Lidé už od pradávna umírali kuriózními způsoby. Podívejte se, jaká bizarní úmrtí jsou zaznamenána

Člověka fascinuje smrt a všechno kolem ní. Nikdo totiž nevíme, co se po smrti stane, nevíme, jak dlouho na světě budeme. V minulosti se stalo několik zvláštních událostí, při kterých přišli lidé o život velmi bizarním způsobem. Pojďte se podívat, jak může člověk, přesvědčený o své nesmrtelnosti, zemřít.

Zákaz dotýkání nebo smrt při záchvatu smíchu

Jakkoliv se to zdá bizarní, opravdu se to stalo. V 16. století žil Hans Steininger, který byl starostou jednoho rakouského města. Měl vousy až po paty a to se mu stalo osudným. Během požáru se snažil utéct, ale o svou chloubu zakopl a následně uhořel.

Srdeční mrtvice je bohužel stav, který vidíme dnes a denně, a to nejen v televizi. V roce 1771 jejím následkům podlehl švédský král Adolf I. Fridrich. Stalo se to po obrovské porci jídla. Snědl humra, kaviár, několik uzených sleďů, kysané zelí, zelnou polévku a několik kousků moučníku. Během obžerství ještě pil šampaňské a byla to jeho poslední večeře.

V roce 1880 se srazila s parníkem loď, na které plula siamská královna Sunanda Kumariratana. Panovnice bohužel zahynula, protože se jí podle místních pravidel nikdo nesměl dotknout. Vypráví se také varianta, kdy ji námořníci vytáhli a pokusili se ji oživit na jiné lodi.

Smrt kvůli záchvatu smíchu a to ještě kvůli vlastní vlastnímu vtipu. To se stalo řeckému filozofovi Chrýsipopovi ze Soloi. Pozoroval osla, který jedl fíky a řekl: „Dejte tomu oslu napít vína, ať ty fíky něčím zaleje.” Tento vtip ho natolik rozesmál, že to jeho tělo nevydrželo.

Zuby uťaté hlavy, tanec nebo smrt taktovkou

Koncem 9. století došlo ke střetu vikingského vojevůdce s protivníkem. Vojevůdce mu sťal hlavu, kterou si nechal jako válečnou kořist. Zuby mrtvého nepřítele mu ale za jízdy na koni poranily nohy. Na tom by nic nebylo, ale rána se mu zanítila a bojovník nakonec zemřel na infekci.

Věděli jste, že se dá zemřít i na tancování? Roku 1518 začala jedna žena ve Štrasburku jen tak tančit a nepřestala několik dní. Přidalo se k ní několik stovek lidí a za měsíc už to bylo čtyřnásobný počet tanečníků. Někteří z nich se utancovali k smrti. Bohužel není jasné, proč lidé tancovat vůbec začali. Jednou z teorií je, že spolkli psychotropní plíseň.

Že občas zemře milenec, to se dříve stávalo běžně. Sokové v lásce se většinou utkávali proti sobě. V roce 1667 ale zemřel milenec přímo ve skříni, kam ho ukryla jeho milá před svým otcem. Bohužel na něj několik dní zapomněla a z pocitu viny nakonec spáchala sebevraždu.

Zdroj: Magazín Aktuálně