Švédská metalová kapela Sabaton nahrála za dobu svého působení už mnoho dechberoucích skladeb, a to nejen co se týče hudební roviny, ale i té textové. Jednou z nich je „Father“, ve které Sabaton zpívá o německém chemikovi Fritzu Haberovi, který kvůli svému vynálezu plynoucího z Haber-Boschova procesu výrazně ovlinil dění na bojišti první světové války a „zasloužil“ se o smrt několika tisíců vojáků.

Muž, který velmi negativním způsobem ovlivnil bitvy první světové války. Fritz Haber byl německý chemik, který v roce 1918 obdržel Nobelovu cenu za svůj vynález plynoucí z Haber-Boschova procesu, metody používané v průmyslu k syntéze čpavku z plynného dusíku a vodíku.

Dnes je jeho vynález naprosto nezbytným článkem využívaným pro rozsáhlou syntézu hnojiv. Podle dnešních odhadů totiž zhruba dvě třetiny celosvětové roční produkce potravin využívá čpavek z Haber-Boschova procesu.

Dá se tedy určitě říci, že tento vynález, tento proces, zajišťuje obživu téměř polovině světové populace. Výsledek práce Habera a jeho kolegy Carla Bosche však za doby první světové války přinesl také výraznou negativní stránku.

Ostatně právě o tom zpívá švédská kapela Sabaton ve svém hitu, který vyšel na konci loňského roku – Father. Ten je součástí EP Weapons Of The Modern Age, Švédové jej také zařadili do svého playlistu na letošním turné s názvem The Tour To End All Tours.

Otec toxického plynu a „chemické války“

Haber je totiž považován za otce toxického plynu a „chemické války“ za svou dlouholetou průkopnickou práci při vývoji chemických zbraní v průběhu první světové války.

Kvůli jeho vynálezu tak na bitevním poli umíralo nespočet vojáků. Dosud nejznámějším příkladem je druhá bitva u Yper právě za doby první světové války. Ta se udála nedaleko belgického města Ypry a do historie vstoupila jako jedna z nejslavnějších bitev na západní frontě.

A to především proto, že německá armáda pro svůj postup v této bitvě zvolila použití chemických zbraní, v tomto případě konkrétně chloru. Zasaženo bylo tímto plynem zhruba 15 tisíc vojáků, z nichž téměř jedna třetina zemřela.

Věda a morální pohled

Sabaton ve své skladbě představuje nejen alianci Haber-Bosch, ale také filosofuje nad otázkou, jak vlastně celou událost s odstupem času rozsoudit. Jak už je výše psáno, tento vynález je v dnešní době naprosto zásadním aspektem.

Avšak na stranu druhou Haber německou armádu v první světové válce zásoboval jedovatým plynem. Nutno podoknout, německý chemik je jednou z nejkontroverznějších osob v historii vědy, která kdy získala Nobelovu cenu.

Jak rovněž Sabaton v písni „Father“ uvádí, pro vědu byl začátek 20. století opravdu zlatým věkem. Podařilo se totiž prolomit dlouholeté zásadní otázky fyziky, například co se týče teorie relativity nebo kvantové mechaniky.

„Překrucování ideálů vědy,“ odkazuje se Sabaton ve své skladbě na slova tehdejší Haberovy manželky.

Navíc tento válečný zločin není jediným, který v následujících desítkách let výrazně prospěl světové populaci. Například shozené atomové pumy na Hirošimu a Nagasaki v průběhu druhé světové války vědcům významně pomohl pochopit chování radioaktivity na lidské tělo.

Tyto poznatky byly posléze klíčovým faktorem pro dnešní moderní léčbu radioterapií, respektive léčby zářením v případě rakoviny.

Jaká je tedy odpověď na otázku, zda byl Haber dobrým člověkem nebo válečným zločincem? Sabaton ve skladbě „Father“ zmiňuje dvě zásadní roviny. Matematický pohled nám říká, že vynález plynoucí z Haber-Boschova procesu napříč válkami zabil deseti, možná i statisíce vojáků. Na druhou stranu dnes živí téměř polovinu světové populace.

Z matematické roviny je tedy výsledek neutrální. Jenže pak je tady mnohem zásadnější morální hledisko, kdy usmrcení člověka je zkrátka činem, který je hodný k odsouzení. Jaký pohled máte na toto téma vy a jak se vám líbí skladba z EP Weapons Of The Modern Age?

