Spojte se s námi


Zajímavosti

České krimi případy: Orlické vraždy stále zůstávají nejbrutálnějším případem v Česku. Uběhlo od nich již 30 let

Devadesátá léta v Československu připomínala Divoký Západ. Korupce, drogy, prostituce a organizovaný zločin byly na vzestupu. A právě to nahrávalo také skupině 5 sériových vrahů, později v tisku známých jako orličtí.

Publikováno

dne

Devadesátá léta v Československu připomínala Divoký Západ. Korupce, drogy, prostituce a organizovaný zločin byly na vzestupu. A právě to nahrávalo také skupině pěti sériových vrahů, později v tisku známých jako orličtí vrazi.

Parta kamarádů lačnila po penězích a nebála se vraždit

Než se pustíme do vyprávění příběhu o orlických vraždách a hrůzných skutečnostech, které policie v roce 1995 odhalila, pojďme si představit jednotlivé aktéry celé aféry. Parta orlických vrahů měla celkem 5 členů, kterými byli:

  • Karel „Karlos“Kopáč
  • Vladimír Kuna
  • Ludvík „Pacient“ „Mimísek“ Černý
  • Petr Chodounský
  • Irena Meierová

Zároveň vás chceme v úvodu upozornit, že celý případ je velmi komplexní a zahrnuje také řadu podvodů a další nelegální činnosti. My se ale zaměřili na to hlavní – 5 vražd, které jsou s orlickými vrahy spojeny.

Zakladatel skupiny a hlava gangu Karel „Karlos“ Kopáč

Za vznikem gangu stál Karel „Karlos“ Kopáč. Ten se narodil 3. června 1960, vyučil se frézařem, ale místo toho pracoval jako noční vrátný, poté jako vyhazovač v nóbl pražských podnicích a v roce 1990 se dokonce stal členem URNY (Útvaru rychlého nasazení). Přestože miloval bojové sporty a byl velice fyzicky zdatný, u jednotky vydržel pouhé tři měsíce.

Důvodem jeho odchodu měl být směšně nízký plat, nedostatečná úroveň výcviku a také informace o tom, že útvar bude brzy rozpuštěn. Po negativní zkušenosti u policie se vrátil zpět k práci vyhazovače.

Vladimír Kuna: Majitel posilovny ve sklepě, kde se odehrávaly neuvěřitelné věci

Již od dětství se Karel Kopáč přátelil s Vladimírem Kunou. Kuna se narodil 21. června 1964 a v dospělosti s Kopáčem navštěvoval posilovnu v Praze Podolí, později si ve svém domě v Rudné zřídil ve sklepě soukromou posilovnu, která měla pro gang později důležitý význam.

Ludvík Černý: Ďábel s andělským obličejem

Dalším členem gangu byl Ludvík Černý přezdívaný „Pacient“ a „Mimísek“. Přezdívka Pacient odkazuje k jeho psychotickému chování, kterým se během vražd vyznačoval a Mimísek mu říkali přátelé, díky tomu, že se neustále usmíval a měl důvěryhodný obličej.

Ačkoliv navenek působil Černý mile a přátelsky, uvnitř něj se skrývalo monstrum. Ludvík Černý se narodil 25. května 1965 a s Kopáčem a Kunou se seznámil v posilovně v Podolí, kam všichni docházeli.

Ludvík „Pacient“ Černý byl ženatý a měl malého syna. Na své okolí působil jako naprosto normální občan, bezúhonný, sympatický a spořádaný.

Petr Chodounský a Irena Meierová

Zatímco jádro skupiny tvořili Karel, Vladimír a Ludvík, za další dva členy gangu, kteří se neúčastnili všech vražd, jsou považováni Petr Chodounský a Irena Meierová.

Rok 1991: První vražda a tělo podnikatele zabalené v pletivu

Vše začalo smrtí podnikatele Aleše Katovského. Psal se rok 1991, kdy se Karel Kopáč seznámil s úspěšným podnikatelem Alešem Katovským a stal se jeho bodyguardem. Více než o jeho bezpečí šlo ale Karlosovi o jeho peníze. A tak vznikl plán první orlické vraždy, který vymyslel Ludvík Černý.

