Kikimora, Morana, Sadko a další staroslovanské mýtické a folklorní postavy

Určitě už jste někdy slyšeli o vílách, rusalce, polednici nebo ježibabě. Ale slyšeli jste někdy i o dalších postavách slovanského folklóru, mytologie? Patří mezi ně protějšek kikimory domovoj, jarilo, gamajun, lešij, sadko, a můra.

Postavy v domácnosti

Některé z folklorních postav najdete jen a pouze v domácnostech, mezi ně patří kikimora, můra a domovoj. Kikimora s domovojem stojí na opačných stranách. Oba se nachází převážně v domovech. (Nicméně kikimory jsou i takzvaně lesní, které žijí v bažinách a mají vzhled trpaslíka.)

Kikimora

Kikimora je primárně škodlivou entitou domova, škodí tam, kde jsou vztahy špatné, lidé se hádají. Pokud se domácnost napraví odchází kikimora škodit jinam, případně se napraví a začne v domácnosti pomáhat. Pokud byste hledali doma kikimoru najdete ji za pecí nebo za kamny, kde se schovává.

Vzhledem se jedná o humanoidní bytost, která vypadá jako nevzhledná stařena. Říká se, že kikimora je ženský démon, který vzniká z duší nepokřtěných dívek. První zmínky o kikimoře byly zaznamenány již v 8. století. Původ názvu vychází ze spojení slov šišok a mora. Jinak také šišimora. Obecně se kikimora považuje za původce všeho neštěstí v domově, a v některých oblastech (např. Chorvatsko a Srbsko) věří, že v noci škrtí muže v jejich postelích. Mimo jiné škodí domácím zvířatům (hlavně slepicím, kterým škube peří), zamotává ženám přízi a straší děti.

Domovoj

Domovoj stojí na opačné straně barikády. Považuje se za dobrého ducha domova. Spousta lidí si při stěhování stěhovala i svého domovoje. Folklór jej vykresluje jako dědka, skřítka nebo šotka.

Podle pověstí jsou domovojové děti Adama a Evy, které ukryli před bohem do domů. Jsou prospěšní tím, že se zbavují nežádoucích hostů. Ale mohou i škodit. V neudržované a hádavé domácnosti dělají naschvály, schovávají klíče aj. A pokud stav přetrvává může odejít, což je bráno jako předzvěst neštěstí.

Domovoj na sebe může brát i lidskou podobu, pokud na sebe vezme podobu osoby žijící v domácnosti, obvykle to znamená, žer dotyčný do roka zemře. Naopak, když na sebe vezme podobu zemřelého přináší to štěstí.

Můra

Můra, jedná se o ducha, který na sebe může brát všemožné podoby, zvířat, stébla slámy aj. Přináší příjemné sny a následně dusí a tlačí, případně saje krev, nejčastěji saje právě děti, proto se dříve dětem mazal hrudník kolomazí. V případě, že se vám můra zjeví v jakékoliv podobě, značí to neštěstí.

Polednice

Známe polednici z Kytice, a není daleko od pravdy. Ve folklóru šlo o pedagogickou postavu, která sloužila jako výchovná pro neposlušné děti. Ale kdo byla polednice? Podobu má zlé víly nebo divé ženy. Zjevuje se v bílém nebo červeném a často bývá doprovázena vichřicí. Primárně se nachází na polích, kde v poledne trestá ty kdo pracují. Poledne je vnímáno jako čas duchů stejně jako půlnoc. Mimo jiné krade děti, ponechané na poli samotné, toulavé děti, neposlušné nebo ty, které kradou ovce.

Morana

Jinak také smrtka. Blíže se s ní seznámíme v dalším díle, kde se zaměříme na slovanské božstvo, je totiž vnímána i jako bohyně.

Nejčastěji spojována s rituálem vítání jara. Házení morany do vody symbolizuje vynesení zimy a smrti. Po vodě se vrací zpátky do podsvětí. V lidové tradici platí, že kdo po ukončení rituálu doběhne do vesnice jako poslední do roka zemře. Dnes známe i variantu, kdy mimo házení do vody může být morana upálena a zakopána do země. Ale symbolika jako taková se spíše přiklání rituálu vhození do řeky.

Ježibabu, Jarila, Rusalku, Gamajuna, Vílu a další si představíme v pokračování.

zdroje: lifee.cz, wikipedia.org, postavy.cz,