Zajímavosti
Česnek může působit jako obyčejná cibulovina, sama ale České republice zajišťuje první místa ve šlechtění
Česnek má stálé místo v našem jídelníčku. Roční spotřeba u nás dosahuje až 5 kg na osobu. Existuje množství různých typů a odrůd. Šlechtění českých odrůd česneku se věnuje Ing. Jan Kozák z Poběžovic u Holic na Pardubicku. Za více než 30 let se mu podařilo vyšlechtit přes 20 odrůd…

Česnek má stálé místo v našem jídelníčku. Roční spotřeba u nás dosahuje až 5 kg na osobu. Existuje množství různých typů a odrůd. Šlechtění českých odrůd česneku se věnuje Ing. Jan Kozák z Poběžovic u Holic na Pardubicku. Za více než 30 let se mu podařilo vyšlechtit přes 20 odrůd.
Morfologie česneku
Česnek kuchyňský se v klimatických podmínkách mírného pásma pěstuje jako jednoletá, případně dvouletá rostlina, přičemž se jedná o rostlinu vytrvalou, která každý rok vytvoří dělenou cibuli složenou ze stroužků. Z každého vzniklého stroužku může následující rok vyrůst nová rostlina. Základním rozmnožovacím orgánem česneku jsou tedy stroužky. Za nepříznivých klimatických podmínek, mírné zimy nebo při jarní výsadbě genotypů určených k podzimní výsadbě, může rostlina vytvořit nedělenou jednostroužkovou cibuli.
Nejdůležitějším orgánem česneku je podpučí, což je z morfologického hlediska metamorfovaný zkrácený stonek. Podpučí je vlastně hlavním řídícím orgánem, který 260 – 270 dní v roce reaguje na teplotu, vlhkost, délku dne i na choroby a škůdce.
Šlechtění a pěstování česneku v ČR
Česká republika je velmi zajímavou a významnou zemí jak pro světové producenty česneku, tak i pro výzkumné instituce. Je to dáno především tím, že je ČR, jakožto poměrně malý stát, na druhém místě v Evropské Unii v počtu vyšlechtěných a registrovaných odrůd. Dále pak má Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., v Olomouci největší unikátní kolekci česneků, která čítá více než 660 genotypů této cibulové zeleniny.
Pěstování česneku
V České republice je v posledních letech česnek čím dál žádanějším zbožím. Plocha osázená touto plodinou se od roku 2008 velmi rychle zvyšuje. Zatímco v roce 2008 bylo osázeno česnekem jen 45 ha, v roce 2010 to bylo už 67 ha, v roce 2012 pak 164 ha, v roce 2014 232 ha a v loňském roce 2025 již okolo 500 ha. Cena česneku až do roku 2012 rychle stoupala. Následující roky zaznamenala pokles.
V roce 2007 byla průměrná cena česneku českých zemědělských výrobců 53,6 Kč/kg. V následujícím roce se už pohybovala kolem 66,2 Kč/kg. Dále roku 2009 poklesla na 58,4 Kč/kg, v roce 2010 mírně stoupla na 59,3 Kč/kg. Velký cenový skok byl následující rok 2011, kdy se průměrná cena českého česneku vyšplhala na 113,9 Kč/kg a v roce 2012 dokonce na 151,8 Kč/kg. V roce 2013 pak cena poklesla na 109,6 Kč/kg, v roce 2014 se pohybovala kolem 100 Kč/kg. Další vývoj do loňského roku 2025 zaznamenal rozpětí 120 – 400 Kč/kg dle odrůdy a kvality (např. odrůda Lukan, Jovan, Vekan Blanin atd.).
Šlechtění česneku
V Evropské Unii je registrováno v současné době kolem 120 odrůd česneku kuchyňského. Nejvíce odrůd má registrovaných Francie, hned po ní následuje Česká republika s více než 30 registrovanými odrůdami. Šlechtitelská instituce Ing. Jana Kozáka má zaregistrovaných 20 odrůd, tím se v Evropské Unii zařadila na 1. místo v počtu zaregistrovaných odrůd. V sortimentu má dokonce světově unikátní odrůdu Bjetin, která i přes své silné aroma nedělá metabolické problémy lidem s nemocným žlučníkem.
Česká republika je velice významná i v oblasti ozdravování česneku. V roce 1969 byla v Japonsku získána první rostlina bez příznaků virového napadení. Následně se v roce 1972 to samé povedlo v tehdejší ČSSR a ve Francii izolováním v podmínkách in vitro (tj. v laboratořích). V ČSSR to bylo díky práci Ing. Pavla Havránka, CSc, který se jako první u nás touto problematikou zabýval. V roce 1982 ozdravil českou odrůdu Prim.
