Listopad se pomalu, ale jistě chýlí ke konci a to pro některé muže znamená jediné. Budou si moci oholit knírek, který si během listopadu pěstovali. Proč si vlastně muži nechávají narůst knírek právě v listopadu a jak vlastně vzniklo hnutí Movember, které letos slaví kulatiny?

Hnutí Movember letos slaví již 20. výročí a vzniklo jako charitativní iniciativa. Podle tradice si mají muži pěstovat knírek zejména během listopadu. Samotné slovo Movember se skládá ze slov Mustache (knír) a November (listopad).

Vznik hnutí Movember

Existují dvě verze, jak hnutí vzniklo. Obě verze shodou okolností pochází z Austrálie. Ta první je o mužích z Adelaide, kteří si v listopadu 1999 nechali narůst kníry proto, aby dostali nějaké peníze pro zvířecí charitativní organizaci RSPCA.

Roku 2003 se dvojice mužů v Melbourne rozhodla založit novou verzi Movemberu. A to na podporu boji proti rakovině prostaty, kdy dali třiceti lidem 10 australských dolarů za to, že si nechají narůst knírek.

Kampaň následně slavila úspěch, což zapříčinilo vznik nadace s názvem Movember Foundation. V roce 2004 se akce zúčastnilo 450 lidí a pro nadaci Prostate Cancer Foundation of Australia (PCFA) se vybralo 54 000 australských dolarů (kolem 1 244 000 korun).

Letošní kampaň se zaměřila na tři konkrétní témata duše. A to konkrétně na duševní zdraví a prevenci sebevražd, rakovinu prostaty a varlat.

O nadaci Movember Foundation

Není to však jen o tom nechat si narůst knírek. Je to hlavně o získání peněz pro charitativní organizace, které se zaměřují na různé zdravotní problémy, zejména však u mužů.

Podle vědeckých údajů žijí muži průměrně o 4 a půl roku kratší dobu než ženy. Co se týká sebevražd, tak muži zaujímají celých 69 %.

Samotná rakovina prostaty patří k té nejčastější u mužů, kteří jsou starší 45 let. Rakovina varlat se projevuje i u mužů mladších. Hnutí Movember tak zvyšuje povědomí o těchto zdravotních problémech.

Doposud se nadace podílela na více než 1 250 projektech ve 20 zemích z celého světa. Počet účastníků hnutí Movember se odhaduje kolem 7 milionů celosvětově.

Zdroje: Euronews, Movember

Vyzkoušejte si tento velký kvíz, ve kterém budete mít za úkol vyjmenovat všechna ženská jména, které jsou v českém kalendáři. Vzpomenete si alespoň na polovinu z nich?

Tentokrát jsme si nachystali kvíz, který s největší pravděpodobností nedokážete splnit na sto procent. Vaším úkolem totiž bude vyjmenovat co nejvíce ženských jmen a vzhledem k tomu, že v kalendáři je těchto jmen opravdu mnoho, bude se jednat o těžký oříšek.

Prokažte svůj přehled a vyzkoušejte si tento kvíz. Přejeme hodně štěstí!

Abychom Vám vzpomínání trochu usnadnili, seřadili jsme Vám všechna jména dle abecedy. Na konci kvízu si tak tímto seřazením můžete významně pomoci.

V seznamu jsou zařazena pouze jména, která se běžně uvádějí v českých kalendářích. Celkem je tedy v kvízu 226 položek.

Už sám o sobě je tento úkol velkou zátěží pro vaši paměť, k tomu se navíc přidá i časový limit. Na uvedení co největšího počtu jmen totiž budete mít 15 minut. Možná se to zdá jako dost času, nicméně ke konci se už budete nacházet v časové tísni.

Zkuste tak zavzpomínat na jména členů vaší rodiny, známých kamarádů či veřejně známých osobností a pokuste se co nejvíce vyplnit tabulku se jmény. Do komentáře nám poté nezapomeňte dát vědět, jak jste si v kvízu vedli.

A jakmile budete mít kvíz vyplněný, můžete se podívat na některý další z naší série kvízů. Určitě si vyberete.

Zdroje: Sporcle, Kalendář

V brzkých ranních hodinách Štědrého dne roku 1953 se na trati Brno – Břeclav u stanice Šakvice odehrála jedna z největších vlakových tragédií. Toto neštěstí si vyžádalo 106 lidských životů, přitom se mu dalo předejít.

V noci z 23. na 24. prosince roku 1953 vládla v tehdejším Československu vánoční atmosféra. Mnoho lidí se vracelo domů za svými rodinami a těšilo se na oslavu Štědrého dne. Vše ale zastínilo velké neštěstí, které se událo v Šakvicích.

Vánoční tragédie

24. prosince 1953 v 1:06 hodin najel rychlík jedoucí z Prahy v plné rychlosti zezadu do osobního vlaku stojícího v blízkosti stanice Šakvice. Těžkotonážní železný vlak tažený parní lokomotivou zadní dřevěné vozy doslova rozdrtil. Ty byly bohužel v tu chvíli plné cestujících, kteří se vraceli z odpoledních směn v Brně či lidí vracejících se na Vánoce domů k rodinám. 

Zahynulo 106 cestujících (pozn. některé zdroje uvádějí 103), obyvatel obcí Pálavy a Slovenska. Další stovce cestujících musela být poskytnuta lékařská pomoc. Nepřehlednost tragédie přímo na místě dala průchod lidskému hyenismu a mrtví a zranění byli okrádáni o hodinky a cennosti. Kvůli tomuto hyenismu některých lidí musela místo neštěstí následující den zcela uzavřít a hlídat armáda.

Příčiny neštěstí

Vyšetřování probíhalo několik měsíců a jeho výsledek byl doslova skandální. Příčina neštěstí nebyla technického charakteru, naprosto selhal faktor lidský. 

Strojvedoucí, topič a vlakvedoucí se společně opili těžkým červeným vínem a před nehodou všichni usnuli. Všichni tři ji také ve zdraví přežili. 

Nízké tresty a snaha vše ututlat

V roce 1953 byl u moci tvrdý komunistický režim a o takto děsivé tragédii se vůbec nesmělo psát. Neexistují žádné fotografie a všechny spisy byly v přísném utajení. Pouze krátká zprávička vyšla v Rudém právu dne 27. prosince, kde se ovšem o počtu obětí žádná informace neobjevila. 

Strojvedoucí za své naprosté selhání dostal trest pouhých pět let odnětí svobody, topič čtyři léta a vlakvedoucí tři. 

V roce 2011 byla na budově šakvického nádraží odhalena pamětní deska připomínající tuto tragédii. 

Zdroje:

Wikipedie: Železniční nehoda u Šakvic, Lifee.cz: Vánoční tragédie u Šakvic, Idnes.cz: Houkání vlaku ji děsí 60 let