Záhadná a tajemná místa aneb Dark turismus v Řecku má opravdu, co nabídnout

Každý rok miliony turistů z celého světa cestují do Řecka, aby se slunili na zlatých plážích a zaplavali si v průzračné tyrkysové vodě, aniž by tušili, že poblíž se mohou nacházet některá z nejstrašidelnějších a nejzáhadnějších míst v celém Řecku.

V Řecku se nachází mnoho starověkých objektů, ruin a památek s tajemnou historií a nevysvětlitelnými záhadami, které mrazí dodnes! Spousta míst bývá zahrnuta i do nabídek cestovních kanceláří po celém světě, které se specializují na tzv. Dark turismus. Následující místa jsou pouze malou “ochutnávkou” z mnoha.

Daveliho jeskyně blízko Athén

Jedním z nejzáhadnějších míst v Aténách je jeskyně objevená v 5. století před naším letopočtem na hoře Penteli. Byla pojmenována po zloději, který měl přezdívku Daveli. Ten ji používal jako místo k ukrytí svého nečestně nabytého zisku. Daveliho jeskyně, kdysi používaná jako mramorový lom pro Akropolis, údajně sloužila jako místo uctívání stoupenců satyra Pana a jeho nymf.

V roce 1977, kdy byla v jeskyni zahájena záhadná stavba, se odehrály podivné věci. Co se stavělo a kdo stavbu prováděl, zůstává však záhadou. Říká se, že stavební práce v Daveliho jeskyni a jejím okolí mohly sloužit jako sklad jaderných zbraní, nebo jako místo pro radar či komunikační základnu. Blízké okolí však nebylo nikdy oficiálně informováno.

Místní mají také podezření, že se v jeskyni scházejí skupiny vyznávající satanismus a okultismus. Ve skutečnosti je tato oblast od starověku spojována s paranormální aktivitou. Voda tekoucí do kopce a technologická zařízení mají pokaždé v této oblasti poruchu. Navíc toto místo spojuje několik zjevení v podobě kočičího tvora chodícího po dvou nohách. Očití svědkové tak vypovídali v roce 1977, 1987 a naposledy roku 2007.

Vila Kallergis

Vilu Kallergis v oblasti Rafina v Attice (tj. územním celku, kam spadají Athény) vlastnil Pericles Kallergis, který v roce 1910 údajně spáchal sebevraždu poté, co zavraždil svou manželku a děti. Během druhé světové války dům obsadili nacisté, kteří jej používali k věznění a mučení Řeků při výsleších. O několik let později, při pokusu o demolici domu, demoliční buldozer náhle přestal fungovat a dva dělníci na místě zemřeli na infarkt. Od demolice se nakonec upustilo.

V roce 1952 se zde odehrála další záhada, kdy se nějaký muž se svým přítelem vsadil, že v tomto domě hrůzy vydrží přes noc. Následujícího dne byl nalezen mrtev. Zvláštní také je, že v okruhu několika desítek metrů kolem budovy vůbec nic neroste. Odborníci, kteří tento zvláštní jev zkoumali, zjistili, že atmosféra obklopující dům má neobvykle vysoký obsah negativních iontů, což je údajně spojováno s paranormální aktivitou.

Masakr v Kalavrytě na Peloponésu

Začátkem prosince 1943 zahájili Němci misi s názvem „Operace Kalavryta“, jejímž cílem bylo obklíčit partyzánské bojovníky řeckého odboje v hornaté oblasti kolem Kalavryty. Během operace bylo 78 německých vojáků, kteří byli v říjnu zajati partyzány, popraveno svými vězniteli. Němci jako odvetu nařídili vyvraždění mužské populace Kalavryty.

Ráno 13. prosince shromáždili všechny vesničany a nahnali je do školní budovy, kde oddělili starší chlapce a muže od žen a dětí. Muži byli odvedeni na blízké pole, kde po vyplenění a zapálení vesnice Němci muže postříleli samopaly. Bylo zabito 438 mužů a chlapců. Celkem 13 mužů přežilo, jelikož se schovali pod těly mrtvých.

Po druhé světové válce bylo toto místo určeno jako národní památník a vzpomínka k uctění zavražděných. Stejně lze i spatřit původní zničené domy a spáleniště. Památník má pro Řeky velice citlivý význam. Každý rok se tu konají pochody k uctění mrtvých. Stejně tak popisují, a to nejen místní, ale i návštěvníci památníku z celého Řecka či světa, že místo ubírá energii. Lidé se po krátkém pobytu cítí být unavení, dochází k bolestem hlavy a pochmurné náladě, jak mnozí potvrzují.

Spinalonga – Opuštěná kolonie malomocných na Krétě

Spinalonga, dnes oblíbená turistická atrakce, je opuštěná kolonie malomocných, která se nachází na malém ostrově v zálivu Mirabello na Krétě, oficiálně známém jako Kalydon. Kolonie se proslavila po celém světě vydáním knihy Victorie Hislopové „Ostrov“.

Tento pustý, skalnatý ostrov byl využíván jako kolonie malomocných od roku 1903 do roku 1957. Každý Řek, u kterého byla diagnostikována lepra, známá jako Hansenova choroba, byl zbaven svého majetku, finančních prostředků, občanských práv a jeho identita byla vymazána, než byl vyhoštěn na „ostrov malomocných“, jak se později nazýval.

Spinalonga ubytovávala asi čtyři sta pacientů, kteří po příjezdu na ostrov procházeli vchodem do tunelu, známým jako Dantova brána – vstup do pekla. Přestože byl lék na Hansenovu chorobu nalezen již v roce 1940, Spinalonga fungovala dál. Až roku 1957 ji navštívil britský lékař, k terý podal zprávu o nelidských podmínkách, špatné lékařské péči a nekompetentnosti lékařů. Řecký stát kolonii následně uzavřel.

Posledním obyvatelem, který ostrov opustil v roce 1962, byl kněz. Právě anglická spisovatelka Hislopová ve své knize zachycuje hanebné zacházení s pacienty, kteří věděli, že je to místo jejich smrti. Stejně tak docházelo i k nežádoucím tajným pokusům na lidských tělech. Sama autorka místo několikrát navštívila. Prohlásila, že Spinalonga ze sebe vyzařuje negativnější a truchlivější energii, než samotné Koloseum v Římě.

Zdroje: Řecko – turistický průvodce, www.epochaplus.cz, www.invia.cz