Zajímavosti: Česká republika a její vlastní ložiska ropy a zemního plynu

Ložiska ropy a plynu v České republice jsou malá a nacházejí se převážně v Jihomoravském kraji. Průzkum ropy a plynu v této oblasti začal na počátku 20. století. První komerční těžba ropy proběhla v roce 1919.

Ložiska ropy

Ložiska ropy v České republice jsou omezena na tzv. Vídeňsko-moravskou ropno-plynonosnou pánev. Ložiska jsou rozložena ve velkém počtu jednotlivých ropnonosných struktur a produkčních horizontů, které sahají do hloubky až 2 800 m. Nejproduktivnější ropnonosné horniny představují pískovce středního nebo svrchního badenu (tj. epoch geologického období). Největším ložiskem v této oblasti je ložisko Hrušky. Většina jeho těžitelné ropy již byla vytěžena a nyní se využívá ke skladování zemního plynu.

Další oblastí, kde se očekává výskyt ropy, je moravská část Karpatské předhlubně, kde průzkum ropy stále pokračuje. Nejvýznamnější akumulace se vyskytují zejména ve zvětralých krystalických a paleozoických horninách. Ropa z tohoto ložiska je lehká, bezsirná, parafínová a parafínovo-naftenická. Uhřice a Kloboučky (v okrese Ždánicko) jsou jedinými ložisky ropy v této oblasti. Roku 1999 byly vytěženy tři druhy ropy s měrnou hmotností od 856 do 930 kg/m3 při 20 °C.

Ložiska plynu

Ložiska zemního plynu se nacházejí v rezervoárech, které obsahují ropu. Místa se nacházejí převážně v jihomoravské části Vídeňské pánve. Severní část pánve má převážně ložiska ropy. Zemní plyn z těchto ložisek obsahuje od 87,2 % do 98,8 % metanu (CH4). Jeho výhřevnost je 35,6–37,7 MJ/m3. Karpatská předhlubeň je považována za slibnou oblast pro výskyt zemního plynu. Složení místních ložisek plynu se značně liší. Ložisko Dolní Dunajovice produkuje 98 % metanu. Dále ložisko Západní Kostelany obsahuje pouze 70 % metanu a má vysoký obsah hélia a argonu, které lze těžit v průmyslovém množství.

Ve Slezsku, konkrétně mezi Příborem a Českým Těšínem, jsou ložiska plynu většinou omezena na zvětralý a tektonicky ovlivněný karbonský paleoreliéf. Původ těchto ložisek plynu, která jsou nyní rozvíjena blízko vrcholu karbonských morfologických výšin, dosud nebyl rozluštěn. Domněnky, že plyn vznikl během prouhelnění místních uhelných slojí, mají jen malo odborných zastánců. Předpokládá se, že plyn vznikl v neoidních pohybech (tj. vulkanismus v době alpínského vrásnění), které vedly ke vzniku přírodních uhlovodíků.

To se týká zejména ložisek plynu v Českém Těšíně, Bruzovicích a Příboru. Část ložiska plynu v Příboru se využívá k podzemnímu skladování plynu. Zemní plyn zjevně karbonského původu a stáří se těží při tzv. odplyňování uhelných slojí v české části hornoslezské uhelné pánve. Jeho kvalita se značně liší v závislosti na způsobu těžby a technických omezeních souvisejících s odplyňováním.

Historie

První experimentální ropný vrt v oblasti byl otevřen 27. března 1900 poblíž moravské obce Bohuslavice (dnes součást Kyjova). Druhý byl otevřen ve stejném roce. Náklady na těžbu byly příliš vysoké, takže oblast byla opuštěna až do roku 1917. V roce 1919 otevřela Moravská těžařská společnost první komerční vrt. Kolem roku 1925 měla společnost v oblasti 25 vrtů. Během druhé světové války se produkce ropy na Moravě stala strategicky důležitou pro německé válečné úsilí a byla německými společnostmi rozšířena.

Největší společnost, DEA (Deutsche Erdöl A.G.), měla 1 200 vrtů v okolí Hodonína. Mezi rafinerie bombardované během ropné kampaně druhé světové války patřily rafinerie v Mostě, Bratislavě (rafinerie Apollo), Dubové, Kralupech, Kolíně a Pardubicích (Fanto Werke). Dne 1. ledna 1946 byly všechny existující ropné společnosti v Čechách a na Moravě sloučeny do jedné organizace, Československé naftové závody (ČNZ). Roku 1948 měla ČNZ 1 858 zaměstnanců. V roce 1958 se ČNZ sloučila s podobnou organizací ze Slovenska a byla přejmenována na Moravské naftové doly (MND). Na počátku 90. let se slovenská část osamostatnila.

Současnost

V současnosti existují jako MND, a.s.. Tato společnost je nástupcem původních Moravských naftových dolů a stále těží plyn na jižní Moravě, přičemž nabízí plyn i elektřinu přímo domácnostem pod označením Plyn z první ruky.

V České republice se těží konvenční zemní plyn na jižní Moravě, karbonský zemní plyn a degazační plyn na severní Moravě. Těžbě se věnuje 5 společností a těžba kryje přibližně 2 % domácí spotřeby. Zásoby zemního plynu na využívaných ložiskách se odhadují na 2 842 mil. m3 s životností 21 let. V České republice je více jak 2,8 milionů odběratelů zemního plynu, z toho 2,6 mil. domácností.

Zhruba 46 % zemního plynu bylo spotřebováno na výrobu tepla ve firmách a 26 % v domácnostech. Dlouhodobě klesá podíl vytápění zemním plynem v novostavbách a to z 55 %. Oproti tomu rostou počty prodaných kotlů na zemní plyn (do výkonu 50 kW). V domácnostech je 66 % zemního plynu využito na vytápění, 22 % k ohřevu vody a 12 % k vaření.

V roce 2024 byla do ČR dovezena ropa v celkovém množství 6 501 tis. tun, což představuje meziročně pokles o 12 % v porovnání s rokem 2023. Z tohoto množství bylo 42 % ropy dovezeno z Ruska. Doprava ropy do ČR byla realizována ropovody Družba (42,0 %) a IKL-Ingolstadt-Kralupy-Litvínov (58,0 %). Kolísání podílu přepravy jednotlivými ropovody v porovnání s předchozím obdobím souvisí se sjednanými dodávkami v množství a způsobu přepravy ze strany zpracovatele ropy.

Zdroje: 

BEDNAŘÍKOVÁ, J. Naftový průmysl na území Československa.

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Moravské naftové doly.