Komentář: Trumpova arktická posedlost aneb Spojeným státům se Grónsko získat nepodaří. Alespoň ne dobrovolně

Téma získání Grónska Spojenými státy americkými se po druhém nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce opět dostalo do centra jeho zájmů. Zatímco před rokem jen jemně naznačoval, že by se tento ostrov měl stát dalším americkým státem, po zásahu ve Venezuele přitvrdil. Určitě mu Grónsko nedává spát a myslí na něho, kudy chodí.

Geopolitická poloha i národní zájem

Největší ostrov světa není pro Donalda Trumpa jen nějakým kusem ledu. Vidí v něm především strategickou, ale hlavně ekonomickou příležitost. Grónsko leží mezi Severní Amerikou, Evropou a Ruskem. Kdo ho kontroluje, má kontrolu nad Arktidou, kde se otevírají nové námořní cesty vlivem tání ledovců.

Trumpa ale nejspíš nejvíce zajímá nerostné bohatství v podobě vzácných kovů a minerálů, které se na území Grónska nachází. Trumpovi by se líbilo, aby přístup k těmto zdrojům důležitým pro moderní technologie měly USA a nikoliv Čína. Aby to nějak zaobalil, Trump označil Grónsko za prioritu národní bezpečnosti. Dle jeho mínění Dánsko není schopno ostrov bránit před ruskými a čínskými zájmy.

Asi si ho koupím

Trumpovi se v hlavě zrodil nápad na odkoupení Grónska. Každému z jeho cca 56 000 obyvatel by byl ochotný nabídnout 100 000 dolarů. Ostrov by ho tak vyšel na 5,6 miliardy dolarů, což je vzhledem k nerostnému bohatství v hodnotě bilionů dolarů vlastně velmi výhodná koupě.

Inspiraci nejspíš našel v americké historii, kdy USA v roce 1867 odkoupily od Ruského impéria Aljašku za 7,2 milionu dolarů (v přepočtu na 145 milionů v roce 2022). Využily toho, že Rusko nebylo v dobré ekonomické situaci po krymské válce s Osmanskou říší a každý dolar navíc se carovi hodil.

Grónsko není na prodej

Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně vyjádřila, že Grónsko není na prodej. A jakékoliv násilné převzetí ostrova USA by považovala za okamžitý konec NATO. Trump je pyšný na to, že on umí dělat dohody. Ale dost možná s Grónskem narazí. Aby došlo k dohodě století, tedy k prodeji Grónska, Dánsko by muselo souhlasit s prodejem za astronomickou sumu.

Ale upřímně – byla by to pro něho politická sebevražda. Gróňané by se totiž rázem ocitli opět v období kolonialismu, o což určitě nestojí. Jejich odpor vůči USA a jejím snahám o získání ostrova je hodně silný.

Lze predikovat, že je málo pravděpodobné, že by se Grónsko dobrovolně v roce 2026 stalo 51. státem USA a že by se Trumpovi povedl obchod století. Možná jen USA posílí svůj vliv v této oblasti.

Anebo si ostrov vezmou násilím, které jim rozhodně není cizí. Ostatně už na počátku ledna 2026 Bílý dům potvrdil, že využití americké armády je jednou z možností pro zajištění národní bezpečnosti. Podobně hovoří i Stephen Miller, Trumpův klíčový poradce.

S jídlem roste chuť

Vojenským útokem na Grónsko by se ale Trump vydal na tenký led a nejspíš by vyvolal veliký odpor nejen v amerických institucích. Už nyní proti němu hovoří jeho někteří soukmenovci z republikánské strany. Jenže se říká, že s jídlem roste chuť. Trump bleskovým zásahem ve Venezuele zažil, jaké to je dostat to, co chce. Necháme se překvapit, co blízká budoucnost přinese.

Zdroj: Autorský článek, bbc.com, theguardian.com, wikipedia.org