Velký požár Londýna ze 17. století aneb Jak jiskra z pekárny proměnila metropoli v popel

Stačila jediná jiskra z pekařské pece a během pár dní lehla popelem většina historického Londýna. Velký požár z roku 1666 zničil tisíce domů i slavnou katedrálu, ale zároveň dal vzniknout městu, jak ho známe dnes. Jak se to vlastně mohlo stát?

V neděli 2. září 1666 kolem jedné hodiny v noci vypukl oheň v pekárně Thomase Farrinera nedaleko uličky Pudding Lane. Podle dochovaných zpráv odletěla jiskra z pece na hromadu paliva. Z malého ohníčku se během několika hodin stal živel, který nešlo zastavit.

Londýnský starosta Thomas Bloodworth nebral situaci zpočátku vážně. Prý se jen ušklíbl, že takový oheň by uhasila i ženská, kdyby se na něj vyčůrala. Odmítl také povolit bourání okolních domů, které mohlo šíření plamenů zastavit. Kolik škod by se asi dalo ušetřit, kdyby jednal hned?

Vítr, dřevo a úzké uličky

Ohni přálo všechno, co tehdejší Londýn nabízel. Silný východní vítr hnal plameny mezi dřevěnými domy natlačenými v úzkých uličkách. Požár zuřil téměř pět dní, spálil oblast uvnitř starých římských hradeb a přelezl je i směrem na západ, uhasit se ho podařilo až 5. září.

Nakonec musel zasáhnout sám král Karel II., který starostu přehlasoval a nařídil strhávat domy, aby vznikly protipožární mezery. Na práce dohlížel jeho bratr, vévoda z Yorku. Teprve tahle drastická opatření pomohla oheň zkrotit.

Bilance: třináct tisíc domů a katedrála

Požár zničil zhruba 13 200 domů a 86 nebo 87 farních kostelů. Nejslavnější obětí se stala gotická katedrála svatého Pavla, které podle všeho uškodilo i dřevěné lešení kolem ní. Spisovatel John Evelyn tehdy odhadl, že na polích za městem nocovalo až 200 tisíc lidí bez střechy nad hlavou.

Oficiálně bylo zaznamenáno jen šest mrtvých, skutečný počet byl ale nejspíš mnohem vyšší, protože úmrtí chudých lidí nikdo pečlivě nezapisoval. Viník se hledal rychle a stal se jím francouzský hodinář Robert Hubert, který se k zapálení falešně přiznal a byl popraven. Později se ukázalo, že v době vypuknutí požáru nebyl vůbec v Anglii.

Nový Londýn z cihel a kamene

Město se z katastrofy poměrně rychle otřáslo. Zákon o obnově Londýna zavedl přísná pravidla, podle kterých se místo dřeva stavělo hlavně z cihel a kamene, a zvláštní požární soudy řešily spory o pozemky a nájmy. Architekt Christopher Wren navrhl 51 nových kostelů i novou katedrálu svatého Pavla.

Na tragédii dodnes upomíná Monument, štíhlý sloup postavený v letech 1671 až 1676. Je vysoký 202 stop, tedy asi 61 metrů, a stojí přesně 202 stop od místa, kde stávala Farrinerova pekárna. Na vyhlídku vede 311 schodů, takže kdo se nahoru vyškrábe, pochopí, proč Londýňané na velký požár nikdy nezapomněli.

Zdroje: History Hit, Wikipedia, London Museum, Londong Fire Brigade