Spojte se s námi


Zajímavosti

Zákaz zabíjení jednodenních kohoutků: Proč by to mohl být špatný nápad?

Česká republika může zakázat zabíjení jednodenních kohoutků po vzoru Německa, Itálie a Francie. Ochráncům zvířat se nelíbí, že je každoročně usmrceno 12 miliónů kohoutů jenom proto, že nesnáší vejce. Kde ale může být zádrhel?

Publikováno

dne

Česká republika může zakázat zabíjení jednodenních kohoutků po vzoru Německa, Itálie a Francie. Ochráncům zvířat se nelíbí, že je každoročně usmrceno 12 miliónů kohoutů jenom proto, že nesnáší vejce. Kde ale může být zádrhel?

Kampaně ochránců přírody chtějí uzákonit konec zabíjení kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže. V dnešní době na toto téma probíhají v mnoha zemích EU debaty. Kohoutci se u nás zabíjejí udušením oxidem uhličitým nebo rozsekáním zaživa ve stroji, kde rychle rotují břity.

Česká republika není výjimkou a o toto téma se také zajímá. Cíl ochránců je jednoduchý. Chtějí rozlišovat pohlaví již ve vajíčku. Kohoutky buď rovnou likvidovat, nebo nechat vylíhnout a dorůst až do jatečních velikostí, kdy je možné je zabít pro maso.

Tento požadavek by pravděpodobně nebyl nijak neobvyklý za předpokladu, že by zabitá zvířata končila v kafilériích jako odpad bez dalšího využití, ovšem vše má i druhou stranu mince.

Kdo má z kohoutků užitek?

Jednodenní kohoutci slouží jako hlavní zdroj potravy pro masožravé živočichy záchranných stanic nebo zoologických zahrad. Poštolky, puštíci, kalousi, čápi nebo lasice jich ve stanicích zkonzumují něco kolem 3 milionů. Zoologické zahrady mají spotřebu odhadem 2 miliony kusů. Pokud se kohoutci zakážou, čím se nahradí?

Jako nejpravděpodobnější možná varianta se uvádí myš, která je ale i osmkrát dražší než kuře. Za další vhodná zvířata můžeme považovat potkany, morčata nebo například křepelky. S ohledem na finanční stránku budou muset některé záchranné stanice omezit svůj provoz nebo skončit úplně.

Celkový zákaz tedy velmi ohrožuje životaschopnost stanic, které se starají o divoká handicapovaná zvířata v, ale i výraznou zátěž pro přírodu a životní prostředí. Hlodavci a ptáci speciálně chovaní za účelem krmení masožravců spotřebovávají daleko více zdrojů jako je například krmivo, stelivo, vytápění. Pouhé “dolíhnutí“ vajec má daleko menší následky.

Má myš menší hodnotu než kuře?

Vzhledem k tomu, že bude stále existovat potřeba živočichy něčím krmit, bude se muset vychovat a zabít velké množství myší nebo jiných živočichů. Myšlenka kampaně tedy pokulhává v etické rovině. Smrt jednoho živočicha se vykoupí smrtí jiného. Navíc se i usmrtí mnohem více zvířat. Kohoutci ve vajíčku a jejich následná náhrada.

Záchranné stanice také považují zabíjení jednodenních kuřátek jen kvůli špatnému pohlaví za neetické. Vidí zde ale chyby, které se provedly již v minulosti, kdy člověk vytvořil plemena určená výhradně k produkci vajec a kohouty z tohoto byznysu eliminoval, tedy aspoň z části.

Zdroj: ekolist.cz, konecvajec.cz, denik.cz, ochranazvirat.cz, zvirevnouzi.cz

Komentovat

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zajímavosti

Velký kvíz: Kolik ženských jmen dokážete vyjmenovat?

Vyzkoušejte si tento velký kvíz, ve kterém budete mít za úkol vyjmenovat všechna ženská jména, které jsou v českém kalendáři. Vzpomenete si alespoň na polovinu z nich?

