Vánoce v Dánsku patří k nejhezčím obdobím v roce. V období adventu se hlavní město Kodaň zahalí do stovek tisíc světýlek. Jak se slaví Vánoce v Dánsku a čím se liší od českých svátků?

Různé státy a národy slaví Vánoce jinak. Obvykle vycházejí z tradic, které si rodiny uzpůsobují na míru. Dánové jsou národ, který si Vánoce doslova užívá a s oslavami začínají už v polovině listopadu.

Pohodlí, pospolitost a útulná atmosféra

Advent a Vánoce slaví státy ve Skandinávii podobně. Vycházejí přitom z principů hygge – pohodového přístupu k životu. Dánové nacházejí krásu v každém okamžiku, díky čemuž v průzkumech pravidelně vycházejí jako jeden z nejšťastnějších národů na světě.

Fenomén hygge pochází z konce 20. století. Původně spočíval ve stylu bydlení, ve kterém převládala útulnost, pohoda a příjemná atmosféra. Do principů hygge se řadí:

• Atmosféra – zapálené svíčky, krby, vyvětrané prostory
• Přítomnost – nejen fyzická, ale také duchovní
• Potěšení – především z dobrého jídla a pití
• Pohodlí – zvolnění životního tempa, klid a uvolnění
• Pospolitost – všichni jsou součástí jedné komunity.

Vánoce v Dánsku začínají už v listopadu

O tom, že Dánové se na vánoční svátky těší, svědčí to, že přípravy propukají před adventem. Ulice a zahrady postupně zdobí světýlka, papírové hvězdy a všudypřítomná dánská vlajka.

Tradiční dánský pivovar Tuborg vaří speciální vánoční pivo julebryg, které se podává během vánočních večírků. Těch se Dánové hostí s vervou sobě vlastní. Jedna z tradic velí, že host musí z návštěvy odejít plně nasycen, aby zůstalo blaho v domě.

V plné míře propukají Vánoce od 1. prosince. V tento den vysílá televize první díl adventního kalendáře julekalender. Během prvního týdne starosta Kodaně rozsvěcí bohatě zdobený vánoční strom, který tradičně Dánové dostanou jako dárek od norských sousedů.

Populární jsou také dánské vánoční trhy. Na nich se podává nejen vánoční pivo, ale také oblíbený vánoční punč glögg, svařák a pálenka julesnaps. V adventu se rodiny a přátelé setkávají na společných obědech a užívají si vánoční atmosféru.

Tradiční dánská vánoční jídla

Vánoce vrcholí 24. prosince stejně jako v Česku. V Dánsku ze Štědrého dne ovšem udělali oslavu hojnosti jídla a pití. Pokud navštívíte dánskou rodinu v období Vánoc, počítejte s až dvanáctihodinovým maratonem o několika chodech.

Julekofrost – štědrovečerní tabule – začíná předkrmem. Podávají se oblíbené nakládané ryby s kari omáčkou ve formě gravlaxu, tedy několik dní naložených plátků syrové ryby. Oblíbené jsou domácí remulády často založené na kopru a aromatickém koření.

Hlavní chod není v Dánsku ustálený. Některé rodiny si oblíbily vepřovou pečeni s vařeným bramborem (svinekød), masové koule (boller i kary) nebo kachní prso (andbryst) s červeným zelím a hnědou omáčkou (brun sovs). Jako příloha jsou populární karamelizované brambory.

Dezertem štědrovečerní večeře nekončí. Rýžová kaše ris à l’amande má spíše pudinkovou konzistenci. Před servírováním do ní hostitel vhodí jednu mandli. Kdo jí najde, vyhrává marcipánové prasátko.

Dánové vymysleli také originální způsob rozloučení s hosty. Ten oznamují polévkou servírovanou na konci hostiny. Obvykle má podobu vývaru s masovými kuličkami nebo knedlíčky. Není divu, že si ji hosté vychutnávají do posledního sousta.

Stejně štědrý je dánský vánoční nápojový lístek. Kromě zmiňovaného piva se popíjejí další alkoholické nápoje. Populární je akvavit – šnaps z destilovaných brambor a obilí, který se chutí podobá vodce. Při druhé destilaci se do něj ovšem přidává kmín, anýz, kopr, fenykl a další bylinky.

Kdo nosí dárky v Dánsku?

Ježíška v Dánsku nepotkáte, což ostatně platí pro většinu zemí světa. Po večeři se po dobrém jídle příjemně unavení Dánové vydají ke stromečku. Zde podle tradice tančí a zpívají. Dárky se rozdávají kolem desáté hodiny.