Záminka výměny peněz byla pouhou zástěrkou

5. dubna 1991 jeli společně Kopáč a Katovský do Rudné, kde se potkali s Černým, který měl Katovskému směnit peníze za výhodný kurz. Když ovšem dojeli na místo, Ludvík Černý se omluvil, že u sebe nemá dostatek peněz k výměně a společně se vydali zpět do Prahy.

Původní plán měl proběhnout tak, že během cesty zastaví, zastřelí Katovského, který řídil, a následně jeho tělo hodí ze Žďákovského mostu do přehrady Orlík.

Nepředvídatelné chování Ludvíka Černého mohlo mít fatální následky pro všechny

Přestože tělo Aleše Katovského zabalené v pletivu skutečně skončilo na dně přehrady, události, které tomu předcházely, neproběhly podle plánu. Černý totiž během cesty znenadání střelil podnikatele zezadu do hlavy.

Rok 1992: Další tři vraždy a první použití sudů s louhem

Později se odehrála druhá vražda. Té se tentokrát kromě Kopáče a Černého zúčastnil také Vladimír Kuna. Obětí se stal Leorento Lipoveci, přistěhovalec z Jugoslávie, jenž měl zájem o koupi zbraní.

Další nečekaný výstřel a vznik přezdívky Pacient

Obchod se měl odehrát v již zmíněném sklepě domu Kuny. Ve chvíli, kdy se Lipoveci naklonil nad kufřík se zbraněmi, jej zezadu do hlavy střelil Ludvík Černý a svůj čin doplnil o veselý poskok a prohlásil „To jsem ale čtverák!“

Toto chování Černému vysloužilo jeho přezdívku Pacient, jež odkazovala na jeho chování hodné pacienta psychiatrické léčebny.

Tělo zavražděného následně trojice svlékla, společně ho schovali do sudu, zalili louhem a vodou, zavařili a opět jej shodili ze Žďákovského mostu do Orlické přehrady.

Zajímavé je, že v tento moment se osudy Orlického gangu propojili s dalším českým sériovým vrahem, Ivanem Roubalem. Ten jim totiž obstarával louh.

Vražda maminky Vladimíra Kuny

Protože hlavním motivem orlických vrahů byly peníze, uchýlili se také k vraždě rodinného příslušníka jednoho z nich. Vladimír Kuna nechtěl čekat, až jeho maminka zemře přirozenou smrtí, a proto se rozhodl vzít její osud do vlastních rukou.

Karel Kopáč mu sestavil speciální balíček, který po rozbalení explodoval Anně Medkové v rukou a způsobil jí vážná poranění. Zemřela po několikadenní hospitalizaci v nemocnici.

Vzácné pečeti stály starožitníka Hodra život

Další vraždu měl na svědomí opět Pacient. Vlastimila Hodru střelil zezadu do hlavy na Plzeňské ulici v Praze, a to údajně za bílého dne. Datum vraždy se nikdy nepovedlo stanovit, stejně tak se nikdy nenašly ani vzácné pečetě, které byly motivem vraždy.

Protože Vlastimil Hodra měl poměrně statnou postavu, museli jeho tělo Černý, Kopáč a Kuna do sudu rozřezat. Následně sud opět shodili do Orlické přehrady.

Rok 1993: Vražda dalšího příbuzného

Poslední obětí gangu se stal Jaroslav Meier. Manžel Ireny Meierová a švagr Karla Kopáče. Kopáč si totiž vysnil otevření erotického klubu a chtěl, aby Jaroslav ručil svým domem. Ten to ale odmítl.

Irena Meierová ale přišla s nabídkou, že pokud se jejího chotě zbaví, dům připadne jí a ona je ochotná jím ručit. Přestože s tímto scénářem její bratr naoko souhlasil, nelíbil se mu. Proto na ni sehrál scénu se svým kamarádem, který se vydával za vraha.

