Patříte-li k milovníkům krimi příběhů, určitě dobře víte, kdo je Ivan Roubal a jaké hrůzné činy jsou s ním spojeny. Přestože jméno jeho statku znělo Pohádka, rozhodně v něm nedocházelo k jevům se šťastným koncem. Připomeňte si příběh českého sériového vraha.

Ivan Roubal se narodil 12. května 1951, vystudoval zemědělskou školu a v dospělosti vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval například jako vlakový průvodčí, dřevorubec či zootechnik. Co se jeho náboženského vyznání týče, nějakou dobu byl členem Svědků Jehovových, ale nakonec je opustil a věnoval se raději mystice a okultismu a přikláněl se také ke katolické církvi.

Ivan Roubal byl vcelku spořádaným manželem i otcem, ale po rozvodu se změnil a brutální sériový vrah, který je často označován za jednoho z nejhorších v polistopadovém Československu, byl na světě.

Ivan Roubal: Obyčejný zemědělec na statku Pohádka

V devadesátých letech se Roubal pustil do chovu prasat a slepic. Původně sice toužil chovat jeleny, ale úřady jeho přání nevyhověly. Zemědělství se věnoval u statku Pohádka, který si pronajal. Přestože usedlost nesla nádherné jméno, její pověst nebyla nejlepší.

Tajemná a prokletá usedlost Pohádka

O Pohádce se často mluví v souvislosti s prokletím, které na jeho obyvatele svrhla žena neprávem obviněna z čarodějnictví a založení požáru. K tomu došlo v 19. století a obyvatelé chtěli najít viníka, který by mohl za tragickou událost nést vinu. Nebohá žena byla zlynčována davem a před smrtí proklela všechny budoucí obyvatele statku.

Statek Pohádka byl od té doby skutečně místem plným neštěstí. Jeho obyvatelé nemohli spát, slyšeli podivné zvuky, páchali sebevraždy, umírali za podivných okolností a někteří zešíleli. Proto není divu, že na statku nechtěl nikdo bydlet. Tedy až do roku 1991.

Co vedlo Ivana Roubala k tomu, aby se usadil právě na tomto prokletém a děsivém místě, zůstává otázkou. Možná ho lákala právě ona podivná aura, jež se okolo celého místa rozprostírala. Nebo ho zaujal původní název osady Christlhof, který by se dal volně přeložit jako „Křesťanská naděje“. Každopádně právě Pohádka se stala svědkem věcí, které akorát potvrdily její prokletí.

1991: Zmizení Nataši a Františka Heppnera

První obětí Ivana Roubala se stala jeho bývalá přítelkyně Nataša a její současný přítel František Heppner. Oba beze stopy zmizeli na konci roku 1991. Roubal tvrdil, že měli společně odjet do Německa. Zvláštní ovšem bylo, že nepostrádali svůj majetek, který Roubal mezitím rozprodával a dokonce používal Heppnerovo auto.

1992: Zabití taxikáře Vladimíra Strnada

Protože po zmizelých známých se nikdo nepídil, pokračoval Roubal ve vraždění. 26. července 1992 byl naposledy spatřen taxikář Vladimír Strnad. Není snad ani nutné dodávat, že poslední, s kým byl viděn, byl nájemce statku Pohádka. Tělo Strnada se našlo až následující rok v septiku rodinného domu v Božíkově. Protože v té době již bylo v pokročilém stádiu rozkladu, nebylo možné určit příčinu smrti.

I po zmizení taxikáře Strnada se Roubal nebál využívat majetek zemřelého a používal oba vozy zabitého.

1992: Zmizení prodavače bižuterie Václava Horkého

K dalšímu podezřelému zmizení došlo ještě v roce 1992. Beze stopy zmizel Václav Horký. Prodavač bižuterie, jenž byl v roce 1995 prohlášen za mrtvého, ale jeho tělo se nikdy nenašlo. S Horkým spojovalo Roubala to, že po jeho zmizení používal jeho automobil a dokonce se snažil prodat jeho dům.

