Spojte se s námi


Ekonomika

Chorvatsko se vzdává kuny, od ledna má přijmout euro

Publikováno

dne

Chorvatsko by se již brzy mohlo a mělo stát dalším členem eurozóny. Ve středu totiž udělalo klíčový krok k tomu, aby namísto kuny, tedy své měny, začalo používat euro.

Oblíbená turistická destinace pro občany České republiky se odhodlala k velkému kroku. Chorvatsko se může už od nového roku stát již dvacátým členem eurozóny.

Chorvatský parlament schválil potřebný zákon, jež se zavazuje k přijetí eura namísto kuny coby ekonomické měny. Chorvatsko mimo jiné splnilo všechna čtyři kritéria, která Evropská unie při posuzování připravenosti na přijetí eura používá.

Mezi čtyři kritéria, podle nichž se zmíněná připravenost na přijetí eura posuzuje, patří kontrola stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

Jistotu přijetí pak sice Chorvatsko stále nemá, jelikož vše musí v červenci schválit členské státy Evropské unie. Nicméně se očekává, že odsouhlasení bude pouhou formalitou.

„Chorvatskou ekonomiku to posílí, prospěch z toho budou mít občané, podniky i celé společnost. Chorvatské přijetí eura posílí také euro coby měnu samotnou,“ cituje předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou server Bussiness Plus.

Co se týká kritérií ohledně splnění požadavků pro přijetí eura, tak šest států, včetně České republiky, podle komise plní jen část nutných podmínek. Eurozónu tedy prozatím rozšířit nemohou. Mezi další tyto státy patří Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Švédsko.

Všechny zmíněné státy kromě Rumunska splňují požadavky na stav veřejných financí. Česká republika se Švédskem a Bulharskem vyhovují i podmínkám dlouhodobých úrokových sazeb. Cenovou stabilitu ovšem zajišťuje jen Švédsko, kritérium směnného kurzu pouze Bulharsko.

Zdroj: Evropská unie, Bussiness Plus, Kurzy.cz

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Ekonomika

ČNB vyčkává, inflace roste, lidé chudnou aneb Co se událo v posledních dnech

Publikováno

dne

ČNB se rozhodla vyčkávat a nezvýšit úrokové sazby, což znepokojuje experty Deutsche Bank. Ti věří, že svoji chybu na příštím zasedání napraví. Inflace se zatím vyšplhala na 17,2 % a na konci prázdnin se očekává další zdražování energií. Jak vypadá aktuální situace v ČR?

ČNB vyčkává

ČNB podle očekávání mnohých nehlasovala pro zvýšení úrokových sazeb, které tak zůstávají stejné, když pro jejich zvýšení byla pouze dvojice Marek Mora a Tomáš Holub.

Experti Deutsche Bank však vyjádřili svoji nespokojenost, když označili tento krok za chybný. Podle největší německé banky by tak ČNB měla zasáhnout na dalším zasedání, kde už se zvýšení úrokových sazeb očekává.

„Vzhledem k tomu, že inflace v ČR v meziročním vyjádření v nadcházející době dále zrychlí, až k úrovni 20 procent, lze předpokládat, že její síla přiměje bankovní radu ČNB k dalšímu, podzimnímu navyšování základního úroku, a to na úroveň minimálně 7,5 procenta,“ vyjádřil se k události pro server Kurzy ekonom Lukáš Kovanda.

Inflace v ČR je aktuálně na 17,2 %, což je nejvíce od prosince roku 1993. Naši sousedé Polsko (15,5 %) a Slovensko (13,2 %) jsou na tom o něco lépe. Průměr EU je poté 9,6 %. Nejhůře na tom je stále Turecko, které v červenci zaznamenalo inflaci 79,6 %.

Inflace požírá úspory

Vláda slibovala občanům pomoc kvůli zdražování energií, nakonec se však dočkají jednorázové částky, která rozhodně nepokryje náklady, s nimiž málokdo ještě na začátku roku počítal, že by mohly zaklepat na dveře, jak by také mohla?

Svůj názor k aktuální situaci vyjádřila pro server Newstream i ekonomka Danuše Nerudová, která vyjádřila obavu nad budoucností obyvatelů v ČR.

„Ono se to moc neříká, ale nebude to jenom problém nízkopříjmových skupin obyvatel, ale také problém venkova. Co se týká obecně zdražování, myslím, že cílená pomoc by mohla být cílená lépe. Příspěvek pět tisíc korun je z mého pohledu moc plošný. A neměl být jednorázový, měla to být měsíční pomoc. Složenky platí lidé každý měsíc, nejenom v srpnu. Šla bych cestou zvýšení daňové slevy na poplatníka,“ říká bývalá rektorka Mendelovy univerzity.

Další výrazné změny se jistě dočkáme po letních prázdninách, když budou lidé v očekávání, jak k věci přistoupí vláda a především energetické společnosti, které chystají další zdražování energií.

Zdroj: Kurzy, Newstream

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Satoranský je potřetí v řadě nejlépe vydělávajícím sportovcem z České republiky, Pastrňák je třetí, Souček osmý

Publikováno

dne

Ve středu byl zveřejněn žebříček nejlépe vydělávajících sportovců z České republiky. Potřetí v řadě se neměnilo pořadí na jeho čele. Ženám vládla tenistka Karolína Plíšková, která v celkovém pořadí skončila na 17. místě.

Časopis Forbes nyní opět vydal žebříček nejlépe vydělávajících sportovců v rámci jednoho kalendářního roku. Žebříček vychází pravidelně. Vždy se počítá doba od června do července dalšího roku.

