Pražský hrad: Habsburkové ho neměli v lásce, lesk mu vrátil Masaryk. Znáte jeho dějiny?

V české metropoli je Pražský hrad jedním z nejoblíbenějších cílů turistů. Ale ruku na srdce, znáte alespoň stručně jeho dějiny? Připomínáme pár nejvýznamnějších okamžiků z jeho historie.

Přemyslovská knížata si v 9. století vybrala ostroh nad Vltavou, kde si začala budovat svoje sídlo. Jako první na něm vládl kníže Bořivoj. Mezi lety 1070 až 1140 se sice centrum vlády stěhuje na Vyšehrad, ale později se Pražský hrad znovu stává reprezentačním prostorem českých panovníků.

Požár přinese dílo zkázy

Jenže nikdo mu nevěnuje patřičnou péči a při požáru roku 1303 shoří natolik, že už ho nelze obývat. Čeští králové Václav II. (1271 – 1305), Jan Lucemburský (1296 – 1346) a Karel IV. (1316 – 1378) proto bydlí na pražském Starém Městě.

Největší sál své doby

Zpátky na hrad přesídlí až roku 1483 Vladislav Jagellonský (1456 – 1516). Nechává zde vybudovat Vladislavský sál, který se s délkou 62 metrů, šířkou 16 metrů a výškou 13 metrů stává největším evropským světským sálem ve své době. Hostí turnaje, korunovace i sněmy.

Rudolf II. toužil po klidu

Za svoje sídlo ovšem hrad nepřijmou Habsburkové. Ti zde pobývali jenom tehdy, když jim to diktovaly panovnické povinnosti. Změnil to až rakouský císař Rudolf II. (1552 – 1612), jež zde strávil kus svého života, konkrétně období od 16. října 1583 až do své smrti 20. ledna 1612. Hledal tu hlavně klid a samotu.

Panovník jenom na zimu

Z dalších českých panovníků tu jednu zimu, mezi lety 1619 až 1620, svého panování sídlil Fridrich Falcký (1596 – 1632) a svůj panovnický důchod tu od roku 1848 strávil poslední korunovaný český král Ferdinand V. Dobrotivý (1793 – 1875).

Masaryk vrací lesk

Hradní paláce znovu ožívají až po založení Československé republiky v roce 1918. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) část hradu obývá a pracuje zde i jeho tým čítající čtyři sluhy, dva komorníky, stolníky, dveřníky, kočí a vrátné, dva klíčníky, pět zahradníků, dále také dozorce vodovodů, elektromontéra, hajného a myče vozů.

Prezident jako sloužící

Nejhorším ponížením pro hrad se ale stal několikahodinový pobyt německého říšského kancléře Adolfa Hitlera (1889 – 1945), který sem dorazil 15. března 1939 ve 20 hodin a strávil tu noc. Český prezident Emil Hácha (1872 – 1945) za ním musí potupně přijít vchodem pro služebnictvo.

Třetí největší hrad, průřez stylů

Dnes je Pražský hrad jedním z největších hradních komplexů na světě (s 70 tisíci m² zastavěné plochy ho prameny udávají jako třetí největší hrad).

Na jeho budovách můžeme vidět průřez architektonických stylů od 10. století až do dnešních dnů, nejcennější stavby přitom najdeme kolem Jiřského náměstí. Jde především o Starý královský palác, baziliku a klášter sv. Jiří.

Zdroje: hrad.cz, ceskatelevize.cz