Dlouhá tradice a samozřejmě bylinky: To je Becherovka

S hrdou historií trvající více než 200 let patří bylinný likér Becherovka mezi nejznámější alkoholické nápoje vyráběné v České republice. Recepturu vytvořila rodina Becherů a dodnes zůstává přísně střeženým tajemstvím…

Rodina Becherů

Koncept Becherovky pochází od obchodníka Josefa Bechera. Měl zvláštní zájem o výrobu lihovin a v roce 1794 se vydal do vinařské palírny a začal experimentovat s lihovinami. Později, v roce 1807, Josef Becher uskutečnil svůj první prodej. Nápoj se nazýval English bitter a používal se k léčebným účelům. Směs se stala velmi populární po celém městě, protože bylinky a koření léčí nejen žaludek pacienta, ale i duši.

Autor nápoje, Josef Vítus Becher, pocházel z dobře zavedené místní rodiny. Jeho stopy do Karlových Varů sahají až do druhé poloviny 16. století. Postupně se rodina stala natolik významnou, že zastávala pozice v městské správě. Josefův strýc, David Becher, je dokonce známý jako první muž, který definoval chemické složení lázeňských pramenů. Nicméně to byl Josef, kdo nakonec zvěčnil jméno Becher díky svým experimentům s výrobou alkoholických nápojů.

Zrod nápoje

Jiskra, která zřejmě vedla k jeho průlomu, přišla v roce 1805, kdy Karlovy Vary navštívil kníže Maxmilián Friedrich von Plettenberg. Kníže tam byl, aby využil léčivých vlastností přírodních pramenů města. Karlovy Vary byly v 19. století oblíbenou destinací evropské elity. Léčivé vlastnosti pramenů objevil o stovky let dříve král Karel IV. Od té doby přitahovaly takové osobnosti, jako byl ruský car Petr Veliký, Johan Wolfgang Goethe, Frédéric Chopin nebo Ludwig van Beethoven. Pro budoucnost Josefa Bechera však byla důležitá přítomnost osobního lékaře knížete von Plettenberg – Christiana Frobriga.

Zdá se, že tento anglický lékař strávil s Josefem Becherem mnoho času diskusemi. Oba měli vášeň pro studium bylin a po jeho odchodu Frobrig Becherovi zřejmě předložil recept na likér proti bolestem žaludku. Právě tento recept, na kterém Josef pracoval další dva roky, nakonec vedl v květnu 1807 k vytvoření English Bitter. Nápoj se rychle stal oblíbeným mezi hosty, kteří do města často přijížděli, aby si vyléčili své trávicí potíže.

Od lokálního destilátu k mezinárodní značce

Uvedení nápoje English Bitter na pulty karlovarských obchodů je však pouze začátkem, nikoli vyvrcholením, příběhu Becherovky. V následujících třech desetiletích se likér začal vyvážet do Vídně, Mnichova, Štětína a Paříže. V roce 1840 zemřel Josef Becher a společnost i znalost pečlivě střeženého receptu přešly na jeho syna Jana.

Není náhoda, že etikety lahví Becherovky, které se prodávají dnes, zdobí Janovo jméno, a nikoli jméno jeho otce. Vylepšil výrobní základnu společnosti na zcela novou a mnohem větší továrnu. Začal také prodávat nápoj pod názvem „Becher Carlsbad Bitter Liqueur“, zavedl žluté etikety, které na lahvích vidíme dnes, a podepsal je svým jménem. V 60. letech 19. století pověřil Jan Becher svého tchána Karla Laubeho návrhem charakteristické láhve. Výsledkem byl její zploštělý oválný tvar. V roce 1905 získala láhev Becherovky také svou zelenou barvu.

Pro toto zbarvení existuje samozřejmě důvod. Becherovka neobsahuje žádná přidaná umělá barviva ani jiné přísady. Vše v láhvi je zcela přírodní. Dokážete si představit, že sluneční světlo a UV záření mohou nepříznivě ovlivnit obsah láhve, a proto byla v roce 1905 láhev změněna z průhledné na zelenou. Je to proto, že zelená barva dokonale zachovává přirozenou tekutinu Becherovky.

