Megatherium: Čtyřmetrový předchůdce lenochoda, který vládl prehistorické Amazonii

Dávný tvor pod názvem Megatherium se potuloval po Jižní Americe 5,3 milionu let, než vyhynul – ačkoli někteří domorodí obyvatelé tvrdí, že podobného tvora vídávají v Amazonii dodnes.

Píše se rok 9 000 př. n. l. Po pastvinách a lesích Jižní Ameriky se potulují obrovští jeskynní medvědi, šavlozubí tygři a mohutní předchůdci losů. Největším ze všech je Megatherium, pozemní lenochod o velikosti slona. Megatherium byl jedním z největších pozemních savců, kteří kdy existovali. Tento obrovský lenochod dominoval jižním travnatým porostům a řídce zalesněným oblastem kontinentu a po tisíce let byl jakýmsi králem savců, než ho z planety vyhladilo masové vymírání.

První nálezy a výzkum

V roce 1788 objevil archeolog Manuel Torres na břehu řeky Luján ve východní Argentině vzácný fosilní exemplář. Ačkoli ho okamžitě nepoznal, usoudil, že si zaslouží další studium. Nález poslal do svého studijního centra v Museo Nacional de Ciencias Naturales (Španělské národní muzeum přírodní historie) v Madridu ve Španělsku. Tam je exemplář vystaven dodnes.

Zanedlouho fosílie upoutala pozornost váženého francouzského paleontologa Georgese Cuviera. Cuviera zaujal náčrt tvora a použil ho k dalšímu zkoumání jeho anatomie a taxonomie. Postupem času se mu podařilo vytvořit ucelenější obraz historie Megatheria.

V roce 1796, pouhých osm let po objevení Megatheria, Cuvier publikoval první článek. V tomto článku Cuvier teoretizoval, že Megatherium byl lenochod obrovský, možná raný předchůdce jeho moderního ekvivalentu. Zpočátku se domníval, že megatherium používá své drápy ke šplhání po stromech stejně jako dnešní lenochodi. Později však svou teorii upravil a místo toho vyslovil hypotézu, že lenochod je na šplhání po stromech příliš velký a pravděpodobně používá své drápy k hloubení podzemních děr a tunelů.

Další objevy

S tímto vysvětlením se začal formovat obraz Megatheria v jeho existenci. Lenochod velikosti slona s obrovskými, silnými drápy, který žil převážně na zemi a pod ní. S dalším studiem vědci začali objevovat jeho prostředí, stravu a reprodukční cyklus a jeho obraz se stal jasnějším. Megatherium pravděpodobně žil po celém kontinentu Jižní Ameriky, od jižní Argentiny až po Kolumbii. Dospělí jedinci pravděpodobně vážili přes čtyři tuny – hmotnost průměrného samce slona – což z něj činilo největšího suchozemského savce, hned po srstnatém mamutovi.

Pravděpodobně většinu svého života chodil po čtyřech nohách, ačkoli se předpokládá, že se dokázal postavit na zadní, aby dosáhl na koruny stromů, aby se nasytil, co by býložravec. Když stál na zadních, měřil až 4 metry.

Vzhledem ke své obrovské velikosti je pravděpodobné, že se Megatherium pohyboval pomalu jako dnešní lenochodi. Pravděpodobně byl jedním z nejpomalejších tvorů ve svém prostředí. Vzhledově se docela podobal modernímu lenochodovi, i když s rysy obličeje dalšího z jeho potomků, mravenečníka. Ve skutečnosti to byla částečně právě tato podobnost obřích pozemních lenochodů s modernějšími tvory, která Darwina přiměla k zamyšlení nad jeho evoluční teorií.

Megatherium žil ve velkých skupinách, ačkoli jednotlivé fosilie byly nalezeny na izolovaných místech, jako jsou jeskyně. Rodil mláďata, stejně jako ostatní savci, která opuštěla tlupu v dospělosti. Vzhledem k nedostatku predátorů (převážně šavlozubí tygři a další masožravci menších rozměrů), žili klidným způsobem života.

Obrovští býložravci nemuseli soupeřit s menšími savci o potravu, protože měli výhodu výšky a získávání potravy ze vzdáleností, které menší savci prostě nedokázali. Dokázali tolerovat a přizpůsobit se různým druhům rostlin a podle výzkumů si občas dopřáli I nějakou zvířecí zdechlinu, což umožnilo mu migrovat a prosperovat po celém kontinentu – po dobu 5,3 milionu let.

Co tedy vedlo k vyhynutí tohoto odolného savce?

Zhruba v roce 8 500 př. n. l. zažila Země „kvartérní vymírání“, během kterého zmizela většina velkých savců Země. Během této doby vyhynuli irský los a šavlozubý tygr, stejně jako mamuti v hranicích kontinentů, někteří přežili ještě několik tisíc let v odlehlých ostrovních oblastech. A samozřejmě v této době vymírá i Megatherium. Předpokládá se však, že tito obří pozemní lenochodi přežili v odlehlejších oblastech nejméně dalších 5 000 let od počátků fáze vymírání.

Vědci si však stále nejsou zcela jisti, co vysvětluje toto masové vyhynutí, protože k němu dochází současně s glaciálními a meziledovými klimatickými změnami. Vyhynutí Megatheria se zdá být spíše dílem vzniku lidstva. Byly nalezeny fosilie Megatheria s řeznými stopami, což naznačuje, že byl v hledáčku lidských lovců.

Ať už jsou důvody jejich zmizení jakékoli, vědci se dlouho domnívali, že tito lenochodi velikosti slona jsou mezi vyhynulými druhy již 4 000 let.

Zvěsti o jeho současném výskytu

Objevily se však zvěsti o obřích lenochodech žijících hluboko v džunglích Jižní Ameriky. Ti, kteří žijí v amazonském deštném pralese a jeho okolí, si již dlouho vyprávějí příběhy o velkém chlupatém tvorovi, kterému říkají „mapinguari“, což je obří lenochodovi podobný tvor, který je vysoký přes dva metry, má zacuchanou srst a velké ostré drápy.

Popis mapinguari je ve skutečnosti docela podobný popisům Megatheria a několik kreseb mapinguari je skutečně těžké odlišit od kreseb Megatheria. Někteří odborníci se domnívají, že první zpozorování mapinguariů před mnoha lety mohl ve skutečnosti být rod Megatherium, který přežil vyhynutí tím, že se ukryl v ochraně deštného pralesa.

Mnozí teoretizují, že masové vyhynutí bylo částečně způsobeno lidskou invazí do jejich prostředí, a proto by dávalo smysl, že někteří mohli přežít tím, že se vyhnuli obydleným oblastem a přizpůsobit se tamním podmínkám. Amazonský prales má rozlohu 5,5 milionů km². Obrovské plochy jeho rozlohy zejména v západní části nejsou ještě řádně prozkoumány. Právě v místech, kde žijí domorodé kmeny či v místech, které jsou zcela neobydlené. Takže? Prostor k těmto úvahám, že dávný obr se někde v temných hlubokých lesích vyskytuje, se nabízí.

Zdroje: 

RYCHLÝ, M. Atlas dinosaurů.

JAVORNÝ, T. Co bylo Megatherium?

www.dinopedia.com