Liblice: Příběh obrů, kteří téměř 50 let kralovali české krajině

Dva vysílače, které byly vidět z desítek kilometrů. Pro někoho technický zázrak, pro jiné orientační bod a pro další neodmyslitelná součást krajiny. Liblice B stály u Českého Brodu téměř půl století. Ve čtvrtek 15. října 2026, ale jejich příběh skončil. Dva 335 metrů vysoké stožáry se krátce po 11 hodině dopoledne zřítily k zemi. S nimi zmizela i jedna z nejvýraznějších dominant české krajiny.

První vysílací zařízení zde vznikalo už na přelomu 20. a 30. let. V letech 1929 až 1931 byl vybudován vysílač Liblice A se dvěma přibližně 150 metrů vysokými věžemi. Pravidelně vysílání začalo 31. prosince 1931. Liblice se zařadily mezi významná centra rozhlasového vysílání v tehdejším Československu. Jenže dvě 150 metrové věže měly jednou ustoupit ještě větším obřím.

V letech 1975-1976 byly postaveny dva nové stožáry. Každý měřil neuvěřitelných 355 metrů. Když byli v roce 1976 uvedené do provozu, patřily Liblice mezi nejvýkonnější středovlnné vysílače ve střední Evropě. Vysílalo se na frekvenci 639 kHz a původní výkon dosahoval až 1500 kW. Liblické stožáry nebyly jen technickým zařízením. Pro mnoho lidí se staly součástí každodenního života.

Dne 11. srpna 2004 byly poraženy dva 150 metrové vysílače – Liblice A. Další velká kapitola skončila 31.prosince 2021. Český rozhlas ukončil vysílání na středních a dlouhých vlnách a z Liblic tak definitivně utichlo vysílání, které bylo s místem spojeno po celé generace. Na chvíli se vrátili k životu v roce 2023, kdy se z Liblic vysílalo komerční Country rádio. Ani to však netrvalo dlouho. Vysílání skončilo 31. března 2025. Už nevysílaly ,ale stále byly vidět.

A potom přišel osudný den – čtvrtek 15. října 2026. Ráno se k Liblicím začaly sjíždět stovky lidí. Nešlo o žádnou veřejnou akci a přesto jich přišlo tolik. Někteří měli fotoaparáty nebo jen skládací židle. Chtěli být u toho, až se jedna z nejvýraznějších staveb české technické historie naposledy rozhlédne po okolí. V 11:15 přerušily nálože kotevní lana a dva obrovské vysílače se začaly hroutit k zemi. Oba padly současně. Podle informací bylo k odstřelu použito více než 4 kilogramy výbušniny.

Pádem Liblic skončila také jedna rekordní kapitola. Téměř 50 let byly Liblice nejvyšší stavbou České republiky. Titul nyní nese vysílač Krašov v Plzeňském kraji, který měří 347,5 metru. Mnoho lidi si klade otázku: „Proč musely padnout?“. České radiokomunikace uvedly, že pro vysílače nebylo nalezeno další využití ani zájemce, který by financoval nezbytné opravy a bezpečný provoz. Celková částka údržby, včetně výměny kotevních lan byly odhadnuta na 170 milionů korun.

Liblice nebyly Eifellovka, nebyl to ani hrad nebo zámek, ale pouze dvě obří kovové konstrukce v poli. Přesto je znali lidé po celé generace. Někdo kolem nich jezdil do práce a pro někoho byly signálem, že se blíží k domovu. Pro obyvatele Českobrodska byly jednoduše součástí života. A možná proto si jejich význam plno lidí uvědomuje až teď, kdy po nich zůstalo v krajině prázdno. Liblice už nestojí, ale jejich příběh bude v české rozhlasové historii ještě dlouhá léta slyšet.

Zdroje: Autorský text, Wikipedie, iDnes, záznamy z demolice