Význam a použití česneku
Česnek kuchyňský je významnou rostlinou, používanou od pradávna v lidovém léčitelství. Už ve starověkém Egyptě byly známy jeho pozitivní účinky v boji proti střevním onemocněním, antiparazitární a diuretické účinky. Taktéž v Indii byly už v době starověku vyzdvihovány účinky česneku při léčení onemocnění srdce a artritických potížích. Jeho antibakteriální a antispetické účinky jsou uznávány dodnes. Jsou především spojené s produkty hydrolýzy sirnatých silic alliinu a alicinu.
Byl již potvrzen i příznivý účinek česneku na metabolismus lipidů, což pomáhá při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Česnek má navíc i hypoglykemický a protinádorový efekt a velmi pozitivně působí na imunitní systém člověka. Průměrně je česnek tvořen 65 % vody. Sušina je pak tvořena sirnatými silicemi, bílkovinami, vlákninou, fruktózou, volnými aminokyselinami. Dále pak i poměrně velkým množstvím saponinů (tj. chemických sloučeni bránící nádorovému bujení), fosforu, síry, draslíku, selenu, zinku a vitamínů, především vitamíny skupiny B.
Choroby
Nejnebezpečnější chorobou česneku je bílá hniloba cibulovin. Ta dokáže zamořit pozemek i na 8 – 15 let. V porostech se šíří velmi rychle, na cibulích se vytváří bílý povlak s drobnými černými sklerocii (druhy hub) a rostlina postupně odumírá. Dalšími chorobami je např. rzivost cibule, u které je původcem houba Puccinia alli, sazovitost česneku s původcem choroby Helminthosporium allii nebo poměrně hodně významná fuzáriová hniloba Fusarium oxysporum, u které je jedinou prevencí pozdní výsadba česneku, kdy fuzárium už není v půdě aktivní.
Škůdci
Nejvýznamnějším škůdcem česneku je háďátko zhoubné, jehož napadení se projevuje houbovatěním pletiv, praskáním podpučí, deformacemi rostlin, případně jejich úhynem. Přenáší se sadbou česneku a přežívá v půdě až 20 let. Velmi významný je také vlnovník česnekový. Jedná se o roztoče velikosti 0,1 – 0,2 mm, ale také se nezanedbatelně podílí na přenosu viróz. Virová onemocněné mohou snižovat výnosy o 20 – 60 %.
Z toho důvodu se v posledních desetiletích zvyšuje snaha ozdravovat česnek od těchto virů pomocí izolace meristémů, chemoterapie, termoterapie, kryoterapie či jejich kombinací a produkovat bezvirózní sadbu.
Množení česneku v polních podmínkách
Česnek se v podmínkách ČR sklízí v závislosti na odrůdě od konce června do první poloviny srpna. Těsně po sklizni jsou cibule dormantní (nečinnost, stav klidu). Síla dormance je dána jak genotypem, tak i konkrétní sezónou. Odbourání dormance urychlují nízké teploty, konkrétně pod 6°C po dobu trvání i několika týdnů. Všechny české odrůdy paličáku se vysazují co nejpozději na podzim, s výjimkou odrůdy Mirka, kterou lze úspěšně pěstovat i z jarní výsadby. Při podzimní výsadbě se obvykle dosahuje vyšších výnosů.
Česnek je potřeba skladovat v suchu a chladnu, konkrétně při nízké teplotě, nejlépe 2 °C, a vzdušné vlhkosti 60 %. V ledničce není skladování vhodné, protože je tam sice zima, ale na druhé straně nevyhovuje vysoká vlhkost. Vhodný způsob představuje skladování česneku například v seně, které pohlcuje vzdušnou vlhkost a uvolňované aromatické látky omezují šíření chorob a virů. A co vy? Pěstujete si vlastní česnek také? Jakou máte obvykle úrodu? 🙂
Zdroje:
HONSOVÁ, H. Přes tři desetiletí šlechtí odrůdy česneku.
KOZÁK, J., ROD, J. Knihovnička zahrádkáře.
-
Historiepřed 1 týdnem
Příbuzenské sňatky aneb Habsburkové a jejich vážné duševní poruchy
-
Zajímavostipřed 2 týdny
Komentář: Změna menu ve školních jídelnách měla být dětem ku prospěchu. Některé ale raději přestaly na obědy chodit
-
Historiepřed 5 dny
Kvíz: Přiřaďte české panovníky k jejich přezdívkám
-
Zajímavostipřed 6 dny
Smrt nizozemských turistek v panamské džungli nebyla dosud objasněna, příčina smrti tak zůstává stále záhadou