Zažité mýty o kávě aneb Vliv kofeinu na naše tělo

Bez ranního šálku si neumíte představit den? Nejste sami. Káva je pro miliony lidí každodenním rituálem, který jim pomáhá nastartovat ráno, zvládnout pracovní povinnosti nebo si na chvíli odpočinout. Jenže právě kolem tohoto oblíbeného nápoje vznikla spousta tvrzení, která se předávají z generace na generaci. Některá mají reálný základ, jiná jsou pořádně přitažená za vlasy. Pojďme se podívat, co je skutečnost a co jen dobře zakořeněný mýtus.

1. Po každém šálku kávy musíte vypít sklenici vody

Možná jste už slyšeli, že káva tělo připravuje o tekutiny. Kofein skutečně může mírně podporovat vylučování moči, ale u lidí, kteří pijí kávu pravidelně, se tento účinek postupně zmírňuje. Běžná konzumace kávy tak přispívá k celkovému příjmu tekutin. Rozhodně tedy neplatí, že by každý šálek automaticky znamenal dehydrataci.

2. Káva je nepřítelem zdravého srdce

Představit si kávu jako přímého viníka srdečních problémů by bylo příliš zjednodušené. U většiny zdravých dospělých není střídmá konzumace spojována s vyšším rizikem srdečních onemocnění. Kofein ale může přechodně zvýšit krevní tlak nebo vyvolat nepříjemné bušení srdce. Záleží na množství i individuální citlivosti.

3. Espresso je nejsilnější káva, jakou si můžete dát

Malý šálek, výrazná chuť a pořádná dávka energie? Ne tak docela. Espresso je sice koncentrovanější než většina ostatních kávových nápojů, ale jeden jeho šálek nemusí obsahovat nejvíce kofeinu. Velký hrnek filtrované kávy ho může mít ve výsledku podstatně více. Rozhoduje totiž nejen způsob přípravy, ale také velikost porce.

4. Káva je tajnou zbraní při hubnutí

Kofein dokáže na určitou dobu povzbudit organismus a mírně zvýšit energetický výdej. To ale neznamená, že se díky několika šálkům denně zbavíte přebytečných kilogramů. Káva sama o sobě není spalovačem tuku. A pokud si ji dopřáváte s cukrem, ochucenými sirupy nebo šlehačkou, můžete si naopak přidávat zbytečné kalorie.

5. Káva po jídle vždy škodí trávení

Někomu po obědě šálek kávy vyhovuje, jinému dokáže pořádně znepříjemnit den. Káva totiž může stimulovat činnost střev a u citlivějších lidí také zhoršovat pálení žáhy nebo reflux. Neexistuje ale univerzální pravidlo, podle kterého by byla káva po jídle špatnou volbou pro každého.

6. Čím tmavší zrna, tím více kofeinu

Tmavá káva bývá výraznější, hořčí a má intenzivnější chuť. To však neznamená, že obsahuje automaticky více kofeinu. Během pražení se mění vlastnosti kávových zrn a výsledný obsah kofeinu závisí také na jejich druhu a způsobu přípravy. Silnější chuť zkrátka nemusí znamenat silnější kofeinový účinek.

7. Silná káva pomůže vystřízlivět

Po náročném večeru může šálek kávy působit jako záchrana. Člověk se může cítit bdělejší, ale alkohol z krve kvůli tomu nezmizí rychleji. Kofein pouze maskuje část pocitu únavy, nikoliv skutečné účinky alkoholu. Za volant proto rozhodně nepatříte ani po několika šálcích kávy.

8. Bez kávy už člověk nedokáže normálně fungovat

Pokud se bez ranní dávky kofeinu cítíte unavení, nemusí jít jen o zvyk. Při pravidelném příjmu si organismus na kofein zvyká a při jeho náhlém vysazení se mohou objevit bolesti hlavy, podrážděnost nebo výraznější únava. Jde o známé abstinenční příznaky. Neznamená to ale, že by káva měla stejný návykový potenciál jako tvrdé drogy.

9. Bezkofeinová káva je úplně bez kofeinu

Nápis „decaf“ může působit jako příslib nápoje bez jediné stopy kofeinu. Ve skutečnosti v něm malé zbytkové množství obvykle zůstává. Bezkofeinová varianta je přesto dobrou volbou pro ty, kteří chtějí příjem kofeinu výrazně omezit, ale nechtějí se vzdát oblíbené chuti.

10. Více kávy znamená více energie a lepší výkon

Dva šálky vás povzbudí, tři možná ještě více. Jenže někde existuje hranice, za kterou už další káva nepřináší žádné výhody. Příliš mnoho kofeinu může způsobovat neklid, třes, podrážděnost, bušení srdce nebo narušovat spánek. U zdravých dospělých se obecně doporučuje nepřekračovat 400 miligramů kofeinu za den.

Kolik kávy si můžeme dopřát bez obav?

Pro zdravého dospělého člověka se za obecně bezpečné množství považuje až 400 mg kofeinu denně. V těhotenství se doporučuje limit snížit na maximálně 200 mg denně. Je však potřeba počítat s tím, že obsah kofeinu se mezi jednotlivými druhy kávy výrazně liší.

Důležitá je také individuální tolerance. Zatímco někdo si bez problémů vychutná několik šálků během dne, jinému může i jediná káva způsobit nervozitu nebo problémy s usínáním.

Káva si za svou pověst vděčí nejen vůni a chuti, ale také řadě příběhů, které ji obklopují. Není zázračným nápojem, který vyřeší únavu nebo pomůže zhubnout, ale ani automatickým nepřítelem našeho zdraví. Pokud ji pijete s rozumem a nasloucháte vlastnímu tělu, nemusíte si svůj oblíbený ranní rituál vyčítat. A až si příště budete připravovat kávu, vzpomeňte si: ne všechno, co se o ní říká, je pravda.

Zdroje: EFSA, Harvard T. H. Chan School of Public Health, U.S. Food and Drug Administration (FDA), American Heart Association a Coffee & Health, Autorský text, Cumulus