. Našla by však v případě přesunu své výroby do USA či Evropy podobně vyhovující podmínky?

Tomu se dá jen těžko věřit, už jen proto, že se případná výroba prodraží natolik, že by ztratil Apple, ostatně stejně jako mnoho dalších západních technologických firem, konkurenceschopnost.

Pomoc by poté musela přijít od vlády, když by musela zvýšením cel a dalšími opatřeními vyrovnat tento handicap, na kterém západní společnosti dlouho profitovaly a stále ještě profitují.

Zdroj: CNET, E15

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

ČNB vyčkává, inflace roste, lidé chudnou aneb Co se událo v posledních dnech

Publikováno

dne

ČNB se rozhodla vyčkávat a nezvýšit úrokové sazby, což znepokojuje experty Deutsche Bank. Ti věří, že svoji chybu na příštím zasedání napraví. Inflace se zatím vyšplhala na 17,2 % a na konci prázdnin se očekává další zdražování energií. Jak vypadá aktuální situace v ČR?

ČNB vyčkává

ČNB podle očekávání mnohých nehlasovala pro zvýšení úrokových sazeb, které tak zůstávají stejné, když pro jejich zvýšení byla pouze dvojice Marek Mora a Tomáš Holub.

Experti Deutsche Bank však vyjádřili svoji nespokojenost, když označili tento krok za chybný. Podle největší německé banky by tak ČNB měla zasáhnout na dalším zasedání, kde už se zvýšení úrokových sazeb očekává.

„Vzhledem k tomu, že inflace v ČR v meziročním vyjádření v nadcházející době dále zrychlí, až k úrovni 20 procent, lze předpokládat, že její síla přiměje bankovní radu ČNB k dalšímu, podzimnímu navyšování základního úroku, a to na úroveň minimálně 7,5 procenta,“ vyjádřil se k události pro server Kurzy ekonom Lukáš Kovanda.

Inflace v ČR je aktuálně na 17,2 %, což je nejvíce od prosince roku 1993. Naši sousedé Polsko (15,5 %) a Slovensko (13,2 %) jsou na tom o něco lépe. Průměr EU je poté 9,6 %. Nejhůře na tom je stále Turecko, které v červenci zaznamenalo inflaci 79,6 %.

Inflace požírá úspory

Vláda slibovala občanům pomoc kvůli zdražování energií, nakonec se však dočkají jednorázové částky, která rozhodně nepokryje náklady, s nimiž málokdo ještě na začátku roku počítal, že by mohly zaklepat na dveře, jak by také mohla?

Svůj názor k aktuální situaci vyjádřila pro server Newstream i ekonomka Danuše Nerudová, která vyjádřila obavu nad budoucností obyvatelů v ČR.

„Ono se to moc neříká, ale nebude to jenom problém nízkopříjmových skupin obyvatel, ale také problém venkova. Co se týká obecně zdražování, myslím, že cílená pomoc by mohla být cílená lépe. Příspěvek pět tisíc korun je z mého pohledu moc plošný. A neměl být jednorázový, měla to být měsíční pomoc. Složenky platí lidé každý měsíc, nejenom v srpnu. Šla bych cestou zvýšení daňové slevy na poplatníka,“ říká bývalá rektorka Mendelovy univerzity.

Další výrazné změny se jistě dočkáme po letních prázdninách, když budou lidé v očekávání, jak k věci přistoupí vláda a především energetické společnosti, které chystají další zdražování energií.

Zdroj: Kurzy, Newstream

Pokračovat ve čtení

Oblíbené