Temu vs. české obchody: revoluce, nebo problém, který jsme nečekali?

Možná to znáte. Chcete si jen v klidu přečíst zprávy, řešíte své malé každodenní starosti a do toho vám přes půl obrazovky vyskočí oranžový banner: Temu slevy, levné zboží, všechno skoro zadarmo. Kliknete jednou, dvakrát to zavřete, třikrát to nahlásíte… a reklamy se stejně vracejí. A najednou máte pocit, že žijete ve světě, ve kterém největším fenoménem roku je to, jak levně se dá poslat balíček z Číny až k vám do schránky.

Slevové období, který neskončí: odkud se Temu vzalo

Temu vstoupilo na český trh jako lavina. Všudypřítomné reklamy, dárková karta k registraci, bonusové body za sdílení, Temu slevy, které vypadají skoro jako podvod, ale přitom fungují – alespoň na první pohled. České e-shopy si všimly, že je v reklamních aukcích najednou přetlačuje hráč, o kterém před pár měsíci skoro nikdo neslyšel.

Přitom nejde o malý start-up, ale o globální marketplace napojený na obří čínský ekosystém, kde jsou levné výrobní kapacity normou a doprava je často dotovaná. Pro zákazníka to vypadá jako novinka roku: všechno levné, rychlé a „na jeden klik“. Pro místní maloobchody a české prodejce je to ale trochu jiný příběh.

Jak to funguje

Když se člověk na Temu rozhlédne pozorněji, často zjistí, že stejné fotky a stejné produkty viděl už někde jinde – na Shein, Wish nebo v nějakém anonymním e-shopu. V praxi jde často o jednu továrnu a několik různých „výloh“, které jen přebalí nabídku pro jinou aplikaci. Někdy se tím živí i lokální řetězce typu Tedi: objednají kontejnery extrémně levného zboží a prodají ho v regálu za pár desítek korun navíc. Rozdíl je v tom, že u Temu vše proudí napřímo k uživateli – bez českého obchodu, který by nesl odpovědnost za kvalitu, návody v češtině nebo reklamace.

Jde tak ve skutečnosti o dost jednoduchý model. Levná výroba, minimální marže, obrovské objemy a marketing, který se tlačí všude. Pro zákazníka to působí skoro dokonale: stejné zboží jako v českém e-shopu, ale za třetinu. Záhada? Spíš kombinace extrémních úspor, nízkých standardů a toho, že část nákladů – třeba na bezpečnost výrobků nebo podporu místních pracovních míst – prostě nikdo neřeší.

Když levné není jen levné: falešné hry a zničené živobytí

Příběh rodinného vydavatelství 4 Kavky se za pár dní stal symbolem toho, co taková „levná globalizace“ dokáže. Tahle malá česká firma vydávala deskové hry – vlastní i licencované – a snažila se držet kvalitu i férovou cenu. Jenže jejich hry se objevily na Temu jako extrémně levné, nelicencované kopie – prodávaly se za částky, za které 4 Kavky nedokázaly ani vytisknout originál.

Tohle není ojedinělý fenomén. O padělcích deskových her se mluví i na zahraničních fórech, kde vydavatelé popisují, jak se jejich tituly v nekvalitní verzi objevují právě na tržištích typu Temu či AliExpress. Z pohledu kupujícího to může být jen „levnější krabice“. Z pohledu autora nebo malého obchodu je to ale podvod, který vymazává měsíce práce. A z pohledu zákazníka je tu riziko nekvalitní výroby – zničený zážitek, špatný dojem z hry i z celé značky.

Rizika, o kterých se tolik nemluví

Evropské instituce už si Temu a podobné platformy vzaly pod lupu. Evropská komise i spotřebitelské organizace zjistily, že je na Temu „vysoká pravděpodobnost“ narazit na nelegální či nevyhovující zboží – od nebezpečných hraček po elektroniku bez certifikace. Nejnovější studie hraček prodávaných online ukazuje, že naprostá většina levných hraček z neevropských platforem nesplňuje bezpečnostní normy a část z nich může být pro děti reálně nebezpečná.

K tomu se přidávají obavy z falešných či podvodných prodejců, kteří pod hlavičkou Temu vystupují jako anonymní obchodníci. V Česku se objevily případy, kdy lidem po nákupu na Temu začaly z účtu mizet další peníze – ne vždy je stoprocentně jisté, že za tím stála přímo platforma, ale policie i banky varují, že kombinace nedůvěryhodného obchodníka a uložené platební karty je prostě riziko. Není nutné hysterčit, ale tvářit se, že žádné riziko podvodu neexistuje, by bylo naivní.