Podle pověstí nosí v Dánsku dárky vánoční muž julemand – obdoba amerického Santa Clause. Tomu pomáhají vánoční skřítci julenisse, které rodiny vystavují během Adventu na významná místa, aby dohlíželi na klidný průběh Vánoc.

Nezapomenutelné Vánoce v Dánsku

Vánoce v Dánsku končí 25. prosince. Na stole se objeví rýžový puding z předešlého dne, který je ovšem oživený čerstvě rozpuštěným máslem. Dánové jako milovníci návštěv zvou svoje přátele a rozdávají si další drobné dárky.

Rozdávání mívá podobu stolní hry pakkeleg. Lidé přinášejí drobné dárky, které položí na stůl. Postupně se střídají v házení kostkou a komu padne šestka, vybírá si dárek. V druhém kole se házení opakuje, na šestku si ale hráči vybírají dárky od svých spoluhráčů. Nikdo tedy předem neví, co dostane.

Dánové sami sebe považují za přeborníky ve vánočním přípravách. Na advent se celý rok připravují a bohatou štědrovečerní tabuli považují za věc hrdosti. Vánoce slaví v rodinném kruhu obklopeni dobrým jídlem a pitím. Přesně tak, jak jim to jejich životní styl hygge velí.

Zdroj: Wikipedia, Skandinavskydum.cz, HN.cz, Atmosfera.bellarose.cz

Někomu to může znít šíleně, ale jedna babička prozradila, že u ní musí celá rodina platit za štědrovečerní hostinu. Caroline Duddridgeové je jedno, že protestují, jelikož letos vyjde slavnostní večeře mnohem dráž než kdy dřív. A pokud nezaplatí, nebudou pozvaní.

Jaké jsou ceny?

Šedesátičtyřletá vdova a důchodkyně vybere peníze od každého v její rodině, včetně malých vnoučat. Dospělé stojí jídlo v přepočtu kolem 420 Kč. Ženy platí o trochu méně než muži, jelikož pracují na poloviční úvazek. Vnoučata ve věku od 12 do 9 let platí každý po 150 Kč a tříleťáky to stojí jenom 70 Kč.

Považujete takové chování od babičky za neobvyklé? Online průzkum mezi čtenáři The Sun ukázal, že 58 procent dotazovaných souhlasilo se zpoplatněním štědrovečerního pokrmu. Patříte mezi ně?

„Přihlásím se ke svému účtu a zkontroluji, kdo již stihl v listopadu zaplatit za večeři. Pokud někdo nezaplatí, vždy se připomenu, aby byl dodržen termín platby do 1. prosince. Na tento telefonát si již pět mých dospělých dětí (37, 34, 32, 29 a 24 let) zvyklo.

Někteří budou sténat, že jim ještě nepřišla výplata a plno podobných výmluv. Nakonec se mi z nich hotovost podaří získat. A pokud by se mi to nepodařilo, nebudou na hostinu pozvaní,“ popisuje Caroline svou každoroční tradici.

Pokrm pro 12 hostů je hodně drahý, zadlužila by se

Ceny potravin letos velmi vzrosty a aby důchodkyně mohla získat nejlepší nabídky, musí trávit hodně času navštěvováním supermarketů a porovnáváním nabídek. Dle přepočtu bere důchod kolem 28 tisíc korun měsíčně. Žije ve městě Cardiff, což je hlavní město Walesu.

Aby pohostila všech 12 hostů, dá jí to hodně práce. Snaží se nakupovat s předstihem a ve slevách. Je to její každoroční rituál v supermarketech. I když se to může zdát zvláštní, celý ten proces ji i baví a naplňuje. Možná by se to i dalo nazvat vánoční bojovkou. I když přiznává, že je to každým rokem náročnější.

„Vím, že mě mnoho lidí bude kritizovat, že zpoplatňuji vánoční jídlo, ale mně to nevadí. Dává mi smysl, že se vše spravedlivě rozdělí mezi všechny u stolu. Očekávat, že jeden člověk zaplatí celé jídlo, připraví ho, bude platit energie a ještě uklidí, mi přijde hodně nevhodné,“ tvrdí Caroline.

Když si stěžují, jednoduše jim řekne, že nebudou pozvaní

Každý si může říct, co by si k večeři přál. V ceně je zahrnuto víno, nealkoholický nápoj, hlavní chod a pudink. Dále nechybí ani výběr z ořechů a sýrů. Samozřejmě je zahrnuta i celková výzdoba stolu.