Zdroje: Sabaton, History.com

AI jsme se zeptali na to, jaké období bylo pro život na zemi nejpříjemnější. Zároveň jsme prodiskutovali možné hrozby, které by lidstvo v nejbližší době mohly potkat. Odpověď je poměrně jednoduchá, za případné katastrofy si můžeme podle ChatGPT vesměs sami.

Jaký byl pro život na zemi nejlepší rok?

Vědci se shodují na tom, že z hlediska životního prostředí byl nejlepším obdobím planety Země období holocénu, což je posledních 10 000 let. V tomto období došlo k relativně stabilnímu klimatu a podmínkám pro růst a rozvoj života na Zemi. Nicméně, každý rok má své výhody a nevýhody, a to záleží na konkrétních faktorech, jako jsou změny klimatu, přírodní katastrofy, lidská činnost a další faktory.

Období holocénu bylo pro život na zemi lepší než 21. století?

Z hlediska životního prostředí a stability podmínek pro růst a rozvoj života na Zemi se většina vědců shoduje na tom, že období holocénu bylo relativně stabilní a příznivé pro život. V porovnání s dnešním 21. stoletím, které čelí mnoha výzvám, jako jsou klimatické změny, znečištění, ztráta biodiverzity a další negativní vlivy lidské činnosti, můžeme říci, že v mnoha ohledech bylo období holocénu lepší pro život na Zemi.

Nicméně, je třeba mít na paměti, že období holocénu nebylo bez problémů, jako jsou například ledovcové epochy, vulkanické erupce a další přírodní katastrofy. Celkově lze říci, že otázka, které období bylo pro život na Zemi nejlepší, je velmi složitá a závisí na mnoha faktorech.

Jak dlouho přežije lidstvo na zemi?

Je velmi obtížné přesně předpovědět, jak dlouho přežije lidstvo na Zemi, protože to závisí na mnoha faktorech, jako jsou změny klimatu, dostupnost zdrojů, technologický pokrok, lidské konflikty a další faktory. Nicméně, vědci se shodují na tom, že lidská populace a její činnost má významný vliv na životní prostředí, a pokud se situace nezmění, může to mít závažné důsledky pro budoucnost naší planety a jejího obyvatelstva.

Existuje mnoho scénářů, jak by se mohla budoucnost vyvíjet, a většina z nich zahrnuje nějakou formu změny vlivů, které lidstvo má na planetu. Některé scénáře předpovídají, že pokud nebudou přijata opatření na zmírnění vlivů lidské činnosti na klima a životní prostředí, může dojít k velkým katastrofám a ztrátě mnoha druhů, včetně lidského druhu.

Na druhé straně, pokud se podaří snížit emise skleníkových plynů, omezit znečištění, zajistit udržitelnost využívání přírodních zdrojů a podpořit technologický pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie a udržitelného hospodaření, může být budoucnost naší planety mnohem lepší.

Zkrátka, jak dlouho přežije lidstvo na Zemi, závisí na tom, jak rychle a účinně budou přijata opatření na ochranu životního prostředí a udržitelné hospodaření se zdroji.

Kdy by mohl zemi zasáhnout meteorit?

Existuje řada potenciálně nebezpečných kosmických těles, jako jsou asteroidy a komety, které by mohly zasáhnout Zemi. Některé z těchto objektů jsou sledovány a vědci průběžně monitorují jejich pohyb a dráhy. Vědci se shodují na tom, že pravděpodobnost zasažení Země větším meteoritem je velmi nízká, ale není nulová.

Existují různé velikosti kosmických těles, a také různé možnosti jejich dopadu na Zemi. Menší meteority mohou explodovat v atmosféře a způsobit silné rázové vlny, ale nemusí způsobit zásadní škody na zemi. Větší tělesa by mohla způsobit silné nárazy a výbuchy, které by mohly mít vážné důsledky pro lidskou populaci a životní prostředí.

Vědci používají různé metody, jako jsou teleskopy a radary, k monitorování nebezpečných kosmických těles a snaží se předpovědět jejich možné trajektorie a dopad na Zemi. Pokud by byla detekována hrozba dopadu kosmického tělesa na Zemi, existují plány na to, jak by mělo být reagováno, například by mohlo být vypuštěno kosmické těleso, které by mohlo změnit trajektorii potenciálně nebezpečného tělesa a odvrátit tak jeho dopad na Zemi.

V současné době však neexistuje žádná konkrétní předpověď, kdy by mohl Zemi zasáhnout meteorit, protože předpovědi dopadu kosmických těles jsou vždy spojeny s určitým stupněm nejistoty a pravděpodobností.