Temu, Shein, Wish… a Allegro jako jiný směr

Do stejné kategorie spadají i další globální platformy – Shein, Wish, AliExpress. Levné zboží, obrovský katalog, minimum garancí. Francouzské úřady třeba zjistily, že některé z nich prodávaly zakázané zbraně nebo jiné ilegální produkty, a zahájily proti nim řízení. Evropské studie a analýzy upozorňují, že tyto trhy jsou magnetem pro padělky a nekvalitní produkty, protože jednotlivé nabídky třetích stran se kontrolují těžko.

Na opačném pólu stojí třeba Allegro – marketplace, který vyrostl v Polsku a dnes působí i v Česku, na Slovensku nebo v Maďarsku. Allegro se snaží stavět na lokálních prodejcích, kratší době dodání a odstranilo velkou část nabídek s dlouhým dovozem z Asie, právě aby se odlišilo od Temu a podobných platforem. Není to zázračné řešení, ale ukazuje to jiný přístup: místo anonymního globálního skladu spíš „digitální tržnice“ pro regionální obchody. Pro české maloobchody je to aspoň nějaká šance, jak nebýt jen kulisou v cizí hře.

Reklamy, které se vracejí, i když je skryjete

Jedna věc, kterou lidé zmiňují neustále, jsou reklamy. Temu reklamy jsou opravdu všude – sociální sítě, vyhledávače, bannery, videa. Někteří uživatelé si všimli, že i když značku v reklamním systému několikrát zablokují, objevuje se dál v jiných formátech a na jiných platformách.

Někdo si z toho dělá legraci, že Temu je nový přírodní jev internetu – jako digitální mlha, která se vrací, i když se rozfouká. Jisté je jedno: tahle marketingová ofenziva není náhoda, ale promyšlená strategie, jak rychle získat trh.

Pro běžného člověka je to ale únavné. Chce jen zjistit, co je nového, podívat se na zprávy nebo výsledky zápasu a místo toho loví křížek v rohu reklamy na levné gadgety, fakeové zboží nebo sadu nářadí za cenu dvou káv.

Jak v tom všem obstát jako zákazník

Je fér říct, že Temu ani podobné platformy nejsou čistě zlo. Někdo si tam koupí drobnost do domácnosti, dekoraci na Halloween nebo kryt na mobil a je spokojený. Jako levný experiment, kde člověk předem počítá s tím, že kvalita bude „nějaká“, to fungovat může. Problém nastává ve chvíli, kdy si tam někdo objedná dětské hračky, kosmetiku, elektroniku do zásuvky nebo něco, co má být opravdu bezpečné. Tam je riziko příliš velké – a to říkají nejen kritici, ale i kontrolní orgány a studie z celé EU.

Pokud už někdo na Temu nakupuje, vyplatí se platit přes služby, které neukládají trvale kartu, nekupovat věci, které mohou ohrozit zdraví, a dívat se na recenze víc než jen na počet hvězdiček. A hlavně: nepodlehnout iluzi, že levné rovná se výhodné.

Co z toho mají čeští prodejci

Pro české maloobchody je nástup Temu tvrdý náraz. Právní analýzy i podnikatelské texty upozorňují, že konkurovat zboží, které přijde přímo z čínského skladu bez českých nákladů, daní a služeb, je skoro nemožné. U menších značek je to někdy otázka pár měsíců: děláte vlastní design, platíte českou výrobu nebo licenci, pak se vaše věc objeví jako levná kopie na obřím tržišti. Lidé si řeknou „vždyť je to stejné“ – a originál zmizí.

Ne všichni čeští prodejci skončí, někteří se přesunou na marketplace typu Allegro, jiní najdou svoje věrné zákazníky. Ale je dobré si při každém „super výhodném nákupu“ položit otázku: kdo tu vlastně na kom vydělává a kdo za to platí cenu.

Temu jako fenomén doby, ne nevyhnutelný osud

Temu, Shein, Wish a podobné platformy jsou fenomény, které patří k dnešní době stejně jako sociální sítě. Stejně jako u nich platí, že to není černobílé. Někdo v nich vidí šanci ušetřit, jiný cestu, jak obejít klasické obchody. Regulátoři v EU zase řeší, jak uhlídat bezpečnost, podvodníky a nelegální zboží, aniž by úplně zablokovali novou vlnu e-commerce.

A zákazník? Ten má v ruce víc moci, než si myslí. Když občas místo levného šmejdu podpoří českého prodejce, vybere si raději Allegro než anonymní dovoz bez pravidel, nebo se prostě rozhodne nekupovat zbytečnosti jen proto, že jsou ve slevě, mění tím trh víc, než jakákoli kampaň.

Zdroje: Redakce, TN, Novinky