Letní slunovrat aneb Když se slunce zastaví

Každoročně, kolem 21. června, se děje něco zvláštního. Den jako by nechtěl skončit, noc zmizí dřív, než stihne začít, a slunce zaujímá jedno neměnné místo na obzoru. Letní slunovrat – magický bod v čase, který fascinoval celé generace našich předků. A možná právě proto přitahuje i nás. Protože i když máme chytré hodinky a digitální kalendáře, hluboko v nás stále tiká rytmus světla a stínů. Letošní vrchol nastane 20. června 2025 ve 22:51 SELČ.

Pojďme společně nahlédnout za oponu tajemna a užít si kouzlo Slunovratu.

Slunovrat slavily všechny kultury napříč Evropou. Ač pod různými jmény, základní myšlenka byla společná – hluboká úcta k přírodě a jejím cyklům, oslava slunce symbolizovaná ohněm a oslava života ztělesněná květy. Staří Keltové zapalovali ohnivá kola a pouštěli je ze svahů jako sluneční symbol.

Bojovní Germáni uctívali svá božstva hořícími hranicemi a v pramenech smáčeli svá těla pro očistu duše. Dnes známe především tyto keltské a vikinské rituály, ale i my máme své vlastní kořeny. Slovanskou Noc Kupala, což je svátek, kdy oheň očišťoval, voda šeptala věštby a květiny stíraly hranice mezi světy.

Dívky pletly věnce a pouštěly je po vodě, milenci skákali ruku v ruce přes plameny a ti nejodvážnější se vydávali hledat mytický květ kapradí, který prý rozkvétá právě jen tuto magickou noc. Snaha křesťanství vymýtit staré pohanské zvyky na našem území příliš neuspěla.

Lidé zůstali věrní tradicím, jen přijali nové názvy a časem se proměnily i jejich významy. Dnes je známe třeba jako svatojánskou noc. A možná právě proto v nás dodnes přetrvává tichá vzpomínka na moudrost předků – a touha oslavit nejdelší den roku jako čas světla, lásky a proměny.

Tradice neumírají – Slunovrat žije dál!

Pro většinu lidí jsou tradice slunovratu jen zpola zapomenutým folklorem. Přesto existují spolky a skupiny, které vyznávají hodnoty předků a snaží se přivádět staré zvyky a rituály zpátky k životu. Oheň, voda a květiny zůstávají jejich srdcem. Ve Skandinávii se slaví Midsommar – svátek plný tance, květinových věnců a skoků přes oheň. V Británii se zase scházejí vyznavači druidství u Stonehenge, aby rituálně přivítali příchod slunce.

A u nás? Slovenské, české i polské oslavy Noci Kupala začínají lákat čím dál víc lidí, kteří se chtějí znovu napojit na rytmy přírody a moudrost předků – pletou věnce, tančí kolem ohňů a omývají svá těla v pramenech. Pokud zatoužíte nahlédnout za oponu času, můžete navštívit některou z akcí přístupných veřejnosti.

Na Moravě se slaví Noc slunce a ohně v archeoskanzenu Modrá u Velehradu (21. 6.), v Opavě proběhne Festival SLUNOVRAT 2025 (19.–21. 6.) v modernějším duchu a v Praze se můžete připojit k druidům na Šestákově skále v Divoké Šárce (21. 6.). A pokud nemáte nic z toho po ruce, nezoufejte – podívejte se do místního kalendáře akcí. Moudrost předků se totiž vrací a proniká i do digitálního chaosu našich životů.

Co nám slunovrat může dát dnes?

Není to jen o ohních a květinách. Především je to vnitřní zastavení a návrat ke kořenům. V době, kdy se svět točí rychleji než kdy dřív, může právě tahle pradávná moudrost připomenout, že i příroda má svůj rytmus. Je to čas, kdy se můžeme znovu propojit s krajinou, oslavit světlo – i to, které nosíme uvnitř – a uvědomit si, že vše v životě přichází s přirozenou proměnlivostí. Cykličnost, vděčnost, obnova – to všechno nám slunovrat nabízí k zamyšlení. A i když se odteď dny začnou krátit, možná si právě díky těmto okamžikům odneseme kousek světla i do budoucna.

Zdroje: Redakce, culture.pl, wikipedia.org, druidry.org, kudyznudy.cz, buchlovjaci.cz, mzv.gov.cz, druidi.cz,