Ella Fitzgerald, jenž by dnes oslavila své 106. narozeniny, byla jedna z největších jazzových zpěvaček 20. století. Její hudba přetrvává do dnešních dní a jistě ještě dlouho bude. Pojďme si připomenout její těžký život, kterým si procházela už od mládí.

Ella měla dětství plné těžkých životních chvílí a nejistoty. Již v 15 letech ji totiž umřela při autonehodě její matka a budoucí jazzová superstar zůstala sama s jejím přítelem, který ovšem zanedlouho umřel na infarkt.

Přestože bylo její dětství náročné, hudba jí pomáhala uniknout z tíživé reality. Ella poslouchala jazzové nahrávky a snažila se napodobovat své oblíbené zpěváky, jako byli například Louis Armstrong a Bing Crosby.

I přes náročné podmínky, ve kterých vyrůstala, si Ella zachovala pozitivní postoj k životu a nezlomnou vůli. Její dětství formovalo její tvůrčí styl a poskytlo jí inspiraci pro mnoho emocionálně hlubokých interpretací jejích nejslavnějších písní.

Její kariéra odstartovala v roce 1934, kdy se zúčastnila soutěže mladých talentů v Harlemu v New Yorku, kterou se dvěma skladbami od Conee Boswellové nakonec vyhrála a její talent rychle rozpoznal Benny Carter, který ji přivedl do kapely Chicka Webba.

Za svůj život nakonec obdržela 13x cenu Grammy, přičemž v roce 1967 za celoživotní dílo. O dva roky později se představila v rámci evropského turné i v Praze, když se představila na dvou koncertech v Lucerně.

Ella Fitzgerald nahrála mnoho slavných písní během své kariéry, některé z jejích nejslavnějších písní jsou:

1. „Cheek to Cheek“ – romantická píseň, kterou nazpívala s Fredem Astairem v roce 1935.
2. „A-Tisket, A-Tasket“ – píseň z roku 1938 se stala velkým hitem a byla jednou z prvních písní, které nahrála.
3. „Dream a Little Dream of Me“ – romantická píseň, jíž nahrála s Louisem Armstrongem v roce 1950.
4. „Cry Me a River“ – bluesová píseň, kterou nazpívala v roce 1961.
5. „How High the Moon“ – jedna z nejslavnějších jazzových písní.

Výjimečná americká zpěvačka zemřela v roce 1996 ve věku 79 let, ale její odkaz a hudba stále přetrvává a inspiruje lidi po celém světě.

Zdroj: Wikipedia, Youtube

Štěpán Kozub je aktuálně jednou z největších hereckých osobností v České republice, přičemž kromě herectví se věnuje například také hudbě. Právě v této oblasti se pohybuje spolu s Jiřím Krhutem. Právě tato dvojice chystá na konci roku velkou show, když společně zahrají v Ostravar Aréně.

Jeden z největších talentů českého hereckého průmyslu chystá společně s Jiřím Krhutem na konci roku velkou show, když vystoupí v Ostravar Aréně.

Tato dvojice nahrála své první, respektive debutové album v roce 2020, které dostalo název Prásknu bičem.

To obsahuje celkem jedenáct písní, poté o rok později natočili videoklip Práce pro šaška. A jak nasvědčuje počet zhlédnutí na jednotlivých písních, jejich práce si našla vskutku velkou základnou posluchačů.

Ten si na platformě YouTube doposud poslechlo 688 tisíc posluchačů, přičemž například písně Poraď mi s tím nebo Někdy se bojím z debutového alba má už přes milion zhlédnutí.

V roce 2023 nicméně kromě vystoupení v Ostravar Aréně nechystají, tedy kromě dvou benefičních koncertů, když při tom druhém zavítají také na Slovensko.

„Tento rok nebudeme mít společně žádný koncert, kromě jednoho benefičního a druhého na Slovensku. Na konci roku si pak společně zahrajeme v Ostravar Aréně,“ řekl Krhut v rozhovoru pro Moravskoslezský deník.

„Bude to poprvé, kdy vystoupíme jako Krhut & Kozub i s kapelou. Většinou jsme hráli jen s kytarou a klavírem. Byl to folkový kvartet, trio nebo někdy v televizi dokonce duo,“ vysvětluje Krhut.

Koncert se v Ostravar Aréně má uskutečnit v prosinci, přičemž ke konci roku by měli fanoušci dostat informace o chystaném předprodeji vstupenek. Podle obou muzikantů se však mají všichni na co těšit.

Zdroje: Prásknu bičem, Moravskoslezský deník, YouTube

Zdeněk Pohlreich je zřejmě nejznámější český šéfkuchař. Proslavil se zejména úspěšnou televizní sérií Ano, šéfe!, na obrazovkách jste jej ale mohli zaznamenat i v řadě dalších pořadů. Nyní Pohlreich slaví 66. narozeniny.

Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957 v Praze. Na dráhu vaření se vydal v období střední školy nástupem do učebního oboru kuchař. Takto si volil pouze cestu nejmenšího odporu, kuchařina jej zpočátku totiž vůbec nebavila.

Po vyučení nastoupil jako pomocná síla do pražského hotelu Stop, což byla jeho první kuchařská praxe. Po emigraci na konci 80. let do Nizozemska se kuchařskému povolání vyhýbal, aby se k němu znovu vrátil po přesunu do australského Adelaide. Zde pracoval na pozici sous-chef v restauraci La Guillotine, ve které se postupem času vypracoval až na pozici šéfkuchaře.

Po návratu do České republiky postupně pracoval v hotelech Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS a Marriott. V roce 2007 pak přišel zlom, když už zkušený Pohlreich založil dnes slavnou restauraci Café Imperial.

Vzhledem k rychlému úspěchu přišlo rozšiřování, a tak Pohlreich založil dále italskou restauraci Divinis, podílel se na provozu japonské restaurace Yamato nebo vlastní české bistro Next Door by Imperial.

Největší úspěch ale Zdeněk Pohlreich udělal v televizi, a to konkrétně díky formátu pořadu Ano, šéfe! jenž se vysílal dlouhých devět let. V tomto pořadu se snažil za krátkou dobu kompletně překonat provoz konkrétní restaurace, aby z ní vytvořil prosperující podnik. K tomuto je ještě nutné přičíst pořad Už dost, šéfe! ve kterém se do těchto restaurací po delší době vrací.

Pohlreich se obrazovkám nevyhýbá, a tak je s ním natočeno několik dalších pořadů. Za zmínku stojí Na nože!, Šéf na grilu, Česko vaří s Pohlreichem, Teď vaří šéf!, Rozpal to šéfe! nebo Pohlreichův souboj restaurací.

Kromě toho je Pohlreich, jako většina ostatních kuchařů, činným ve psaná knížek Několik z nich navazuje na jeho úspěšné pořady. Pro tento účel si také založil nakladatelství Sevruga.

Zdeněk Pohlreich se snaží vést osvětu ohledně správného stylu vaření i nyní, a tak učí na Střední škole gastronomické a hotelové v Praze a pořádá řadu kurzů a seminářů pro vybrané kuchaře i pro širokou veřejnost.

Zdroj: Zdeněk Pohlreich, Prima