Úspěch

Úspěch značky byl velký. Například arcivévoda Ferdinand Karel Rakouský byl prý velkým fanouškem a na začátku 20. století bylo každý měsíc dodáváno 50 litrů tohoto likéru habsburskému dvoru ve Vídni. Velká námořní společnost Lloyd také prodávala Becherovku na svých lodích jako lék na zažívací potíže a mořskou nemoc. V roce 1871 převzal vedení společnosti syn Jana Bechera, Gustav, který vedl společnost téměř tři desetiletí, než předal otěže svým synům Michaelovi a Rudolfovi. Právě za jeho doby byly představeny charakteristické bílé porcelánové hrnky na Becherovku, které se dodnes objevují v dárkových baleních.

V této době už recept na tento likér vyhledávali konkurenční výrobci. Gustav Becher usilovně pracoval na zachování jeho tajemství. Recept se předával výhradně z otce na syna. Nakonec se z firemní politiky stalo, že přesný recept by měli znát pouze dva lidé (člen rodiny a ředitel výroby). Není to jen slib mlčenlivosti, ale také smlouva o mlčenlivosti. Lze prozradit, že Becherovka se skládá ze směsi asi 20 různých bylin a koření. Bylinky pocházejí převážně z České republiky a střední Evropy, zatímco koření pochází převážně z exotických zemí, jako je Asie a Afrika. Jinak recept je uložen v trezoru.

To, že se skutečně jedná o recept, který stojí za to utajit, dokazují nejen prodejní čísla Becherovky (ročně se vyrobí až 8 milionů litrů a více než polovina putuje na vývoz), ale také četná ocenění, která získala za svou více než 200letou historii. Za zmínku stojí zejména cena Grand Prix na mezinárodní výstavě v Paříži, kterou likér získal v roce 1900. Nápoj se také ukázal jako velmi praktický doplněk koktejlů. Například slavná varianta „Beton“, která mísí Becherovku a tonik, společnost představila na mezinárodní výstavě EXPO 1967 v Montrealu a dodnes je velmi oblíbeným nápojem v České republice i v zahraničí.

Zásah politiky

Poslední z Becherů, který vedl společnost, byla žena – Hedda Becher – která byla po druhé světové válce nucena opustit Československo v důsledku Benešových dekretů. Byla také nucena předat vlastnictví, a tedy i recepturu komunistům, ačkoli sama pokračovala ve výrobě v sesterské pobočce společnosti v západním Německu. Současný název likéru – Becherovka – je čechismus, který se začal oficiálně používat poté, co společnost získal stát. Becherovka zůstala v rukou státu až do roku 1997, kdy byla společnost privatizována. Dlouho ji vlastnila francouzská společnost Pernod-Ricard. Od 1. května 2024 je vlastníkem polská společnost Grupa Maspex Sp. z o.o.

Zajímavosti

V posledních letech společnost přepracovala i láhev Becherovky, která si zachovala některé ze svých charakteristických starých prvků, jako je kryptogram, který si kupující mohou prohlédnout na přední straně láhve. Byly také představeny nové druhy Becherovky – Lemond, Cordial, KV14 a Becherovka Unfiltered, která velice oblíbená ve východní Evropě. Becherovka se vyváží do více než 40 zemí světa, například do Německa, USA, Kanady a Austrálie. Největšími milovníky Becherovky jsou Slovensko, Rusko, Ukrajina a Bělorusko.

Zájemci mohou navštívit výrobní centrum Becherovky, které nechal v roce 1867 postavit Jan Becher a které více než 150 let sloužilo jako hlavní výrobní centrum. Zahrnuje nejen historické artefakty, ale i interaktivní prvky. Je zde možné prohlédnout si historické lahve Becherovky, unikátní předměty, které patřily rodině Becherů, včetně ocenění z výstav, účetních knih a mnoha dalších artefaktů. Interaktivní část umožňuje vidět a cítit vybrané bylinky a koření, které tvoří základ likéru. Samozřejmě lze také ochutnat vodu z Karlových Varů, která se používá při výrobě Becherovky.

Dále je tu tzv. VR headset (tj. headset virtuální reality), takže jakmile si ho nasadíte, ocitnete se přímo na stáčecí lince. V neposlední řadě je na konci expozice degustace, která vám umožní ochutnat všechny druhy Becherovky, které se vyrábí.

Zdroje: 

VYKOUKAL, P. Becherovka: Likér z lékárny.

KVÍTKOVÁ, J. Jak se vyrábí Becherovka?

Míchané koktejly – sborník.