Pyramidy v Gíze jsou mnohem starší, než se dosud myslelo, stojí v italském výzkumu

Pyramidy v egyptské Gíze nepřestávají fascinovat, a to nejen dnes, ale i v minulosti. I proto jsou podrobovány neustálým studiím. Jednu takovou provedl také inženýr Alberto Donini za použití nové metody relativní eroze (REM). Jeho výsledky jsou více než překvapivé. Co říkají o stáří Chufuovy pyramidy?

Pyramidy v Gíze

Když se na přelomu 16. a 17. století vypravil český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic společně se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic a sluhou na výpravu do Jeruzaléma a Egypta, plavil se i po Nilu. Z dálky pak viděl pyramidy v Gíze. Ke své smůle se ale k nim osobně nedostal. I tak ho uchvátily svou velkolepostí. Ostatně si to lze přečíst v jeho cestopise, v němž o svých cestách za hranice Českého království psal.

Tajemství pyramid nedalo spát ani dalším generacím. Na vlastní oči je spatřil i Napoleon Bonaparte při svém egyptském tažení v letech 1798 až 1801. Podle legendy se dokonce dostal dovnitř Velké pyramidy a viděl v ní hrůzné věci, jež si s sebou vzal do hrobu. Co je na tom pravdy, se lze jen domýšlet.

Konspirační teorie v praxi

Někteří soudí, že pyramidy nechaly postavit mimozemské civilizace, případně nám neznámé lidské kultury, jež disponovaly na tu dobu velmi pokročilými stavebními technologiemi. Jinak si totiž neumějí vysvětlit, jak takové ohromné stavby vůbec mohly vzniknout.

Další mají za to, že v pyramidách je zašifrováno tajemství v duchu hermetismu a esoteriky, na které jsme my ještě nepřišli.

Pravdou je, že pyramidy v Gíze vědci zkoumali pomocí radiokarbonové metody, aby určili jejich stáří. Vyšlo jim, že jejich věk je asi 4 500 až 5 500 let. Co z toho vyplývá? Třeba to, že egyptská královna Kleopatra, narozena v roce 69 př. n. l., žila blíže k době používání iPhone než k době, kdy se první pyramidy začaly stavět.

Nová studie o stáří pyramid v Gíze

Věk pyramid nedává vědcům vůbec klid a neustále nad ním dumají s otázkou, nejsou náhodou ty pyramidy starší? Týká se to i italského inženýra Alberta Doniniho, jenž v lednu 2026 zveřejnil svůj článek o nekonvenční datovací metodě pomocí relativní eroze (REM). Podle ní totiž prý může zpochybnit vědecky stanovené stáří těchto egyptských starověkých památek.

Pyramidy jsou dle jeho názoru mnohem, ale mnohem starší. Pokud by se jeho výzkum zakládal na pravdě, otřáslo by to celou archeologií a mělo by to dalekosáhlé důsledky na dosud známé skutečnosti o dějinách starého Egypta.

Jak Doniniho metoda funguje

Jádrem zkoumání inženýra Doniniho je stáří kamenných staveb porovnáním eroze na sousedních skalních površích, jež jsou vyrobené ze stejného materiálu a vystavené stejnému prostředí. Vychází z toho, že původně byly pyramidy v Gíze obložené hladkými vápencovými bloky. Ty byly postupně v průběhu času odstraňovány a využity na stavby jiných budov v Káhiře, a to zejména po silném zemětřesení v roce 1303 již našeho letopočtu.

Z toho vyplývá, že na některé vápencové bloky u základny pyramidy působily větry, vlhkost, soli déle na rozdíl od sousedních povrchů. Doniniho měření naznačují, že se tu jedná o chemickou a fyzikální erozi odpovídající 20 000 až 40 000 letům expozice. On sám přitom uznává několik faktorů, které erozi pyramid mohly urychlit. Ve starověké minulosti byly v Egyptě mnohem vlhčí klimatické podmínky a v moderní době tu je zase působení kyselých dešťů a znečištění, což srovnání může zkreslit.

Pravděpodobné, nikoliv přesné

Dlužno dodat, že Donini zdůrazňuje, že jeho metoda REM není ideální pro určení přesného data výstavby. Jedná se tedy o pravděpodobnost, nikoliv o přesnost. Ve svém článku z ledna 2026 na samotný závěr píše, že s pravděpodobností 68,2 % existuje možnost, že Velká pyramida (Chufuova) byla postavena mezi lety 9000 př. n. l. a 36 000 př. n. l. Nejvyšší míra pravděpodobnosti se soustřeďuje okolo počátku 20 000 let př. n. l., což je v ostrém rozporu s konvenční časovou osou, která vychází z historických záznamů, nápisů, stop nástrojů a radiokarbonového datování.

Podle Doniniho to může znamenat, že Velká pyramida tu už stála, když vládl faraon Chufu (Cheops), a on ji pouze přestavěl dle svého. Tato myšlenka se tu kdysi již objevila, ale hlavní vědecký proud ji považuje za příliš kontroverzní a nemožnou.

Doniniho závěry ve studii zatím nerecenzoval nikdo z významných archeologických odborníků, a tak zůstávají mimo akademickou sféru. Myslet si o nich proto můžeme ledacos. Lze jim věřit, ale také ne. V každém případě házejí pomyslnou rukavici do ringu a nabádají k tomu, aby se o stáří pyramid v Gíze opět diskutovalo.

Zdroj: researchgate.net, iflscience.com, arkeonews.net