Zajímavosti
Kvíz: Jak dobře znáte období Českého národního obrození?
České národní obrození bylo reakcí na odmítání české kultury, jazyka a identity ze strany vládnoucích rakousko-uherských orgánů. Šlechta a radikálové dotlačili společnost do stavu nacionalismu, kdy byly zřizovány instituce oslavující české dějiny a kulturu. Hnutí bylo ovlivněno romantismem a průmyslovou revolucí a mělo dramatický dopad na literaturu, jazyk, historii a politiku.

České národní obrození bylo reakcí na odmítání české kultury, jazyka a identity ze strany vládnoucích rakousko-uherských orgánů. Šlechta a radikálové dotlačili společnost do stavu nacionalismu, kdy byly zřizovány instituce oslavující české dějiny a kulturu. Hnutí bylo ovlivněno romantismem a průmyslovou revolucí a mělo dramatický dopad na literaturu, jazyk, historii a politiku.

0/10
Jak dobře znáte období Českého národního obrození?
1/10
Jaká významná světová událost také ovlivnila České národní obrození?
2/10
Víte, kdo založil nakladatelství Česká expedice?
3/10
Kdo se, krom jiných, zasloužil o úsilí a podporu českého divadla?
4/10
Víte, který český obroditel a podporovatel lidové české lidové slovesnosti napsal lyrickou básnickou sbírku Ohlas písní českých?
5/10
Kdo byla významná představitelka generace májovců, vlastním jménem Johanna Rottová?
6/10
Jak se jmenoval proces v letech 1893-1894, který byl nejen soudním procesem, ale také politickou aférou?
7/10
Víte, který spisovatel byl kvůli ostrému vystupování proti vládě ve vyhnanství v Brixenu?
8/10
Co fungovalo pod označením Bouda?
9/10
Víte, který panovník zavedl němčinu, jako úřední jazyk a jazyk vyučovací?
10/10
Která významná česká autorka tvořící ve vrcholné fázi Českého národního obrození překládala také z bulharštiny, srbštiny a srbochorvatštiny?

Výsledky
Toto významné období českých dějin nelze popsat výstižně do pár odstavců. Zde je pouze připomenutí základních myšlenek, postojů a některých výrazných osobností a navození atmosféry pro účely kvízu 🙂
Historické předpoklady
Hnutí začalo na konci 18. století, kdy elity v české intelektuální sféře uznaly nespokojenost české společnosti v důsledku rostoucí germanizace, kterou po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vnutili habsburští císaři. Státní správa, církev a školství používaly pouze německý jazyk a protestanti čelili pokusům o konverzi ze strany katolické menšiny. V důsledku toho začala šlechta, která si uchovala svůj smysl pro dědictví, financovat vědecké aktivity v oblasti slovanských jazyků, kultury a historie.
Josef Jungmann a Josef Dobrovský
Mezi dva významné představitele Národního obrození patřili Josef Jungman a Josef Dobrovský, kteří usilovali o studium českého jazyka ve školách. Dobrovský vydal svou Českou gramatiku mezi lety 1834 a 1839. Jungmann napsal první slovník českého jazyka – Česko-německý slovník – a stal se známým jako zakladatel moderního českého jazyka.
Dobrovský a Jungmann dosáhli svého cíle chránit český jazyk a využívat ho k podpoře silnějšího pocitu národní identity. Byly otevřeny dva význačné národní obroditelské ústavy. V roce 1793 Katedra pro studium českého jazyka a literatury na Karlově univerzitě v Praze. Dále v roce 1784 Česká společnost věd, která se v roce 1790 stala Královskou českou společností věd.
František Palacký
František Palacký “Otec národa” a zakladatel českého moderního dějepisectví napsal díla jako “Geschichte von Böhmen” a Dějiny národu českého v Čechách a v (na) Moravě (1848–76). Ta popisují povahu českých dějin jako „neustálý kontakt a konflikt mezi Slovany na jedné straně a Římem a Němci na straně druhé“. Díla upevnila husitské období jako ústřední epizodu českých dějin, avšak některé pasáže, převážně o husitství, podléhaly rakouské teologické cenzuře. Dějiny národa českého vycházely jak česky, tak německy. Toto dílo je veliké rozsahem, čítající 5 svazků. Palacký tak vytvořil obraz českých dějin.
František Palacký je považován za zakladatele moderní české historiografie a byl významnou politickou osobností 19. století. Od roku 1827 se stal redaktorem časopisu „Bohemian Museum“, kde publikoval články o estetice a českém jazyce. Jeho politický postoj podporoval rakousko-slovanské pojetí federálního Rakouska, složeného z národností s rovnými právy. Ovlivnil liberální nacionalismus Tomáše G. Masaryka a jeho generace.
Česká literatura
S pokračujícím obrozením se jazykovědci začali zajímat o starší literaturu a dějiny své země. V reakci na centralizační taktiku habsburské vlády za císařovny Marie Terezie a vliv romantického hnutí, česká literatura vzkvétala. Mezi nejvýznamnější osobnosti obrození české literatury patřila spisovatelka Božena Němcová, romantický básník Karel Hynek Mácha a politický publicista Karel Havlíček Borovský.
Kruh „Máj“ byl spisovatelskou školou druhé poloviny 19. století, která pomáhala vytvářet českou literaturu s liberálními a pragmatickými nacionalistickými cíli. Drama se začalo rozvíjet po 70. letech 19. století. Národní divadlo bylo otevřeno v roce 1883.
Realistická škola
Škola realistů, vedená Janem Gebauerem v lingvistice, Tomášem G. Masarykem ve filozofii a Jaroslavem Gollem (otcem prvorepublikové herečky Nataši Gollové) v historii, usilovala o českou identitu založenou na realitě, nikoli na romantizované minulosti. Kvůli kritice pravosti některých „středověkých rukopisů“, které byly „nalezeny“ v 60. letech 19. století, byli obviňováni z „antinacionalismu“. Vedení hnutí se od historie odklonilo k spisovatelům a novinářům, kteří upřednostňovali romantizovanou minulost rytířského období. Česká společnost však začala volat po větších svobodách a rovnosti národností.
Průmyslová revoluce
Rostoucí průmysl vedl k nárůstu české populace Prahy, protože se lidé stěhovali do města z venkova. S rostoucí industrializací přišlo v roce 1848 zrušení nevolnictví, praxe, kdy byli nesvobodní rolníci kupováni a prodáváni spolu s půdou, na které žili. Na rozdíl od průmyslové revoluce ve Velké Británii byla habsburská dynastie silně závislá na šlechtě, což z ní činilo ústřední postavy národního obrození a industrializace. Modernizovali zemědělskou výrobu, založili značný potravinářský průmysl a financovali řadu průmyslových odvětví.
Konec…
Začátek konce dynastie Habsburků nastal s atentátem na Františka Ferdinanda d´Este v roce 1914, událostí, která předcházela první světové válce. S koncem první světové války v roce 1918 a vznikem samostatného Československa tak dochází k završení Národního obrození.
Zdroje:
MACURA, V. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ.
ŠOLLE, Z. Století české politiky, od Palackého k Masarykovi.

-
Historiepřed 1 týdnem
Vězeňská šikana aneb Kterak si bývalí vězni z Mírova došli pro dozorce sami
-
Historiepřed 6 dny
O tom, jak nacisti uloupili Československu zlaté rezervy a Západ je pak nechtěl vrátit
-
Kulturapřed 1 týdnem
Kvíz: Doplň název světoznámého románu
-
Ostatnípřed 6 dny
Něco pro zasmání: Žákovská knížka aneb Poznámky od učitelů vždycky stály za to