Krimi ze světa: Popravili nevinného. Skutečný vrah seděl v soudní síni a svědčil proti němu

Timothy Evans skončil na popravišti, ačkoliv nevraždil. Jeho případ patří k nejotřesnějším justičním omylům v historii.

Je 9. března 1950 a v britské věznici Pentonville právě utahují smyčku kolem krku pětadvacetiletého Timothyho Evanse. Byl odsouzen za vraždu své malé dcerky. Na první pohled jednoduchý případ, až na jednu maličkost – obžalovaný při vynesení rozsudku nejenom trval na své nevině, ale dokonce označil skutečného viníka. Muže, který proti němu svědčil a seděl přímo v soudní síni.

Pologramotný řidič náklaďáku neměl u soudu šanci

Timothy Evans trpěl nejspíš silnou dyslexií a měl potíže i s verbálním vyjadřováním. Jako obtížně vzdělatelné dítě z chudé rodiny, kterou otec záhy opustil, neměl zrovna dobrý start do života. V osmi letech navíc onemocněl kožní formou tuberkulózy a ložisko na pravé noze se mu nikdy úplně nezhojilo. Nízké sebevědomí si podle vyjádření lidí z okolí zvyšoval vyprávěním vymyšlených historek. A tahle skutečnost se mu posléze zle vymstila. Jednoduše mu nevěřili.

Evans žil se svou ženou Beryl a dcerkou Geraldine v domě na Rillington Place v londýnském Notting Hillu. Jeho manželství bylo bouřlivé, plné hádek a finančních problémů, protože Timothy většinu svého příjmu propil. A jak uvedlo několik vyslýchaných sousedů, svou ženu často bil. Beryl jen horko těžko zvládala vést domácnost a zajistit vše potřebné pro dceru.

Nepovedený potrat nebo vražda?

Situace se ještě přiostřila, když manželovi svěřila, že čeká druhé dítě. Další hladový krk si rodina prostě nemohla dovolit. Sama Beryl prý Timothymu navrhla, že půjde na nelegální potrat. Souhlasil. O několik týdnů později dorazil 30. listopadu 1949 na policejní stanici, kde ohlásil, že jeho žena za podivných okolností zemřela. A od té chvíle se jeho verze výpovědi mnohokrát změnily.

Zpočátku tvrdil, že Beryl vypila nějaký lék, který měl vyvolat potrat. Uvedl, že její tělo pohodil do kanalizace před domem. Tam ho však policie nenalezla a navíc bylo k odklopení poklopu kanálu třeba síly tří mužů, něco takového by Evans nikdy nemohl zvládnout sám. Jeho důvěryhodnost tím výrazně utrpěla.

Výslechy pokračovaly. Tentokrát Timothy vypověděl, že to byl soused Christie, který jeho ženě nabídl provést potrat. „Když jsem se 8. listopadu večer vrátil z práce, Christie mi řekl, že se to nepovedlo a Beryl je mrtvá. Oznámil mi, že se těla zbaví a že zařídil i hlídání pro  naši dceru. Doporučil mi, abych opustil město,“ vypověděl Evans s tím, že vzápětí odjel k příbuzným do Walesu. Když se po pár dnech vrátil a chtěl po sousedovi zpět svou dceru, Christie mu prý neumožnil se s ní vidět.

První sériový vrah Ameriky: jeho hotel byl továrnou na smrt. Přiznal se k 27 vraždám

Nedůvěryhodná výpověď

Tohle byl zlomový bod, kdy se vyšetřování mělo vydat jiným směrem. A v první chvíli vydalo. Policie Christieho vyslechla. Působil klidně a přesvědčivě. Popisoval hádky mezi manžely a pomáhal vytvářet obraz násilníka, který se dost možná chtěl zbavit vlastní rodiny.

Evans byl jeho přesným opakem. Během výslechů působil nejistě, zápisy nebyl schopen si sám přečíst, snadno se nechal vykolejit a pracoval s několika verzemi událostí. Vyšetřovatelé neváhali zvýšit tlak, výslechy trvaly dlouhé hodiny a vyčerpaný Evans se postupně přiznal ke dvěma vraždám. Ačkoliv později tuhle svou výpověď odvolal a znovu označil jako vraha Christieho, jeho slova ztratila váhu.

Nález těl obětí

2. prosince policie našla tělo Beryl Evansové zabalené v ubrusu v prádelně na zadní zahradě domu, kde Evansovi bydleli. Vedle ní se nacházelo i tělíčko malé Geraldine. Obě byly uškrcené. Pro vyšetřovací tým tím byla kauza u konce. Okolní zahradu prohledali policisté jen velmi zběžně. Jedině tak se dá vysvětlit skutečnost, že nenašli pozůstatky dvou předchozích obětí Christieho, ačkoliv šlo o velmi mělké hroby.

S nálezem těl byl vzápětí konfrontován i Timothy Evans. Na otázku, zda je zodpovědný za smrt své ženy a dítěte, odpověděl podle spisu, že ano. Bylo to bráno jako přiznání. Několik členů policejního sboru, kteří na případu spolupracovali, později uvedlo, že vyšetřovatelé Evansovi poskytli všechny potřebné detaily, aby jeho následné doznání působilo věrohodně.

Až u soudu se Timothy nechal slyšet, že byl vystaven policejnímu násilí a klíčovou roli sehrál i šok z informace, že manželka i dcera byly uškrceny. Nepůsobil ovšem důvěryhodně. Pro obžalobu si prokuratura vybrala vraždu malé dcerky a to z poměrně jasného důvodu, zde byla největší šance na jisté odsouzení. Celý proces trval pouhé tři dny a porota dospěla k verdiktu během čtyřiceti minut – vinen. V březnu 1950 Timothyho Evanse popravili, podle svědků zněla jeho poslední slova: „Udělal to Christie.“

Krimi ze světa: Ze staršího přítele se vyklubal sadista. Mladou školačku celé týdny mučil, až ji zavraždil

Vrahem byl skutečně Christie

O tři roky později se dům na Rillington Place stal opět předmětem vyšetřování kriminalistů. Nový nájemník totiž objevil za zdí svého bytu těla žen. Nález nahlásil a šokovaný tým policistů vzápětí nalezl další tělesné pozůstatky pod podlahou a v zahradě. Vyšlo najevo, že John Christie byl sériový vrah. Beryl a Geraldine zdaleka nebyly jeho jediné oběti. Tentokrát mu důvěryhodné vystupování a spořádaný zjev nebyly nic platné. Během výslechů se přiznal k několika vraždám, včetně zabití Beryl a vše nasvědčuje tomu, že zavraždil i Geraldine.

V roce 1966 byla Evansovi udělena posmrtná milost. Jenže to už mu život vrátit nemohlo. Vyvstalo navíc několik nepříjemných otázek: Jak snadné je uvěřit tomu, kdo působí klidně a přesvědčivě, i když lže? A jak snadné je odsoudit člověka, který nedokáže srozumitelně říct pravdu? Timothy tu pravdu říkal, jen způsobem, kterému nikdo nechtěl naslouchat.

Případ Timothyho Evanse tak dnes patří mezi nejznámější justiční omyly v britské historii. Spolu s několika dalšími kauzami přispěl k omezení a pozdějšímu zrušení trestu smrti.

Zdroje: Wikipedia, BBC, UK Parliament