Historie
Loupež na náměstí Norrmalmstorg: Šest dní v bankovním trezoru, které daly světu pojem stockholmský syndrom

Bankovní lupič, čtyři rukojmí, telefonát s premiérem a policie vrtající díru do stropu trezoru. Zní to jako scénář akčního filmu, ale ve Stockholmu se to v srpnu 1973 opravdu stalo. A proč si dodnes každý pamatuje spíš rukojmí než samotného lupiče? Protože se nechovali tak, jak by od nich všichni čekali.
Bylo 23. srpna 1973, obyčejný čtvrtek na stockholmském náměstí Norrmalmstorg. Do pobočky Kreditbanken vešel muž se samopalem a celý svět se mu během pár minut zcela změnil. Jmenoval se Jan-Erik Olsson a byl to odsouzený zločinec, který se nevrátil z vycházky z vězení.
V bance zadržel čtyři zaměstnance, tři ženy a jednoho muže: Birgittu Lundblad, Elisabeth Oldgren, třiadvacetiletou Kristin Enmark a Svena Säfströma. Policie zpočátku ani nevěděla, s kým má tu čest, a lupiče si spletla s jiným uprchlým vězněm. Bylo jasné jen jedno: tohle nebude rychlá akce.
Tři miliony, Mustang a kamarád z vězení
Olsson si řekl o tři miliony švédských korun, dvě zbraně, neprůstřelné vesty, helmy a rychlý Ford Mustang. Nejpodivnější byl ale jiný požadavek: chtěl, aby mu do banky přivezli jeho známého Clarka Olofssona, jednoho z nejznámějších švédských bankovních lupičů, který zrovna seděl za mřížemi. Ministr spravedlnosti Lennart Geijer nakonec souhlasil, protože doufal, že Olofsson pomůže situaci uklidnit.
Úřady sice svolily k autu na útěk, ale odmítly, aby lupiči odjeli i s rukojmími. Olsson pak dokonce telefonoval premiérovi Olofu Palmemu a vyhrožoval. Napětí v bance rostlo každou hodinou a celé Švédsko sledovalo zprávy jako napínavý seriál.
Rukojmí, která se bála víc policie
A pak přišel zlom, který nikdo nečekal. Kristin Enmark zavolala premiérovi a prosila ho, ať nechá lupiče i rukojmí odjet. Policii prý nevěřila a bála se jí víc než svých věznitelů, kteří s nimi podle jejích slov hráli dámu a vyprávěli si historky.
Šestý den, 28. srpna, policie vpustila do trezoru slzný plyn. Už předtím do něj z bytu nad bankou vyvrtala otvor a pořídila slavnou fotografii rukojmích s Olofssonem. Lupiči se zhruba po hodině vzdali a žádné z rukojmí si neodneslo trvalá zranění. Jenže rukojmí pak odmítala proti svým věznitelům svědčit.
Jak vznikl stockholmský syndrom
Psychiatr a kriminolog Nils Bejerot, který byl součástí vyjednávacího týmu, začal mluvit o „syndromu z Norrmalmstorgu“. Ve světě se z toho brzy stal stockholmský syndrom, tedy představa, že si oběť vytvoří k únosci zvláštní pouto. Olsson dostal deset let vězení, Olofsson byl nakonec odvolacím soudem zproštěn viny.
Dnešní odborníci se na celou věc dívají kritičtěji. Švédští psychiatři připomínají, že stockholmský syndrom není oficiální psychiatrická diagnóza, a někteří badatelé tvrdí, že se rukojmí chovala vlastně docela rozumně, když nevěřila riskantnímu zásahu. Ať tak či onak, šest srpnových dní ze Stockholmu se do dějin zapsalo nesmazatelně.
Zdroje: The Local, Wikipedia, Český rozhlas
-
Zajímavostipřed 1 týdnem
Kvíz: Znáte všechny významy těchto záludných českých slov?
-
Zajímavostipřed 2 týdny
Kvíz: Pamatujete si retro poklady našich babiček? Tyto věci dříve nechyběly v žádné české domácnosti!
-
Cestovánípřed 2 týdny
Kam v zimě levně k moři? 6 destinací, kde měsíc v teple vyjde levněji než v Česku
-
Zajímavostipřed 2 týdny
Kvíz: Kolik mužských jmen na písmeno V dokážete vyjmenovat?