1993: Zabití Josefa Suchánka a Václava Dlouhého

V roce 1993 se Ivan Roubal seznámil s Josefem Suchánkem. Josef Suchánek byl senior, který toužil po samotě a klidném dožití. Dokonce si podal i inzerát. Roubal ho kontaktovat s tím, že na jeho statku by měl dostatek ticha i soukromí a mohl by mu pomoci s péčí o zvířata.

Suchánka tato nabídka zaujala a okolí uvedlo, že se na Pohádku velmi těšil. Bohužel na statek se pravděpodobně nikdy nedostal. Ivan Roubal ho zabil 26. května 1993 a jeho tělo bylo nalezeno až 3. října téhož roku v Horusickém rybníku. Protože tělo bylo opět v pokročilém stavu rozkladu, nedalo se určit, jak zemřel.

Pár týdnů po nálezu těla Josefa Suchánka nalezla policie další tělo. V pražských Letňanech byl ve svém bytě objeven Václav Dlouhý. Jeho tělo bylo svázáno do kozelce prádelní šňůrou, která byla uvázána okolo krku i genitálií. Václav Dlouhý se živil prodejem pornografických videokazet, jejichž velká část byla z bytu společně s videopřehrávačem odcizena. Stejně jako v předchozích případech, i Dlouhého vůz Roubal nějakou dobu užíval.

U soudu Ivan Roubal prohlásil, že Václav Dlouhý se uškrtil sám při sadomasochistických hrátkách.

1994: Dvojnásobná vražda v autopůjčovně ZAPAP a první přeživší

8. března 1994 byla v pražském sídle autopůjčovny ZAPAP nalezena policií dvě těla – majitelů firmy Petra Kudrny a Petera Magdolena. Na první pohled bylo jasné, že se jednalo o vraždu, protože těla obou mužů byla svázána do kozelce takovým způsobem, že smyčka byla vedena okolo krku i nohou, tudíž se oba muži váhou svých nohou uškrtili.

O místě činu se policie dozvěděla díky náhodnému návštěvníkovi firmy, taxikáři Jiřímu Semerádovi. Ten se totiž stal svědkem celé situace, ale na rozdíl od obou mužů se mu povedlo vyprostit se a zavolat policii.

Právě to, že se Jiří Semerád dokázal sám zbavit spoutání, z něj činilo prvního podezřelého. Ovšem nedlouho poté, konkrétně tedy 30. března 1994, byl Ivan Roubal obviněn z dvounásobné vraždy a zatčen.

Modus operandi: Strangulace, počet obětí: neznámý

Ivan Roubal je považován za brutálního vraha hned z několika důvodů. Zaprvé, byl vysoce inteligentní a pozbýval téměř emoce. Policii proto trvalo, než dokázala nashromáždit dostatek důkazů. Zároveň měl sklony k násilnému jednání, vykazoval znaky narcistického chování a šlo mu hlavně o svůj vlastní prospěch a obohacení.

Není tělo, není zločin

Jak dokázat vraždy, kdy se žádná těla nenašla? Tuto otázku si kladla obžaloba a Roubal si díky tomu připadal na koni. Údajně měl svému synovi říci, že těla některých obětí dal sežrat prasatům. U soudu však toto tvrzení Roubalův syn popřel.

Nakonec, po řadě peripetií, byl Ivan Roubal v roce 2000 odsouzen na doživotí za pět vražd, ačkoliv se kriminalisté domnívají, že jich měl na svědomí více. Těla Františka Heppnera, Nataši ani Václava Horkého se nikdy nenašla.

Ivan Roubal zemřel 29. června 2015 v 64 letech ve věznici v Karviné. K vraždám se nikdy nepřiznal.

Případ Roubal

Chcete-li se na příběh Ivana Roubala podívat v pohodlí svého domova, máte možnost. Na streamovací platformě Voyo totiž byla vydána minisérie Případ Roubal, ve které ztvárnil hlavní postavu Hynek Čermák a v roli kriminalisty se můžete těšit na Davida Švehlíka.

Mimochodem Ivan Roubal je propleten také s Orlickými vraždami. Řídil totiž vůz jedné z obětí a také obstarával louh, do kterého byly oběti nakládány předtím, než byly v sudech shozeni do Orlické přehrady.

Zdroje: Denik, Seznamzpravy, Wikipedie, ZoomiPrima, Novinky, CSFD