Nejnebezpečnější housenka světa Lonomia obliqua: Její dotek může zabít

Housenky sice nepatří k nejoblíbenějším živočichům na světě, přesto si je většinou nespojujeme se smrtelným nebezpečím. Druh Lonomia obliqua ale přesně takový je a setkání s ním nemusíte přežít.

Housenka Lonomia obliqua

Motýli z čeledi martináčovití nejsou většinou nijak zvlášť nápadní. Někteří z nich žijí i u nás. Nás ale bude zajímat především druh Lonomia obliqua. Jeho housenka je totiž považována za nejjedovatější na světě a smrtelně nebezpečnou. Jak je to možné?

Housenka Lonomia obliqua má tělo hnědé až zelenohnědé barvy se vzory, které ji činí v přírodě prakticky neviditelnou. Dokonce i v případě, že je ve větším počtu (a shlukování má tato housenka ráda), většinou vidět není. I několik desítek housenek namačkaných na sebe vypadá spíše jako tmavá skvrna na kmeni stromu. Není proto těžké se o housenku otřít. A to může skončit špatně. Lonomia obliqua je doma v Jižní Americe, konkrétně v Brazílii, Argentině, Paraguayi a Uruguayi. U nás nám od ní tedy nebezpečí nehrozí.

Zatím jsme nezmínili asi nejcharakterističtější prvek na těle housenky. To je totiž pokryté ostny, jedná se o rozvětvené výrůstky pokrývající opravdu celé tělo. A právě skrze ně dokáže být Lonomia obliqua opravdu nebezpečná.

Otrava jedem Lonomia obliqua

Ve chvíli, kdy se otřete o housenku a jed se vám dostane do těla, neucítíte nic horšího než jemné štípnutí. Je to podobné popálení od kopřivy. Dané místo vám trochu zarudne, rozhodně se ale v první chvíli nezdá, že se děje něco dramatického. Po chvíli začne bolest hlavy, případně lehká nevolnost. Stále však nejde o něco, co by v člověku spustilo poplach.

Po několika hodinách to ale začne být mnohem horší. Objeví se krvácení z nosu, po těle naskáčou modřiny. A co hůř, v nejhorších případech začíná vnitřní krvácení, např. do mozku. Začnou také selhávat ledviny a může dojít až k úmrtí. Toxiny v jedu housenky Lonomia obliqua totiž způsobují poruchy krvesrážlivosti.

Otravy se nejčastěji týkají farmářů, sběračů ovoce a dalších profesí, které se v zemích s výskytem této housenky pohybují venku v přírodě. Naštěstí je dnes k dispozici antisérum. Ještě na konci minulého století ale neexistovalo a počet úmrtí byl opravdu vysoký. Dnes výrazně poklesl, neboť protijed funguje. Je ale třeba dorazit do nemocnice včas.

Zdroje: ScienceDirect, PLOS, PubMed Central