Únos letu Lufthansa 181: Teroristé z Frakce Rudé armády rozpoutali na palubě peklo

Podzim roku 1977 vešel do dějin jako „Německý podzim“. Bylo to období, kdy vrcholilo násilí levicových extremistů ze Skupiny Baader-Meinhofová (jinak Frakce Rudé armády – RAF). Atmosféra v zemi byla napjatá k prasknutí, ale nikdo netušil, že největší drama se odehraje tisíce kilometrů od německých hranic.

Únos letadla

Ve čtvrtek 13. října 1977 odstartoval ze španělské Mallorky let Lufthansa 181 s cílem ve Frankfurtu nad Mohanem. Na palubě bylo 86 pasažérů a 5 členů posádky. Většina cestujících se vracela z dovolené a v letadle panovala uvolněná atmosféra. To se však radikálně změnilo zhruba třicet minut po startu, když nad francouzským vzdušným prostorem převzalo kontrolu nad strojem čtyřčlenné komando.

V čele únosců stál Palestinec Zohair Akache, který si nechal říkat „kapitán Mahmúd“. Skupina, která se hlásila k Lidové frontě pro osvobození Palestiny, jednala v těsné koordinaci s německou RAF. Jejich požadavky byly nekompromisní. V první řadě šlo o propuštění 11 uvězněných členů RAF z německých věznic a dvou Palestinců z tureckého vězení. K tomu únosci požadovali 15 milionů dolarů. Při nesplnění podmínek únosci hrozili okamžitou popravou všech rukojmích.

Vzdušná oddysea

Pro posádku i cestující začal vyčerpávající maraton strachu, horka a nejistoty. Únosci přinutili piloty zamířit na Blízký východ. Kvůli omezenému doletu Boeingu 737 však muselo letadlo absolvovat sérii riskantních mezipřistání. Nejprve to byl Řím, poté Larnaka, Dubaj a také Aden. Tam ale úřady ranvej zablokovaly a letadlo muselo přistát na písku.

V jemenském Adenu dosáhlo drama jednoho ze svých tragických vrcholů. Kapitán Schumann dostal povolení opustit letadlo, aby zkontroloval podvozek poškozený přistáním v písku. Během té doby se pokusil předat informace místním úřadům. Když se vrátil na palubu, vůdce únosců Mahmúd ho před očima vyděšených cestujících chladnokrevně zastřelil. Řízení stroje musel převzít mladý druhý pilot Jürgen Viëtor. Ten s letadlem, které mělo palubě i tělo mrtvého kapitána, odstartoval směr somálské Mogadišo.

Zásah bezpečnostních složek

Letadlo přistálo v somálském Mogadišu 17. října. Únosci zde vyhlásili ultimátum do 16:00 následujícího dne. Poté plánovali letadlo vyhodit do povětří. Cestující už byli na pokraji fyzického i psychického zhroucení. Mnozí byli svázaní, polévaní alkoholem (aby se usnadnilo hoření) a vystavení nesnesitelnému horku i zápachu, neboť už několik dní nesměli na toaletu.

Německý kancléř Helmut Schmidt se však rozhodl neustoupit teroristům. Tajně vyslal do Somálska elitní protiteroristickou jednotku GSG 9, která vznikla teprve pět let předtím jako reakce na zpackaný zásah během mnichovské olympiády v roce 1972. S Němci byli na místě i dva členové britské elitní jednotky SAS. Somálský prezident po diplomatickém tlaku nakonec povolil německý zásah na svém území.

Operace s kódovým označením „Feuerzauber“ začala v noci na 18. října 1977 ve 02:05. Celá akce trvala pouhých sedm minut. Tři únosci včetně vůdce Mahmúda byli na místě zastřeleni, čtvrtá únoskyně (Suhaila Sayeh) byla těžce zraněna. Mezi rukojmími ani zasahujícími vojáky nikdo nezemřel, pouze tři cestující a jeden člen GSG 9 utrpěli lehká zranění. Zpráva o úspěchu obletěla svět:

„Všichni rukojmí jsou svobodní.“

Úspěch operace Feuerzauber měl okamžité a dramatické následky. Když se zpráva o osvobození letadla dostala do věznice ve Stuttgartu, vůdci RAF pochopili, že jejich plán selhal. Během stejného dne spáchali tři z nich ve svých celách sebevraždu. Na druhou stranu RAF zavraždila uneseného německého průmyslníka Hannse Schleyera, kterého držela v zajetí.

Jednotka GSG 9 si pak touto akcí získala celosvětové uznání a stala se vzorem pro formování moderních protiteroristických sil po celém světě.

Zdroje informací: Prima ZOOM, Combat Operators, Letecké katastrofy, Česká televize