Atlantropa: Německý megalomanský projekt, který zaujal i Hitlera, zůstal jen na papíře

Jméno Herman Sörgel vám pravděpodobně nic neřekne. Byl to německý architekt, který ve 20. letech minulého století navrhl a prosazoval myšlenku na vysušení Středozemního moře. Výsledkem toho měl být pokles hladiny moře a následná rekultivace půdy. Proč k realizaci projektu nedošlo?

Atlantropa – nový kontinent

Hermanovi Sörgelovi nelze upřít jeho bohatou fantazii, která ale mnohdy hraničila s utopií. Jeho vizí bylo vytvoření nového kontinentu, tzv. Atlantropy, a to spojením Evropy a Afriky, kde by žili Evropané. Jeho myšlenka měla být řešením evropských problémů v oblasti politiky a hospodářství, jež v jeho době náš kontinent sužovaly.

Aby Atlantropa mohla ale vzniknout, byl zapotřebí vysušit Středozemní moře, respektive snížit jeho hladinu o 200 metrů. Voda by ustoupila a místo ní by tu byla půda o rozloze asi 660 tisíc kilometrů čtverečních vhodná pro osídlení. Zároveň by bylo možné suchou nohou dojít do Afriky.

Zbavit moře vody není jen tak. Sögel uvažoval o výstavbě několika vodních přehrad a elektráren v oblasti Gibraltarského průlivu, Dardanel a řeky Kongo. Z nich vyrobenou elektřinu by spravoval nově vytvořený nezávislý orgán, jenž by měl právo kdykoliv přerušit její dodávku do jakékoliv země, která by se jevila být hrozbou pro mír.

Po přehrazení řeky Kongo by ve středu Afriky vzniklo obrovské jezero, jehož okolí by kolonizovali osadníci z Evropy. Suchou Saharu by zavlažovali vodou čerpanou ze Středozemního moře.

Více než 100 let práce a vyřeší se všechny problémy

Sögel počítal s tím, že práce na vysoušení Středozemního moře by zabraly více než sto let. Měly  podle něho snížit nezaměstnanost. Nová půda by poskytla útočiště pro obyvatele už tehdy přelidněné Evropy. Přelidnění bylo podle německého architekta jedním z důvodů nepokojů a nestability na kontinentu.

Sögelova Atlantropa zaujala i nacistickou vládu v předválečném Německu v čele s Adolfem Hitlerem. Zapadala totiž přesně do jeho vize získávání zdrojů pro obyvatelstvo říše za každou cenu. Jenže tu byla jeho příprava na válku, která měla přednost. Takže realizace Atlantropy byla odsunuta do poválečného období, v němž Hitler počítal s podrobením si celé Evropy.

Příliš velké sousto

Na papíře vypadala Atlantropa jeho realizovatelná. Jenže tehdejší inženýrství mělo svůj strop a na ten plány narazily. Jen hlavní přehrada v Gibraltaru měla na výšku měřit 300 metrů a na šířku 13 kilometrů. Ve 20. letech 20. století něco takového postavit bylo zcela nemožné. Podařilo se to až Číně v roce 2016 vybudováním přehrady Tři soutěsky na řece Jang-c´- t´iang.

Zajímavé na tom všem je, že Sögel vůbec neuvažoval nad tím, jak by na Atlantropu reagovaly ostatní země. Například oblast Levanty, tedy jádro Blízkého východu, by se územně zvětšila o 50 procent.

Po druhé světové válce se sice ještě objevily snahy se projektem na vysušení Středozemního moře zabývat, ale rázný konec udělal vynález jaderné energie a konec kolonialismu v Africe.

Zdroj: storicang.it, wikipedia.org