Záhady podzimu: Přírodní jevy, které můžeme v říjnu spatřit

Podzim přináší víc než jen barevné listí. V říjnu se příroda chová zvláštně – houby svítí, mlha tančí, ptáci mizí a obloha září jinak než jindy. Jen málokdo si toho všimne. Všechno, co se v přírodě teď děje, má své vysvětlení. Ale někdy je to vysvětlení ještě zajímavější než samotná záhada. Podzim je totiž období, kdy se svět na chvíli zpomalí – a Vy můžete zahlédnout věci, které jindy zůstávají skryté.

Když houby září ve tmě

Možná jste to už slyšeli – někde v lese se objevují houby, které svítí ve tmě. Tento podzimní fenomén se nazývá bioluminiscence a způsobují jej enzymy, které reagují s kyslíkem a vytvářejí zelenomodré světlo. V Česku se s nimi můžete setkat především v teplejších oblastech – například s druhem Omphalotus olearius, známým jako olivovník svítivý. Nevidí se často, ale kdo ho spatří, nezapomene. Lidé kdysi věřili, že jde o „lesní duše“ nebo varování před bouří. Dnes víme, že je to chemická reakce. Ale ten pocit, když v noci uvidíte zářící houbu, je pořád stejně magický.

Světelné mlhy a tanec nad řekou

Rána v říjnu často přinášejí zvláštní mlžné sloupy nad loukami a vodními toky. Nejde o obyčejnou mlhu – někdy se třpytí a vytváří iluzi, že se pohybuje proti větru. Meteorologové mluví o tzv. světelné refrakci, tedy o lámání světla v kapkách vody, které vytváří dojem pohybu nebo světelných záblesků. Když takovou mlhu uvidíte, pochopíte, proč ji lidé v minulosti považovali za něco „z jiného světa“. Je to hranice mezi světlem a tmou – a tam se dějí ty nejzajímavější věci.

Když ptáci mizí – ale ne tam, kam si myslíme

V říjnu přichází čas tahů ptáků. Ale málokdo ví, že některé druhy nemigrují tisíce kilometrů – jen změní výšku letu nebo region. Například čápi či káně často zůstávají v Evropě, zatímco menší druhy, jako rorýsi, odletí až do Afriky. Existuje i jev zvaný „noční přelétávání“, kdy ptáci migrují výhradně po setmění. Dělají to kvůli bezpečí a stabilnějšímu proudění vzduchu. Na radarových mapách to vypadá jako mohutná vlna života, kterou lidské oko nikdy nespatří.

Říjen je měsíc, kdy se mění elektromagnetické proudy v atmosféře. Díky tomu se objevují zvláštní světelné úkazy, které nejsou blesky ani meteority. Vědci jim říkají sprites nebo elves – jde o obrovské elektrické výboje vysoko nad bouřkovými mraky. Jsou viditelné jen zlomky sekundy, přesto pokrývají stovky kilometrů. Nad Českem se je letos podařilo zachytit několika astronomům. Na fotografiích vypadají jako rudé plameny – a přitom jde o čistou fyziku. Anebo o kouzlo, záleží, jak se na to díváte.

Stromy, které „dýchají“

Na jaře rostou, v létě kvetou, ale na podzim dýchají. Možná to zní zvláštně, ale v říjnu lesy uvolňují nejvíc oxidu uhličitého za celý rok. Jakmile listy začnou opadávat, mikroorganismy v půdě rozkládají organickou hmotu a vytvářejí teplo. Právě proto se nad půdou v lese často zvedá jemný opar – jako by dýchala sama země. Když se zastavíte a podíváte pozorně, ten tichý pohyb opravdu uvidíte.

Zvířata, která se chystají zmizet

Podzim je obdobím posledních příprav. Ježci hledají úkryt, netopýři ztrácejí energii a připravují se k hibernaci. Ale nejzajímavější je chování žab a čolků – právě v říjnu mění barvu kůže, aby splynuli s okolím. Také lasičky nebo hranostaji dokážou během několika týdnů zesvětlit srst. Spouští se to, jakmile se zkrátí den. Podzimní příroda je prostě plná proměn, které probíhají přímo před Vašima očima – jen si jich často nevšimneme.

Když se podzim třpytí

Říjnové mrazíky někdy přinášejí jev zvaný „diamantový prach“. Jde o drobné ledové krystalky, které se tvoří za jasných nocí a v ranním světle se třpytí jako stříbro. Nejlépe je uvidíte v horách nebo na rovinách po prvním mrazu. Padají tiše, pomalu, skoro neviditelně. Když na ně dopadne slunce, vznikne dojem, že vzduch sám září. Je to okamžik, kdy i obyčejný dech připomíná kouzlo.

Na podzim se les mění i zvukově. Všechno ztichne – ptáci odletí, hmyz zmizí. A přesto se v temnotě ozývá jemný šum, který vědci přisuzují nočním druhům hmyzu a netopýrům. Někteří lidé mu říkají „podzimní dech lesa“. Nahrávky to nezachytí – jde o vibraci, kterou spíš cítíte než slyšíte. Ať už jde o ultrazvuk nebo jen o hru větru mezi větvemi, ten pocit je zvláštní – tichý, klidný, a přitom plný života.

Světlo, které klame zrak

Na podzim se mění úhel slunečních paprsků, a to vytváří zvláštní optické iluze. Jednou z nich je tzv. Brockenův přízrak – když se Váš stín promítá na mlhu a kolem něj se objeví světelná aura. V minulosti lidé věřili, že jde o zjevení. Dnes víme, že je to jen fyzika. Ale když to zažijete, je těžké neucítit mrazení.

Krása, kterou stačí vidět

Podzim není jen melancholie a déšť. Je to doba, kdy příroda ukazuje svou tajemnou tvář.
Od světélkujících hub po tančící mlhu – všechno se děje podle rytmu, který člověk neumí řídit. Když se na chvíli zastavíte, zpomalíte a rozhlédnete, zjistíte, že říjen je možná ten nejzáhadnější měsíc v roce. A že stačí jen otevřít oči.

Zdroje: Český hydrometeorologický ústav, Česká ornitologická společnost BBC Earth