Národní protidrogová centrála České republiky: Její formování začalo již ve 20. letech 20. století

V dnešní době, kdy společnost velmi aktivně řeší narůstající problémy související s výrobou, distribucí a užíváním drog, hraje prevence a kontrola drogových aktivit velmi důležitou roli. V České republice se o tuto činnost zasluhuje Národní protidrogová centrála České republiky.

Tento výkonný útvar Policie ČR se zabývá především trestnou činností s omamnými a psychotropními látkami. Tudíž její nedovolenou výrobou, držením a rozšiřováním drog.

Historie Národní protidrogové centrály

Národní protidrogová centrála má své předchůdce. Nebyl to první útvar zaměřující se na drogovou problematiku, který na našem území existoval. Přesto to ale není zas tak dávno, co jsme tu žádný protidrogový útvar neměli. Touto problematikou se zabýval IV. department Policie v Praze, který řídil veřejnou bezpečnost. Bavíme se tu o 19. století, kdy se do zániku Rakousko-Uherska nebralo zneužívání drog za společensky škodlivé a policejní složky se jím zabývaly jen málokdy.

Když se podíváme na dovážení drog z jiných zemí, četnictvo to nebralo jako protizákonné jednání, tedy tyto balíčky podléhaly celním předpisům. Nárůst drogové kriminality a zneužívání drog přesvědčilo Ministerstvo vnitra k tomu, aby v roce 1928 zřídilo u policejního ředitelství v Praze Ústřednu pro potírání nedovoleného obchodu s omamnými prostředky v ČSR. Můžeme říct, že to byl první předchůdce dnešní Národní protidrogové centrály. V této ústředně byl prvním šéfem Josef Vaňásek (Vrchní policejní rada), kterého můžeme dnes znát z kriminalistických seriálů.

On sám reprezentoval naši zemi na mezinárodních kriminalistických kongresech. Z archivních listů se můžeme dozvědět, že tato ústředna začala spolupracovat i s jinými národními protidrogovými organizacemi. Jako například s Rakouskými, Německými a Americkými. Tuto spolupráci bohužel přerušilo obsazení Československa Německem v roce 1939.

Protidrogová policie před rokem 1989 

Od roku 1945 byla na území Československa v rámci Federální správy Veřejné bezpečnosti zřízena Federální kriminální ústředna (FS VB). Měla hlavní ústředny v Praze a Bratislavě, ale kromě nich také zemské ústředny v Praze, Brně a expozituru v Ostravě. Hlídala kromě protiprávních kriminálních aktivit v rámci omamných látek na území Československa také činnost Československých občanů na území jiných států. V roce 1978 vyšel v platnost jednotný služební předpis, který upravoval činnost kriminální služby VB v tomto ohledu.

Z důvodu boje proti toxikomanii spolupracovala mimo jiné se Státní bezpečností, pohraniční službou, celní nebo vojenskou službou. Dále s Úřední celní správou Federálního ministerstva zahraničního obchodu, ministerstvem národní obrany nebo Generální prokuraturou. Správa veřejné bezpečnosti a Městská správa veřejné bezpečnosti předávaly FS VB informace o případech nealkoholové toxikomanie, které se děly na jednotlivých územích. V tomto období byla také na území Československa poprvé odhalena droga v tranzitu. Bylo to v roce 1970, kdy v mezinárodním rychlíku na celnici v Chebu celníci odhalili hašiš. Šlo celkem o 18,5 kg od dvou pašeráků z Afghánistánu.

Po roce 1989

Před pádem komunistické vlády v Československu se přes naše území nejvíce pašoval hašiš a poté také heroin. Po roce 1989, kdy jsme se z komunistického státu stali demokratickým, se sice život pro spoustu lidí obrátil k lepšímu, ale drogové situaci v Československu to příliš nepomohlo. Do našeho trhu rychle vstupují uskupení z Balkánu, zejména z Jugoslávie, ale také zde začínají operovat zločinecké skupiny z Latinské Ameriky. V roce 1994 se v Praze na náměstí Republiky objevuje první otevřená drogová scéna. Zde se scházejí toxikomani, kteří si zde drogu mohou sehnat, nebo jen lidé, kteří chtějí s drogou experimentovat a ví, že zde ji nakoupí.

Počet osob závislých na nelegálních návykových látkách se po roce 1989 výrazně zvýšil. Tím pádem se zvýšila i trestná činnost páchaná pod vlivem drogy nebo z důvodu chtíče opatření drogy. Z důvodu tohoto rozvoje drogového společenství bylo nutné se začít více zabývat bojem proti drogovému trestnému činu.

Další organizační kroky

Přijetím zákona č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie byly Federálnímu policejnímu sboru vymezeny v § 2, odst. 1 jeho úkoly, kde se pod písmenem c) říká: ,,…odhaluje trestnou činnost organizovanou ve spojení s cizinou a organizovanou trestnou činnost související s nedovolenou výrobou, držením a rozšiřováním drog, s pašováním a s falšováním a pozměňováním peněz, známek a cenných papírů ,…“. Federální policejní sbor byl podřízen ministerstvu vnitra ČSFR. Působila v něm služba kriminální policie, ochranná služba, služba ochrany objektu zvláštního významu, služba cizinecké a pohraniční policie. Dále služba rychlého nasazení, pátrací služba, služba vyšetřovací a letecká služba.

Také byla zřízena Ústředna federální kriminální policie (ÚFKP), v rámci které byl jednou ze složek odbor drog a teroru. Následovně byla zřízena Protidrogová brigáda Federálního policejního sboru, která byla jednou z předchůdců dnešní Národní protidrogové centrály. Působila na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Její ředitel byl podřízen náměstku ministerstva vnitra ČSFR a řediteli Federálního policejního sboru.