Publikováno

dne

Vyzkoušejte si tento velký kvíz, ve kterém budete mít za úkol vyjmenovat všechna ženská jména, které jsou v českém kalendáři. Vzpomenete si alespoň na polovinu z nich?

Tentokrát jsme si nachystali kvíz, který s největší pravděpodobností nedokážete splnit na sto procent. Vaším úkolem totiž bude vyjmenovat co nejvíce ženských jmen a vzhledem k tomu, že v kalendáři je těchto jmen opravdu mnoho, bude se jednat o těžký oříšek.

Prokažte svůj přehled a vyzkoušejte si tento kvíz. Přejeme hodně štěstí!

Abychom Vám vzpomínání trochu usnadnili, seřadili jsme Vám všechna jména dle abecedy. Na konci kvízu si tak tímto seřazením můžete významně pomoci.

V seznamu jsou zařazena pouze jména, která se běžně uvádějí v českých kalendářích. Celkem je tedy v kvízu 226 položek.

Už sám o sobě je tento úkol velkou zátěží pro vaši paměť, k tomu se navíc přidá i časový limit. Na uvedení co největšího počtu jmen totiž budete mít 15 minut. Možná se to zdá jako dost času, nicméně ke konci se už budete nacházet v časové tísni.

Zkuste tak zavzpomínat na jména členů vaší rodiny, známých kamarádů či veřejně známých osobností a pokuste se co nejvíce vyplnit tabulku se jmény. Do komentáře nám poté nezapomeňte dát vědět, jak jste si v kvízu vedli.

A jakmile budete mít kvíz vyplněný, můžete se podívat na některý další z naší série kvízů. Určitě si vyberete.

Zdroje: Sporcle, Kalendář

Pokračovat ve čtení

Historie

Šakvická vánoční vlaková tragédie: Přes sto mrtvých a snaha komunistického režimu vše zamést pod koberec

V brzkých ranních hodinách Štědrého dne roku 1953 se na trati Brno – Břeclav u stanice Šakvice odehrála jedna z největších vlakových tragédií. Toto neštěstí si vyžádalo 106 lidských životů, přitom se mu dalo předejít.

Publikováno

dne

V brzkých ranních hodinách Štědrého dne roku 1953 se na trati Brno – Břeclav u stanice Šakvice odehrála jedna z největších vlakových tragédií. Toto neštěstí si vyžádalo 106 lidských životů, přitom se mu dalo předejít.

V noci z 23. na 24. prosince roku 1953 vládla v tehdejším Československu vánoční atmosféra. Mnoho lidí se vracelo domů za svými rodinami a těšilo se na oslavu Štědrého dne. Vše ale zastínilo velké neštěstí, které se událo v Šakvicích.

Vánoční tragédie

24. prosince 1953 v 1:06 hodin najel rychlík jedoucí z Prahy v plné rychlosti zezadu do osobního vlaku stojícího v blízkosti stanice Šakvice. Těžkotonážní železný vlak tažený parní lokomotivou zadní dřevěné vozy doslova rozdrtil. Ty byly bohužel v tu chvíli plné cestujících, kteří se vraceli z odpoledních směn v Brně či lidí vracejících se na Vánoce domů k rodinám. 

Zahynulo 106 cestujících (pozn. některé zdroje uvádějí 103), obyvatel obcí Pálavy a Slovenska. Další stovce cestujících musela být poskytnuta lékařská pomoc. Nepřehlednost tragédie přímo na místě dala průchod lidskému hyenismu a mrtví a zranění byli okrádáni o hodinky a cennosti. Kvůli tomuto hyenismu některých lidí musela místo neštěstí následující den zcela uzavřít a hlídat armáda.

Příčiny neštěstí

Vyšetřování probíhalo několik měsíců a jeho výsledek byl doslova skandální. Příčina neštěstí nebyla technického charakteru, naprosto selhal faktor lidský. 

Strojvedoucí, topič a vlakvedoucí se společně opili těžkým červeným vínem a před nehodou všichni usnuli. Všichni tři ji také ve zdraví přežili. 