Potřetí v řadě žebříček ovládl Tomáš Satoranský, tedy hvězdný basketbalista, který letos po šesti letech vrátil ze slavné NBA zpět do Evropy, když se upsal Barceloně. Za rok si vydělal 242 milionů korun.

Do částky se započítává hrubý plat od klubu, vyhrané odměny a příjmy od sponzorů. Mimo basketbal se Satoranský může radovat z kontraktů s firmami Audi a Adidas.

Druhé místo patří Jakubu Voráčkovi, který si polepšil návratem do Columbusu. Slavný hokejový útočník si v první sezoně na staronové adrese vydělal 181 milionů korun. Vystřídal Davida Krejčího, který z žebříčku vypadl kvůli odchodu z Bostonu do Olomouce.

David Pastrňák se umístil na třetí pozici s příjmem 170 milionů. Aktuálně má hvězda Bostonu Bruins kontrakt ještě na jeden rok a jedná se o nové smlouvě. V té by si měl rodák z Havířova výrazně polepšit.

Naším nejlépe vydělávajícím fotbalistou je Patrik Schick, který si přišel na 148 milionů korun. Útočník Bayeru Leverkusen však podepsal nový vylepšený kontrakt a v příštím roce si přijde na vyšší částku.

Za Schickem se umístila hned trojice hokejistů z NHL. První pětici uzavírá Tomáš Hertl (129 milionů), za nímž se na šestém, respektive sedmém místě umístili Ondřej Palát (126 milionů) a Jakub Vrána (113 milionů).

Osmé místo náleží kapitánovi fotbalové reprezentace Tomáši Součkovi (112 milionů), devátý skončil hokejista Dominik Kubalík (95 milionů) a první desítku uzavírá fotbalista Matěj Vydra (85 milionů).

Co se týká žen, vede si nejlépe Karolína Plíšková. Česká tenistka si přišla na 68 milionů korun. V celkovém žebříčku se dostala na 17. pozici.

Zdroj: Forbes, ČTK

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Jak je to se stavebním spořením a vyplatí se jej v současné situaci pořizovat?

V rámci aktuální inflace a neustálého zdražování je zapotřebí zvažovat nejen to, co se vyplatí pořizovat a na čem raději ušetřit, ale také zhodnotit, zda vaše investice nepřesunout jinam nebo je úplně zrušit. Jak je to se stavebním spořením?

Publikováno

dne

V rámci aktuální inflace a neustálého zdražování je zapotřebí zvažovat nejen to, co se vyplatí pořizovat a na čem raději ušetřit, ale také zhodnotit, zda vaše investice nepřesunout jinam nebo je úplně zrušit. Jak je to se stavebním spořením?

Vyplatí se stále mít stavební spoření nebo jej vůbec pořizovat? Co je zapotřebí si uvědomit je fakt, že tento typ spořícího produktu – to je zkrátka běh na dlouhou trať. A už z toho důvodu je nutné zvážit, zda uložení finančních prostředků do jakéhosi stavebního spoření vůbec efektivní.

Ano, stavební spořitelny se snaží nabízet zajímavé podmínky, jenže v konečném zúčtování se nejedná ani zdaleka o výhodné zhodnocení financí. Proč?

I za předpokladu, že splníte podmínky pro získání státní podpory, která činí 2 tisíce Kč ročně, zhruba 20% částku zaplatíte za poplatek za vedení smlouvy o stavebním spoření.

Ročně tento poplatek dělá okolo 300 až 400 Kč. U některých spořitelen pak zaplatíte také poplatek za uzavření smlouvy, který může činit až 1 % z cílové částky. Rovněž musíme počítat s tím, že připsané úroky podléhají 15% dani.

Dalším aspektem je to, že při nesplnění podmínek pro získání státní podpory, například kvůli předčasného ukončení smlouvy, zhodnocení spoření klesá. A o různých omezeních na stavebním spoření v letech následujících nemluvě.

Jestli tedy člověk zvažuje pořízení stavebního spoření, musí vzít v potaz i srovnání úrokových sazeb na jiných spořících produktech nebo potencionální legislativní změny, které mohou ovlivnit výhodnost stavebního spoření.

A také, jestli si je klient jistý tím, že s ohledem do budoucna na tyto peníze nesáhne a nevybere peníze předčasně.

Dobrá, pořád jsou to nějaké peníze navíc. Jenže i při úrokové sazbě ve výši 6,5 % a s měsíčním vkladem například 2 tisíce Kč po dobu osmi let z vlastních prostředků ušetříte zhruba 192 tisíc. A kolik získáte na úrocích? Okolo 17 tisíc za osm let.. Státní podpora za toto období by činila 18 tisíc.

A jaké jsou tedy další alternativy?

Celkově tedy 35 tisíc navíc, a to v rámci těch nejideálnějších podmínek. To znamená, když klient nepřeruší měsíční „splátku“ nebo nevybere peníze předčasně.

V dnešní době tak existují i lepší alternativy. A to například vklad do zabezpečeného balíčku podílových fondů s reálným 20% ziskem nebo akcie či kryptoměny.

Ve všech případech při rozumné a opatrné investici může být následný zisk nejen větší, ale také za podstatně kratší dobu. Byť investování do akcií či jiných fondů sebou nese větší riziko. Mnohdy se to ale vyplatí více, než své peníze pouze ukládat do stavebních spoření.

Zdroje: Kurzy.cz, Peníze.cz

Pokračovat ve čtení

Oblíbené