Složky

Když se podíváme například na Prahu, tak zde nám mohli drogovou problematiku řešit čtyři policejní složky:

Obvodní oddělení kriminální služby,

Odbor drog a teroru Federální kriminální policie,

Protidrogová brigáda Federálního policejního sboru,

Protinarkotické oddělení Správy hl. m. Prahy.

Tyto složky spolu ale špatně spolupracovaly a byly zde problémy v ujasnění kompetencí a příslušnosti. Svojí roli v tomto období hrálo i končící federativní uspořádání a špatná komunikace se slovenskou částí republiky.

Po rozpadu federace

Federální ministerstvo vyřešilo tuto situaci ukončením Protidrogové brigády FPS a zřízením Protidrogové policie Federálního policejního sboru dne 30.6. 1992. Ta byla podřízena přímo ministru vnitra ČSFR. Dne 4.8. 1992 byla dále zřízena Protidrogová sekce Federální kriminální policie Federálního policejního sboru. V roce 1993 se Československo rozdělilo na dva samostatné státy a na to vznikl na našem území Odbor drog Ústředny kriminální policie, který spadal pod výkonné složky Policie ČR. Ten plnil úkoly v oblasti potírání a předcházení drogové kriminality.

Jedním z nejdůležitějších činností tohoto odboru byla stejně jako je tomu dnes mezinárodní spolupráce v rámci nezákonného vývozu a dovozu drog. Ale samozřejmě se také soustředil na nezákonný obchod a výrobu nelegálních a omamných látek. Vedoucí Odboru drog byl JUDr. Mirolav Borník, který se zasloužil o to, že byl tento odbor velmi úspěšný. Snažil se o to, aby se rozvíjel kontakt se zahraničními partnery. Díky komunikaci prostřednictvím Ústředny Interpolu se podařilo navázat kontakty s většinou států ve střední Evropě. Jako servisní služba pro Odbor drog byla zřízena Národní drogová informační služba, která měla sloužit pro sběr informací a jejich vyhodnocování. Neměla sbírat data jen v rámci policie, ale také jiných institucí a úřadů.

Spolupráce mezi Odborem drog a Národní drogovou informační službou nebyla úspěšná, protože Národní drogová informační služba fungovala na bezpečnostním úseku ministerstva vnitra, kde neměla vymezené kompetence a povinnosti. Tudíž neměly určenou povinnost spolupracovat s Odborem drog a jejich ochota ve velké většině případů nebyla velká. Odbor drog byl v červnu roku 1994 označen jako nejefektivněji pracující protidrogová centrála policie zemí bývalého východního bloku.

Vznik Národní protidrogové centrály

Ke dni 31.12. 1994 byla ukončena činnost Odboru drog Útvaru organizovaného zločinu. V rámci reorganizace byl zřízen útvar Národní protidrogová centrála. Ta měla zastávat funkci obou zrušených útvarů. Na rozdíl od Odboru drog, který měl 4 základní pracovní báze (Analyticko-informační, Koordinační a metodické, Mezinárodní oddělení a Speciální oddělení), měla NPC nově 2 servisní skupiny a 5 výkonných oddělení. Ty jsou rozděleny podle převládajícího druhu omamných a psychotropních látek a původu osob zapojených do trestné činnosti:

1. Oddělení – heroin, původ osob z bývalé Jugoslávie.

2. Oddělení – kokain, reemigranti a osoby z latinské Ameriky.

3. Oddělení – cannabisové produkty, osoby z Afriky, ruskojazyčná zločinecká uskupení, osoby arabského původu.

4. Oddělení – syntetické drogy, domácí drogová scéna.

První, druhé, třetí a čtvrté oddělení řeší trestnou činnost, která přímo ovlivňuje naši drogovou situaci v České republice z hlediska výroby, dovozu a distribuce omamných a psychotropních látek.

5. Oddělení – Skupina mezinárodní, Balkán, daleký východ (plní úkoly převážně zločineckých skupin v oblasti převozu omamných a psychotropních látek přes území České republiky). Existují zde: Skupina prekurzory (plní úkoly zejména v oblasti rozpracovávání samotných pachatelů a zločineckých skupin). Skupina analytiky a informací (provádí ukládání informací do databáze Národní protidrogové centrály. Vede archiv, provádí lustrace pro Interpol, vydává od prvního roku své existence čtvrtletník Bulletin Národní protidrogové centrály). Skupina koordinace a metodiky (řeší koordinační činnost jednotlivých oddělení Národní protidrogové centrály ve vztahu k expoziturám Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a službám Policie ČR.

Hlavní náplň

Hlavní náplň Národní protidrogové centrály byla od začátku její existence mezinárodní spolupráce s protidrogovými agenturami, jako jsou například Europol nebo Interpol. Česká republika začala být po pádu komunismu tranzitní zemí pro pašování heroinu, kokainu a extáze. V neposlední řadě také výrobní zemí pervitinu. V prosinci roku 1996 specifikoval tehdejší policejní prezident plk. Oldřich Tomášek detailní činnost Národní protidrogové centrály. Národní protidrogová centrála byla vyjmuta z organizační struktury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Stala se tak samostatnou specializovanou složkou kriminální policie 15. ledna 2001.

12. června téhož roku vydal policejní prezident genpor. Jiří Kolář a ředitel Úřadu vyšetřování pro Českou republiku závazný pokyn č. 64. Ten upravuje postup vyšetřovatelů a příslušníků PČR při odhalování a dokumentování protiprávních jednání souvisejících s drogovou kriminalitou na celém území České republiky.

Zdroje: 

VANĚČEK, M. Národní protidrogová centrála.

ŠTEINBACH, M. Historie policejních a pomocných složek na českém území.