Jaká je největší hrozba pro život na zemi?

Existuje mnoho různých hrozeb pro život na Zemi, ale některé z nich jsou zvláště závažné a mohou mít katastrofické důsledky. Zde jsou některé z největších hrozeb pro život na Zemi:

1. Klimatické změny: Růst teploty a změny v klimatu mohou mít závažné dopady na životní prostředí a ekosystémy. Tyto změny mohou způsobit extrémní počasí, ztrátu biologické rozmanitosti a zvýšenou hrozbu přírodních katastrof.
2. Jaderná válka: Jaderné zbraně jsou extrémně nebezpečné a mohou mít katastrofické důsledky pro život na Zemi. Jaderná válka by mohla způsobit ztrátu životů a způsobit rozsáhlé škody na životním prostředí.
3. Globální pandemie: Virové nemoci jako COVID-19 se mohou šířit po celém světě a způsobit ztrátu životů a mít významné sociálně-ekonomické dopady.
4. Velké asteroidy nebo komety: Dopad velkého asteroidu nebo komety na Zemi by mohl mít katastrofické důsledky a vyvolat masivní vymírání života.
5. Umělá inteligence: Pokud by byla umělá inteligence vyvinuta mimo kontrolu, mohla by mít katastrofické důsledky pro lidstvo a život na Zemi.

Je důležité, aby se vědci, politici a občané aktivně snažili minimalizovat tyto hrozby a chránit život na Zemi.

Vyber jednu z těch nejreálnějších.

Každá z výše uvedených hrozeb má svou vlastní reálnou pravděpodobnost, ale z hlediska aktuální situace na světě a vědeckých zjištění je klimatická změna pravděpodobně jednou z největších hrozeb pro život na Zemi.

Nárůst teploty, ztráta biologické rozmanitosti, extrémní počasí a zvýšená hrozba přírodních katastrof jsou významnými důsledky klimatických změn, které mohou mít vážné dopady na ekosystémy a lidskou civilizaci. Proto je důležité, aby se lidé snažili minimalizovat vlivy klimatických změn a bojovat proti nim, například snižováním emisí skleníkových plynů a podporou udržitelného rozvoje.

Zdroj: Open AI

Raketový růst nástrojů, které pomocí AI generují obrázky na základě textu, vám jistě neunikl. Dnes se podíváme na souboj dvou lídrů MidJourney a OpenAI Dall-E 2, kteří aktuálně diktují tempo.

Výzkumný projekt Midjourney těží z lidské představivosti, která již v tomto roce představila světu nesčetně mnoho obrázku, jež byly vytvořeny pomocí umělé inteligence generující obrázky na základě textu.

Ten, kdo chce MidJourney využívat, tak se musí přihlásit na platformu Discord, kde následně můžete pomocí příkazů generovat obrázky. Pouze předplatitelé pak mohou využívat vygenerované obrázky i ke komerčnímu využití.

To sebou samozřejmě nese nemalé problémy s autorskými právy, jelikož tyto projekty samozřejmě využívají algoritmy, které někde musí vzít, tedy na internetu. Právě díky práci všech umělců, kteří svá díla zveřejnili na internetu pak mohou MidJourney a další projekty fungovat.

Jeden případ jsme mohli sledovat v případě komiksu Zarya of the Dawn od Kris Kashtanové, která svou hlavní hrdinku vygenerovala pomocí MidJourney, a to na základě podoby herečky Zendava. Spor vznikl tehdy, když si chtěla nárokovat autorská práva.

Tento příklad jistě není první, ani poslední, s nímž se budeme v následujících dnech potýkat, když se volá po rychlém řešení a regulaci AI, což ovšem nemusí přijít dostatečně brzy, stejně jako tomu bylo u Facebooku a dalších dnes již velmi vlivných společností.

Zrovna tak se vyvíjí DALL-E 2 od společnosti OpenAI, které od prosince plní titulní stránky novin, když vyvolává mnoho rozpaků a otázek.

DALL-E 2 nenabízí předplatné, ale vygenerovaný obrázek v rozlišení 1024×1024 px vás přijde na 0.02 dolaru.

MidJourney dělá ohromné pokroky a jejich pátá verze svět opravdu uhranula. Zrovna tak se ale můžeme vyjádřit o DALL-E 2, který je mnohými hodnocen lépe, co se realistické stránky věci týče.

Zdroj: Wikipedia, Twitter, MidJourney, OpenAI