Rozložení písmen na klávesnici není náhodné, důvodem je efektivita

Každý den po ní ťukáte, ale napadlo vás někdy, proč je Q vlevo nahoře a A hned pod ním? Rozložení klávesnice není náhoda, je to dědictví psacích strojů z 19. století. A to, že u nás je Z na místě Y, má zase na svědomí naše středoevropská historie.

Za dnešní klávesnicí stojí Christopher Latham Sholes, novinář, tiskař a politik z amerického Milwaukee. Spolu s kolegy Samuelem Soulem a Carlosem Gliddenem vyvíjel koncem šedesátých let 19. století psací stroj. Úplně první verze měla klávesy seřazené prostě podle abecedy.

Jenže to nefungovalo ideálně. Sholes pak několik let přesouval písmena sem a tam, dokud nenašel uspořádání, které se mu osvědčilo. V roce 1873 prodal práva na výrobu firmě E. Remington and Sons a s jejími stroji se rozložení QWERTY rozšířilo do světa.

Mělo nás zpomalit? Spíš naopak

Často se traduje, že QWERTY vzniklo, aby písaře zpomalilo. To je ale spíš mýtus. U prvních strojů se raménka s písmeny zasekávala, když člověk rychle stiskl dvě sousední klávesy. Sholes proto časté dvojice písmen rozdělil daleko od sebe, aby se raménka nesrážela a psaní mohlo být ve výsledku rychlejší.

Japonští badatelé Koiči a Motoko Jasuokovi navíc v roce 2011 přišli s další teorií. Mezi prvními uživateli psacích strojů byli telegrafisté, kteří přepisovali Morseovu abecedu. Některá písmena se v ní snadno pletla, a tak prý žádali, aby určité klávesy ležely blízko sebe. Je tedy možné, že rozložení vzniklo i na přání praktiků.

Zajímavá stopa po původní abecedě zůstala v prostřední řadě, kde dodnes najdete za sebou D, F, G, H, J, K a L. A ještě jedna kuriozita: celé slovo typewriter se dá napsat jen z horní řady. Říká se, že to měli obchodníci rádi při předvádění strojů, skutečný důvod ale nikdo s jistotou nezná.

Proč máme Z tam, kde Američané Y

V Česku, na Slovensku, v Rakousku, Německu, Maďarsku nebo Slovinsku se používá rozložení QWERTZ, kde si Y a Z prohodily místo. Důvod je hlavně v němčině, v níž je Z mnohem častější než Y, které se objevuje skoro jen v cizích slovech a jménech. Navíc se tím od sebe oddělila často sousedící písmena T a Z a hned vedle sebe se ocitla Z a U, takže se pohodlně píše oblíbené německé zu.

Středoevropské země byly dlouho pod silným německým vlivem, mnohé byly součástí Rakouska-Uherska a používaly německé psací stroje. Rozložení se tak k nám dostalo spolu s technikou a zůstalo. Pro samotnou češtinu přitom QWERTZ přináší jen malou výhodu, protože Z je u nás jen o něco častější než Y.

Možná proto se Češi v otázce klávesnice dělí na dva tábory. Podle anket zhruba polovina lidí píše na QWERTZ a druhá polovina si nastavila QWERTY, hlavně programátoři a hráči. A k jakému táboru patříte vy? Vyzkoušejte si, jak rychle by vám šlo psaní na tom druhém.

Zdroje: BBC Science Focus, History Revealed, The Star, Wikipedie