Kdyby to bylo úplně na Caroline, měla by teď už Vánoce třeba jen dvakrát za deset let. Vánoce miluje, ale všechny výdaje a drama kolem jsou čím dál tím víc vyčerpávající. Tímto způsobem se to aspoň lehce snaží kompenzovat.

Caroline vše začala praktikovat v roce 2016, tedy rok poté, co jí zemřel manžel. Výrazně jí tak klesly příjmy. Vyjít s penězi pro ni bylo těžké, i když se ještě v té době snažila pracovat na částečný úvazek jako asistent pedagoga. Proto se velmi zalekla skutečnosti, jak by zvládla financovat celé náklady na vánoční večeři u své početné rodiny. A tehdy se zrodil již zmíněný nápad.

„Nikdo nechce být zavalen dluhy a je nespravedlivé očekávat, že jedna osoba zaplatí a připraví celé jídlo. Vím, že některé maminky se cítí provinile, když to všechno neudělají, ale já jsem praktická a už to nechci vše řešit sama,“ dodává Caroline.

Zdroj: The Sun, Facebook, Mirror

25. listopadu slaví svátek všechny Kateřiny. Zatímco v současné době je tento den významný pouze pro držitelky tohoto jména, dříve byl den svaté Kateřiny oslavován a spojen s celou řadou tradic a zvyků. Znáte alespoň některé z nich?

Kdo byla svatá Kateřina?

Abychom ale vůbec pochopili, proč byla svatá Kateřina oslavována, musíme si nejdřív vysvětlit, kdo vlastně byla. Kateřina Alexandrijská podle legendy žila okolo roku 300 a měla pocházet ze vznešeného rodu. Již v mladém věku se stala křesťankou a o své víře chtěla přesvědčit také císaře. To se ji ale bohužel nepodařilo a na příkaz císaře byla mučena a následně popravena.

Ať už se legenda o svaté Kateřině, která byla moudrá, výřečná, vzdělaná a krásná, zakládá na pravdě či nikoliv, dodnes patří svatá Kateřina k nejoblíbenějším světicím.

Jak poznat svatou Kateřinu?

Na obrazech a malbách lze svatou Kateřinu snadno identifikovat, neboť bývá zobrazována s:

• knihou (symbolem učenosti)
• kolem a mečem (symboly jejího mučení a smrti)
• korunou a palmovou ratolestí (symboly mučednictví)
• lilií (symbolem mravní čistoty a cudnosti)

Svatá Kateřina je považována za patronku dívek a žen, knihoven, univerzit, studentů, učitelů, umělců, vědců i umírajících.

Tradice a zvyky spojené se svatou Kateřinou

Protože svatou Kateřinu jsme si již představili, je na čase zmínit tradice a zvyky, které jsou s ní spojeny. Dříve se na den svaté Kateřiny konaly poslední zábavy a tancovačky a vše bylo v rukou žen. Po jejím svátku nastával již tradičně adventní čas. Tedy doba rozjímání a skromnosti.

Aby se uctila památka svaté Kateřiny, která byla mučena kolem, nesmělo se po celý 25. listopad pracovat s ničím, co obsahovalo kolo. V tento den rovněž započínal předvánoční úklid a pekly se perníčky.

Den svaté Kateřiny byl také oblíbeným datem svateb. V který jiný den uzavřít manželství, než v den, kdy oficiálně probíhají poslední zábavy?

Aby ovšem nebylo vše okolo Kateřiny pouze pozitivní, je s tímto dnem spojeno také temné období. To totiž začíná právě svatokateřinskou nocí, která posiluje čarodějnické síly. Lidé tak v minulosti malovali česnekem na dveře kříže a nezapomínali si česnek hojně přidávat také do pokrmů. Věřili totiž, že má ochrannou moc.

Pranostiky, které se tradují o dni svaté Kateřiny

Když se řekne den svaté Kateřiny, možná vás napadnou některé z následujících pranostik:

• Na svatou Kateřinu, schováme se pod peřinu.
• Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
• Svatá Kateřina chodívá ráda bíle přioděna.
• Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
• Kateřina strčí housle do komína a sundá kolovrat z půdy.

Po svátku svaté Kateřiny již nastává klasické zimní počasí. Lidé po tomto dni snášeli kolovraty dolů do světnice a trávili dny předením a dalšími domácími pracemi.

Zdroje: primanapady, livingiprima, wikipedie, cesketradice