Vladimír Lulek na Vánoce brutálně zabil svou manželku a čtyři děti. Stal se posledním odsouzeným k trestu smrti v Československu

Vánoce, které se změnily v noční můru. V roce 1986 se v Předměřicích u Hradce Králové odehrála tragédie, která otřásla celým Československem. Vladimír Lulek, později označovaný za ,,vánočního vraha“ a posledního popraveného Čecha, brutálně zavraždil svou manželku i čtyři děti. Jeho čin patří k nejtemnějším kapitolám české kriminalistiky.

Za zdmi domácnosti neplnil roli manžela ani otce

Vladimír Lulek byl recidivista a vrah, který za svůj čin byl odsouzen jako poslední v Československu k nejvyššímu trestu. Život Lulka byl nejrůznějšími problémy přímo protkán, za což mohla i jeho násilnická povaha, která se ovšem projevila i na veřejnosti.

Dvakrát byl ženatý, na svou první ženu byl násilnický a čas od času si vzal pod ruku i svou tchýni, kterou několikrát obtěžoval. Po několika letech vešel do svazu manželského se svoji poslední ženou Jaroslavou, která bohužel skončila tragicky.

Jaroslavě například vadilo, že se příliš nezajímal o své děti a zanedbával starost o domácnost, nepřispíval ani po finanční stránce. V nejhorších možných scénářích by ji nikdy nenapadlo, že její osud skončí fatálně.

Nabroušený nůž a chladnokrevná vražda

Bylo pár dnů před štědrým dnem a Jaroslava se svoji dcerou chystali a uklízeli byt. Když poté Lulek dorazil z obvyklého sezení z hospody, dostal se opět svoji manželkou do konfliktu. Lulek ovšem přitvrdil a v tento moment jednal opravdu chladnokrevně.

Vzal si do ruky nabroušený nůž, který ještě před malým momentem bruskou nabrousil a chystal se jít směrem k manželce, kterou vší silou udeřil do obličeje. Začal zuřivě běsnit. Křik Jaroslavy snažíc se dostat do bezpečí upozornil sousedku, která chtěla pomoci, ovšem i té se rána nevyhnula. Poté se vrátil k manželce, kterou šestatřiceti ranami usmrtil.

Děti před ním neměly šanci

Po velkém fiasku, které se odehrálo přišly na řadu i děti Jaroslavy a Vladimíra (tři z nich měla Jaroslava z předchozího manželství, teprve rok a půl stará holčička byla jeho vlastní dcerou). S dětmi neměl žádné slitování. Lulek začal zuřivě běhat po bytě a začal bodat do dětí.

Nejstarší dceru Vendulu společně s Vladimírou ubodal v kuchyni. Kateřinu a Přemysla ubodal v jejich ložnicích. Vrah si nadále uvědomil čin, který teď momentálně spáchal a snažil se si pořezat žíly. V tom do bytu vpadla policie, která ho převezla do hradecké nemocnice, kde ho lékaři i přes velkou ztrátu krve zachránili.

Od fingované choroby k oprátce

Mazaný Lulek během vyšetřování předstíral duševně chorého. Zahrál to na jistotu. Podle jeho slov vypověděl, že když přišel domů z hospody, pamatuje si letmo hádku s manželkou, jinak má okno. Na psychiatrii v Bohnicích se ovšem potvrdilo, že svoji duševní nemoc pouze simuluje, a tak byl postaven před hlavní soud.

Lulek byl v cele přes 2 roky, kde čekal na závěrečný verdikt. Zemřel 2. února 1989 v suterénu pankrácké věznice, kde mimo jiné skončilo i mnoho politických vězňů. Na krk mu nasadili oprátku, otevřelo se propadlo a Lulek se “užíval“ své poslední chvíle v životě.

Přestože Lulek patřil mezi posledního popraveného člověka v Česku, tři pětiny Čechů by si přály tento trest obnovit. ,,Trest smrti je přežitek, jak mimo jiné dokazují justiční omyly, na které se přišlo až díky zdokonalení kriminalistických metod,“ podotýká psycholog Jan Lašek.

Zdroje: Česká televize, Hlasy zločinu, iDnes, Stream