Nízké tresty a snaha vše ututlat

V roce 1953 byl u moci tvrdý komunistický režim a o takto děsivé tragédii se vůbec nesmělo psát. Neexistují žádné fotografie a všechny spisy byly v přísném utajení. Pouze krátká zprávička vyšla v Rudém právu dne 27. prosince, kde se ovšem o počtu obětí žádná informace neobjevila. 

Strojvedoucí za své naprosté selhání dostal trest pouhých pět let odnětí svobody, topič čtyři léta a vlakvedoucí tři. 

V roce 2011 byla na budově šakvického nádraží odhalena pamětní deska připomínající tuto tragédii. 

Zdroje:

Wikipedie: Železniční nehoda u Šakvic, Lifee.cz: Vánoční tragédie u Šakvic, Idnes.cz: Houkání vlaku ji děsí 60 let

Pokračovat ve čtení

Novinky

Jsme ve vesmíru sami? Zeptali jsme se umělé inteligence

Otázka existence mimozemského života fascinuje lidstvo po staletí. S technologickým pokrokem se naskýtá možnost využít umělou inteligenci a zeptat se jí na názor, zda ve vesmíru existuje další vyspělý život.

Publikováno

dne

Otázka existence mimozemského života fascinuje lidstvo po staletí. S technologickým pokrokem se naskýtá možnost využít umělou inteligenci a zeptat se jí na názor, zda ve vesmíru existuje další vyspělý život.

Hledání života mimo Zemi

Začněme zkoumáním faktorů, které podporují myšlenku, že ve vesmíru nejsme sami. V průběhu let minulých už vědci podnikli mnoho astronomických pozorování, načež vědeckých poznatků naznačujících existenci exoplanet, které by mohly mít vhodné podmínky pro život je několik.

Zajímavým faktem také je, že naše galaxie Mléčná dráha podle zpráv NASA obsahuje hned miliardy planet, přičemž už podle logiky věci je tedy téměř na 100 procent jisté, že ve vesmíru nejsme sami.

Různé studie pak poukazují na to, že by na některých z nich mohla být voda v kapalném stavu, což je klíčový prvek pro existenci života, jak ho známe.

V kontextu toho, že v rámci současného vědění má být dle NASA pouze v pozorovatelném vesmíru zhruba 200 miliard galaxií, ve kterých by se mohlo vyskytovat několik takových planet, je tedy spíše otázkou, na jaké úrovni daná civilizace je, než-li to, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.

Fermiho paradox a absence kontaktu

Na druhé straně tu máme Fermiho paradox, který se zabývá otázkou: „Kde jsou všichni?“ S ohledem na to, jak obrovský je vesmír by se očekávalo, že bychom už mohli zahlédnout nějaké známky mimozemské civilizace nebo alespoň detekovat signály jejich existence.

Absence jakýchkoli definitivních důkazů však vyvolává otázku, proč jsme se s nimi dosud nesetkali.

Názor umělé inteligence

Z vědeckého hlediska nelze jednoznačně říci, zda jsme ve vesmíru skutečně sami. Je mnoho faktorů, které skutečně naznačují možnost existence života jinde v kosmu.

Objevy exoplanet, které se nacházejí v obyvatelných zónách svých hvězd, kde existují voda či chemické složky potřebné pro život, jsou jedny z mnoha prvků, které podporují myšlenku existence mimozemského života.

„Na základě stávajícího vědeckého poznání bych se sklonil k myšlence, že ve vesmíru pravděpodobně nejsme úplně sami, ale opět je důležité zdůraznit, že to není zaručená odpověď,“ napsala umělá inteligence, tedy chatbot společnosti Open AI.

„Tohle vše je pouze začátkem diskuse a představuje to některé z hlavních myšlenek spojených s tématem existence života mimo Zemi. Skutečná odpověď na tuto otázku může být ještě mnohem složitější a vyžaduje další vědecké zkoumání a technologické inovace,“ uvedl ještě chatbot.

Zdroje: NASA, American Scientist, Open AI

Pokračovat ve čtení

Oblíbené