Spojte se s námi


Zajímavosti

Longarone: Italské horské město zničilo před 60 lety tsunami z přehradní nádrže Vajont. Stavitelé podcenili nebezpečí, kvůli kterému zemřelo přes dva tisíce lidí

Pokud byste dnes navštívili město Longarone v severoitalské provincii Belluno, jež leží asi sto kilometrů od Benátek, možná byste na něm ani nepoznali, že bylo celé znovu postavené poté, co ho zasáhla katastrofa. Na vině byla tenkrát přehrada Vajont postavená na stejnojmenné řece pod horou Monte Toc v předhůři Alp. Vše se odehrálo v roce 1963 a je pravděpodobné, že tragédii šlo zabránit.

Publikováno

dne

Pokud byste dnes navštívili město Longarone v severoitalské provincii Belluno, jež leží asi sto kilometrů od Benátek, možná byste na něm ani nepoznali, že bylo celé znovu postavené poté, co ho zasáhla katastrofa. Na vině byla tenkrát přehrada Vajont postavená na stejnojmenné řece pod horou Monte Toc. Vše se odehrálo v roce 1963 a je pravděpodobné, že tragédii šlo zabránit.

Jako vhodné místo pro výstavbu přehrady zdánlivě připadala v úvahu soutěska říčky Vajont, pramenící v Karnských Alpách a protékající okolo hory Monte Toc. Slovo zdánlivě je zde na místě, protože už během výstavby, která započala v roce 1956, se začaly objevovat první problémy, když neočekávaně došlo k menším sesuvům skalního masivu na stěnách, do nichž měla být hráz vsazena.

Všechny zodpovědné osoby měly tyto drobné sesuvy varovat, nicméně bohužel k tomu nedošlo a výstavba nerušeně pokračovala dál. Vše vyvrcholilo katastrofou.

Osudný 9. říjen 1963

Večer 9. října 1963 šli lidé z města Longarone normálně spát, aniž by tušili, že je to jejich poslední den v životě. Po půl jedenácté v noci začal katastrofální sesuv půdy v délce tří kilometrů. Do pohybu se dalo 270 milionů m3 skalnaté půdy, tedy dvojnásobek objemu nádrže. Vlastně se utrhl kus stěny kopce Monte Toc a rychlostí 110 km/h zaplnil přehradu.

Pro vodu v ní již nebylo místo, takže došlo ke vzniku tsunami. Vlna se zvedla do výše více než 200 metrů a zcela zničila město Longarone, které leželo pod hrází na konci soutěsky.

Obyvatelé neměli šanci uniknout katastrofě. Během chvíle přišlo o život asi 2 117 lidí. Soutěska za hrází byla zcela zasypána do výšky 400 metrů, hráz zůstala nepoškozena.

Vina a trest

Ihned po katastrofě bylo zahájeno šetření toho, kdo za ni může. Trestu se nedostalo stavebnímu inženýrovi Pancinimu, jenž těsně před soudním procesem z pocitu viny spáchal sebevraždu.

Proces probíhal v letech 1968 až 1969. Všichni obvinění byli odsouzeni k tresu odnětí svobody v délce 21 let, později byli někteří omilostněni pro nedostatek důkazů, jiným byl trest snížen.

Lidé z Longarone, kteří katastrofu přežili, byly přesídleni do vesnice Vajont, nově postavené asi 50 kilometrů od přehrady. Longarone v údolí řeky Piave bylo obnoveno, ale již s moderními domy a továrnami. Hráz přehrady Vajont je stále na místě, prázdná nádrž zasypaná zeminou je přístupná veřejnosti od roku 2002.

Zdroj: Interestingengineering.com; Wikipedia.com

Oblíbené