Malý čtvereček s velkým příběhem aneb Jak inženýr z automobilky vymyslel QR kód, který dnes skenujeme všude

Platíte s ním v obchodě, otevíráte jídelní lístek v restauraci a máte ho na jízdence. Napadlo vás ale někdy, odkud se ten černobílý čtvereček vlastně vzal? Jeho kořeny nevedou do světa mobilů, ale do továrny na autodíly.

QR kód dnes potkáváme na každém kroku, od plakátů přes faktury až po obaly jogurtů. Kdo by řekl, že původně nevznikl pro zákazníky, ale pro dělníky ve skladech? Stojí za ním japonská firma Denso, dodavatel ze skupiny Toyota, a její inženýr Masahiro Hara.

Hara se narodil v roce 1957 v Tokiu a vystudoval elektrotechniku na Univerzitě Hosei. V roce 1980 nastoupil do Densa, kde se věnoval čárovým kódům. O dvanáct let později dostal ve vývojovém oddělení, z něhož se později stala firma Denso Wave, nelehký úkol: vymyslet nový dvourozměrný kód pro sledování automobilových součástek.

Když čárový kód přestal stačit

Klasický čárový kód nese informaci jen v jednom směru, a tak se do něj mnoho dat nevejde. U složitějších dílů proto bývalo potřeba hned několik štítků a pracovníci je museli načítat jeden po druhém. Nešlo by všechno vměstnat do jediného malého obrazce?

Nápad přišel nečekaně, při partii deskové hry go o polední pauze. Černé a bílé kameny rozmístěné na mřížce Harovi vnukly myšlenku, že podobný vzor může nést data. Základ byl na světě: síť drobných černých a bílých čtverečků.

Zbývala ale zapeklitá otázka, jak čtečka pozná, kde přesně kód je a jak je natočený. Hara proto do tří rohů umístil velké poziční čtverce a pročítal hromady tiskovin, aby našel poměr černé a bílé, který se v běžném tisku skoro nevyskytuje. Díky tomu jde kód přečíst z jakéhokoli úhlu, i když je pootočený.

Rychlá odpověď s rezervou

Hotový kód firma představila v roce 1994 a dala mu jméno Quick Response, tedy rychlá odpověď. Největší standardní verze pojme až 7 089 číslic, 4 296 alfanumerických znaků nebo 1 817 japonských znaků kanji. Ve srovnání s obyčejným čárovým kódem je to obrovský skok.

Chytrá je i ochrana proti poškození, kterou zajišťuje takzvaná Reed-Solomonova korekce chyb. Podle zvolené úrovně dokáže čtečka obnovit obsah, i když chybí 7 až 30 procent kódu. Proto mu nevadí šmouha, škrábanec ani logo uprostřed.

Patent, který nikoho nebrzdil

Denso si patentová práva ponechalo, ale oznámilo, že je nebude uplatňovat, a kód se tak mohl volně šířit. V roce 2000 se dočkal mezinárodní normy ISO a skutečný boom přinesla chytrá mobilní zařízení a pandemie roku 2020, kdy lidé hledali bezkontaktní řešení. Hara s týmem získal v roce 2014 Evropskou cenu pro vynálezce a na jeho narozeniny, 8. srpna, připadá Světový den QR kódů.

Zdroje: Wikipedia, Keyence, Make Tech Easier