O vraždu Jaroslava Meiera se ale později postaral Pacient a zabil jej přímo v jeho domě v Rudné.

Rok 1994: Nehoda, která připoutala vůdce gangu na invalidní vozík

Řádění gangu ustalo v roce 1994, po autonehodě, jejímiž účastníky byli Kopáč a Kuna. Karlos nezvládl řízení a po nehodě zůstal kvůli poranění páteře upoután na invalidní vozík. Kuna vyvázl bez vážnějších zranění.

Právě toto postižení bral král party jako potrestání za své ohavné činy a začal se obávat o svůj život. Dalších akcí se již proto neúčastnil. V té době se již začaly objevovat také informace o tom, že policie pátrá po nějakém gangu a sudech. Černý si totiž měl v podsvětí pouštět hubu na špacír a vychloubat se oddělanými lidmi.

Rok 1995: Potápěči v Orlické přehradě a nález obětí

V roce 1995 konečně začalo ohledávání dna Orlické přehrady a byly nalezeny dva sudy s lidskými ostatky a tělo obalené pletivem.

S orlickým gangem je spojováno pět vražd, ačkoliv kriminalisté mají podezření, že Černý jich měl na svědomí mnohem víc. K jejich dokázání ovšem nebyl dostatek přímých důkazů.

Rok 1997: Konečné rozsudky a členové gangu za mřížemi

Konečné rozsudky padly v roce 1997. Po odvolání byl snížen trest Vladimíru Kunovi z doživotí na 25 let a Ireně Meierové z 12 let na 10. Karel Kopáč odešel od soudu s testem 21 let za mřížemi, Ludvík Černý byl odsouzen na doživotí a Petr Chodounský si měl odpykat 14 let.

Kde jsou členové gangu nyní?

Co se stalo s členy gangu po odkrytí souvislostí již víme, kde jsou ale nyní? Většina z nich je na svobodě.

Irena Meierová byla propuštěna z vězení v roce 2002, Petr Chodounský v roce 2011 a Vladimír Kuna o dva roky později.

Velitel gangu Karel Kopáč spáchal ve vězení v roce 2004 sebevraždu.

Za mřížemi stále zůstává Ludvík Černý. Ten si nechal změnit příjmení na Zámečník a v roce 2017 žádal o podmínečně propuštění. Jeho advokátka Lucie Vykysalá u soudu zmínila, že se dotyčný polepšil, uvědomil, co napáchal a dokonce se stal členem církve Adventisté sedmého dne. Podle posudku psycholožky ale k dostatečné nápravě odsouzeného stále nedošlo, tudíž byla jeho žádost o propouštění zamítnuta a stále si tak odpykává doživotní trest. O vraždách totiž dlouhou dobu mlčel a prosazoval svou nevinu. Rozpovídal se o nich až po více jak dvaceti letech.

Orlické vraždy inspirovaly řadu tvůrců

Asi tím nejznámějším počinem, který je s Orlickými vraždami spjat, je film Sametoví vrazi z roku 2005. Dále se příběh Orlického gangu objevil také v seriálu Devadesátky z roku 2022. Zmínit ale musíme i dokumentární sérii Legendy kriminalistiky z roku 2017 – konkrétně 6. díl 1. série.

Závěrem ještě zmíníme zajímavou spojitost mezi orlickými vrahy a Jiřím Kajínkem. Když v roce 2000 utekl Kajínek z věznice Mírov, schovával se v bytě manželky Ludvíka Černého, kde ho také dopadla policie. Při zásahu policie nebyla v bytě Černá, nýbrž manželka Petra Chodounského, která se snažila přeříznout lano zasahujících policistů a za to si vysloužila podmínku. Podmínku si vysloužila i Marie Černá, za schovávání odsouzeného Jiřího Kajínka.

Zdroje: Wikipedia, Kriminalistika, CSFD, iDnes,YouTube, Denik

Oblíbené