Spojte se s námi


Ostatní

Srpen: Měsíc, kdy lze na obloze spatřit Slzy svatého Vavřince

Perseidy jsou hojný meteorický roj spojený s kometou Swift-Tuttle, který je obvykle viditelný od poloviny července do konce srpna. Meteory se nazývají Perseidy, protože se objevují z obecného směru souhvězdí Persea. Mají radiant (tj. bod, ze kterého se zdá, že Perseidy přicházejí) hraničící se souhvězdími Cassiopeia a Camelopardalis. Vrchol letošního roku bude v období mezi 12. a 13. srpnem.

Publikováno

dne

Perseidy jsou hojný meteorický roj spojený s kometou Swift-Tuttle, který je obvykle viditelný od poloviny července do konce srpna. Meteory se nazývají Perseidy, protože se objevují z obecného směru souhvězdí Persea. Mají radiant (tj. bod, ze kterého se zdá, že Perseidy přicházejí) hraničící se souhvězdími Cassiopeia a Camelopardalis. Vrchol letošního roku bude v období mezi 12. a 13. srpnem.

Etymologie

Název vědci odvozují od slova Perseidy ve významu “synové Persea” v řecké mytologii. Roj je viditelný od poloviny července každého roku, s vrcholem aktivity mezi 9. a 14. srpnem, v závislosti na konkrétním umístění proudu. Lze je vidět po celé obloze. Nicméně kvůli radiantu roje v souhvězdí Persea jsou Perseidy viditelné především na severní polokouli. Stejně jako u mnoha meteorických rojů je viditelnost nejvyšší v hodinách před úsvitem.

To odpovídá místním časům mezi půlnocí a polednem. I když mnoho meteorů dorazí mezi úsvitem a polednem, obvykle nejsou viditelné kvůli dennímu světlu. Některé lze spatřit i před půlnocí. Často narážejí na zemskou atmosféru a vytvářejí dlouhé jasné stopy a někdy i ohnivé koule. Většina Perseid shoří v atmosféře ve výškách nad 80 kilometrů.

Historie 

První zaznamenané pozorování Perseid se odehrálo v Číně kolem roku 36 př. n. l., tedy asi před dvěma tisíci lety. Poté se objevily zprávy z Japonska a Koreje. Evropský první známý písemný záznam z roku 1762 pochází z knihy Úvod do přírodní filozofie od nizozemského přírodovědce Pietera van Musschenbroecka. V ní uvádí, že zvýšená meteorická aktivita v srpnu je každoročně se opakující událost.

Lidově jsou nazývány „Slzy svatého Vavřince”, podle světce, který má 10. srpna svátek. Ten byl v tomto období roku 258 n. l. upálen na příkaz římského císaře Valeriána pro šíření křesťanství. Způsob jeho smrti je téměř jistě původem i lidové legendy, která tvrdí, že padající hvězdy jsou také jiskrami mučednické smrti svatého Vavřince. Legenda praví, že v noci z 9. na 10. srpna se v zemi pod rostlinami objevují vychladlé uhlíky. Tyto uhlíky jsou známé jako „uhlí svatého Vavřince“.

Mezi Římany se věřilo, že stopy Perseid představují laskavý déšť semene boha Priapa. V této souvislosti měl silný význam zobrazovaný kosmogonický falus boha jako dárce života. Žehnal polím a podporoval plodnost. Ve stejném období byly běžné falické průvody a další sexuální rituály. Křesťanství, které mělo odlišný vztah k sexualitě a plodnosti ve srovnání s řecko-římskou kulturou, nahradilo tuto sexuální konotaci odkazem na mučednictví.

V roce 1866 italský astronom Giovanni Virginio Schiaparelli objevil souvislost mezi meteorickými roji a kometami. Toto zjištění představuje významný objev v pozorování a souvislostech s daným jevem do současnosti.

Další zajímavosti

Perseidy jsou nejznámějším periodickým meteorickým rojem, ačkoli produkují o 20 % méně padajících hvězd než Geminidy nebo Kvadrantidy (prosinec a leden). Často uváděný údaj o počtu meteorů až 100 za hodinu, která média často uvádějí, je podle odborníků příliš vysoký. Tato tzv. hodnota ZHR se vztahuje k optimálním podmínkám, například ve vysokých horách nebo obzvláště suchých pouštích. A to pouze tehdy, když je souhvězdí Perseus vysoko na obloze v čase po půlnoci.

Proto některé astronomické kluby pořádají své každoroční noci Perseid v oblastech “ochrany tmavé oblohy”. Tedy v místech na zalesněných okrajích měst, jako je slavná vídeňská Sterngarten, nebo v blízkých oblastech, kde je světlo městské civilizace tlumeno lesy nebo kopci.

Nejlepší doba pro pozorování je mezi přibližně 2. a 4. hodinou ranní, kdy je Cassiopeia téměř na svém zenitu a Perseus je asi o 20° níže na východě. Během této doby lze vidět většinu Perseid, protože jejich radiant leží ve směru pohybu Země. I v předcházejících a následujících dnech lze po půlnoci obvykle vidět 10–30 Perseid. 

Pokud máte zájem se nočního pozorování Perseid  zúčastnit, na portále www.kudyznudy.cz je k dispozici seznam míst v ČR, která lze navštívit. 

Zdroje: LUNARDY, V. Slzy svatého Vavřince; NASA, Kudy z nudy

Oblíbené