Ondřej Sekora: Nejen tvůrce Ferdy Mravence, ale také trenér prvních ragbyových týmů v Československu

Ondřej Sekora je pravděpodobně nejznámější jako autor oblíbené kreslené postavičky Ferdy Mravence. Nebyl však jen ilustrátorem a autorem komiksů. Byl také novinářem, amatérským entomologem a jedním z prvních propagátorů ragby v Československu…

Ferda Mravenec se začal pravidelně objevovat ve 30. letech 20. století v sérii komiksů vydávaných deníkem Lidové noviny. Stal se hrdinou nespočtu dětských knih, které si oblíbily generace českých dětí. Později si zahrál i v loutkovém a animovaném televizním seriálu, který byl uveden v 60. a 80. letech 20. století.

Studium a zahraniční cesty Ondřeje Sekory

Tvůrce Ferdy Mravence, Ondřej Sekora, se narodil v roce 1889 v Králově Poli u Brna. Zapsal se ke studiu práv, ale brzy studia opustil, aby se mohl věnovat ilustraci. Na začátku 20. let 20. století nabízel své skici deníku Lidové noviny a byl přijat do brněnské redakce jako karikaturista, publicista a sportovní novinář. V roce 1923 byl vyslán do Paříže jako korespondent, což mělo zásadní vliv na jeho pozdější kariéru.

V té době žila ve francouzském hlavním městě velká komunita Čechů, zejména umělců, a Sekora měl možnost se s mnoha z nich setkat. Nejdůležitější však bylo, že se seznámil s předními francouzskými a světovými časopisy, které v té době komiksy vydávaly. Sekora tuto tradici přenesl do své vlasti. Nebyl jediným českým ilustrátorem, který tvořil komiksy, ale lze ho považovat za jednoho z prvních zakladatelů komiksových příběhů v Československu.

Pařížské vlivy

V Paříži Sekora pracoval především jako sportovní korespondent, informoval o olympijských hrách a slavné Tour de France. Domů si také přivezl ragbyový míč a soubor pravidel, které přeložil do češtiny, čímž vytvořil českou ragbyovou terminologii, která se používá dodnes:

„Sekoru si všichni spojujeme hlavně s ilustracemi a s Ferdym Mravencem, ale ve skutečnosti byl jedním z prvních propagátorů ragby. Již v roce 1926 vydal sborník České ragby, první pravidla tohoto sportu psaná v češtině. Nějakou dobu také pracoval jako trenér a rozhodčí ve dvou ragbyových klubech na Moravě. Takže to je jen malý, ale důležitý aspekt jeho života”, uvádí historik Jan Rojíř.

V roce 1928 se redakce deníku Lidové noviny přestěhovala z Brna do Prahy. Sekora, který byl samouk, využil příležitosti k dokončení vzdělání a přihlásil se ke studiu na Akademii uměleckoprůmyslových studií. Přihlásil se také do ateliéru Arnošta Hofbauera, malíře secesní generace, a pod jeho vedením se učil a zkoušel používat nové techniky. Známe ho především jako ilustrátora, ale v této době tvořil spoustu akvarelů, krajin a skic z přírody a ze svých cest. Tato stránka jeho tvorby není příliš známá.

Ferda Mravenec a Další tvorba

Během 30. a začátku 40. let 20. století vytvořil Ondřej Sekora řadu populárních kreslených postaviček, včetně Kuřete Napipi, Brouka Bramborouka a dalších. Žádná z nich nezískala ale takovou slávu jako Ferda Mravenec, I když ve spojení s ním můžeme hovořit i o Brouku Pytlíkovi – představiteli, který je určitým protikladem Ferdovi. První komiks s Ferdy Mravencem vyšel v roce 1927 v časopise Pestrý týden, ale známějším se stal ve 30. letech 20. století, poté, co se začal pravidelně objevovat v komiksu deníku Lidové noviny.

Témata, kterým se Sekora v dobrodružstvích Ferdy Mravence věnoval, byla často politická. Sekora reflektoval nástup nacismu v Německu a španělskou občanskou válku, stejně jako další události, které hýbaly evropským kontinentem. Lze tedy říci, že komiksy v Lidových novinách jsou něčím jako ilustrovaný glosář toho, co se dělo ve světě, a sám Ferda je do jisté míry politicky angažovaný.

V polovině 30. let začal Sekora vydávat dětské knihy zaměřené na postavu Ferdy Mravence a jeho dobrodružství ve světě hmyzu. První kniha, nazvaná jednoduše Ferda Mravenec, vyšla v roce 1936. Další, Ferda Mravenec v zahraničních službách, vyšla o tři roky později a v roce 1938 následovala kniha Ferda v mraveništi. Knihy mu přinesly obrovský úspěch mezi generacemi českých dětí. Po válce se Ferda Mravenec stále více angažoval v novém socialistickém režimu, pomáhal budovat novou republiku a bojoval proti “americkému broukovi”.

Během války 

Sekorův politický postoj pramenil především z jeho válečných zkušeností. Jeho druhá manželka, Marie Roubíčková, byla Židovka. Odmítl se s ní rozvést, a proto přišel o práci v novinách. V roce 1944 byla jeho žena deportována do koncentračního tábora v Terezíně. Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech v Kleinstein (Kamionek u Gogolina) v Generálním gouvernementu (dnes v Polsku) a Osterode v Německu.

V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. V táborech kreslil a psal. Se spoluvězněm, hercem Oldřichem Novým, hrál i maňáskové divadlo. Naštěstí se rodina, včetně syna, který část války strávil u příbuzných, po válce znovu sešla.

Po válce

Po válce se Ondřej Sekora ztotožňoval s ideály komunistické strany. Ještě před válkou byl Ferda v knihách pro děti prezentován jako pilný a pečlivý mravenec, hrdý na morální ctnosti, píli a spravedlnost. Tyto hodnoty, jako je kolektivistické myšlení a jednota, hlásala komunistická strana, alespoň v prvních poválečných letech. Pro Sekoru byl tedy počátek 50. let 20. století budováním nové republiky a nového společenského řádu a angažoval i Ferdu Mravence.

Po válce Ondřej Sekora pomohl založit populární satirický časopis Dikobraz. Byl také jedním ze spoluzakladatelů Státního nakladatelství dětských knih, známého jako SNDK, kde pracoval jako redaktor. Dnes je to nakladatelství Albatros. Sekora popsal svou filozofii psaní knih pro děti takto: „Vždycky jsem věřil, že příběh pro děti nemůže být příliš dlouhý. Mým pravidlem bylo, že od šestého řádku musí být děti příběhem zaujaté. Vždycky mě inspirovaly tradiční pohádky. Nejlepším příkladem pro mě byl příběh začínající slovy „Byl jednou jeden král a měl tři dcery.“

Tvorba poplatná době

Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr. V poválečných letech vstoupil do KSČ, svým způsobem se aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu a ve straně zůstal do konce života. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek mu to bylo málokdy vytýkáno. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a je pohřben na Smíchově na hřbitově Na Malvazinkách.

V roce 2015 jeho pozůstalost přešla do vlastnictví Moravského zemského muzea v Brně, které již pořádalo několik výstav s tvorbou, která není veřejnosti až tak známá. Například obrazy z počátku 30. a 40. let 20. století, které nebyly nikdy publikovány, a o kterých se do značné míry neví. Byl také spojen s divadlem a audiovizuálními médii. Málokdo ví, že Ondřej Sekora stál u počátků československého televizního vysílání pro děti.

Zdroje: 

STEHLÍKOVÁ, B. Ondřej Sekora: práce všeho druhu.

PROKŮPEK, T. Sekora: mravenčí a jiné práce.