Vyhrají USA i druhé kolo závodu o Měsíc? Dost možná začínají tahat za kratší konec a k triumfu míří Čína

Svět nedávno se zatajeným dechem sledoval první oblet Měsíce lodí s lidskou posádkou po více než půlstoletí. Artemis II byl velkým úspěchem a mohlo by se zdát, že Američané udělali rozhodující krok k návratu na Měsíc. Skutečnost je ale o poznání složitější.

Závod USA a Číny? Skutečně?

V první řadě je třeba si uvědomit, že současná situace není zrcadlovým odrazem toho, co si svět prožil v 60. letech. Při soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem šlo o jednu jedinou věc: dostat se na Měsíc a zpátky. To se Američanům povedlo a nikdo jim to neodpáře. Dnes jde o něco úplně jiného. Cílem je vybudování základny a stálá přítomnost. Vítězství v tomto závodě tak nebude definovat samotné přistání, ale schopnost usadit se na Měsíci, navíc na co nejvhodnějším místě. Tím se myslí především jižní pól, kde je v kráterech přítomen vodní led, jenž může sloužit jako zdroj vody, kyslíku i raketového paliva.

Dalším velkým rozdílem jsou samotní „soutěžící“. Sovětský svaz nahradila Čína, ale ani na druhé straně není vše při starém. Program Artemis není čistě americký, podíl mají na něm Kanada či Japonsko a velmi významný je evropský příspěvek. Pokud tedy chceme chápat soupeření s Čínou jako závody, je dobré si uvědomit, že tentokrát nejsme diváci, nýbrž závodníci.

Dobrá, tím se sice trochu mění narativ závodu, stále to ale neznamená, že by jej snad měl „západ“ s Čínou prohrát. Nebo ne? Zatímco NASA s partnery plánují přistání v roce 2028, Čína míří na roky 2029 nebo 2030. Skutečnost ale může být úplně jiná.

Čína míří na Měsíc

K provedení úspěšného přistání, nemluvě o stavbě základy, je třeba zvládnout celou řadu dílčích kroků. Oblet Měsíce je jen jedním z mnoha. Čína si jej zatím „odškrtnout“ nemůže, má ale náskok v jiných oblastech. Zásadním problémem může být pro program Artemis vývoj lunárního modulu. Ten zatím není k dispozici. Jeden koncept vyvíjí SpaceX Elona Muska, druhý Blue Origin Jeffa Bezose. Ani jeden z nich ale není dokončený a pokud má platit přistání v roce 2028, termín je to doslova šibeniční.

Čína příliš mnoho informací ven nevypouští, není proto snadné posoudit skutečný stav vývoje. Její lunární modul Lanyue je ale podle dílčích informací v zásadě hotový a podstoupil už řadu zkoušek a testů, některé jeho systémy pravděpodobně už i na oběžné dráze. Ať tak či onak, program Artemis tříští síly na paralelním vývoji dvou odlišných modulů, zatímco centralizovaný přístup Číny umožňuje zdroje soustředit. V tomto ohledu se tak čínský vesmírný program paradoxně podobá původnímu Apollu mnohem víc, než Artemis, který vývojem konkurenčních systémů připomíná spíše program sovětský.

Čína i v dalších oblastech postupuje systematicky a pokud lze posoudit, tak i velmi úspěšně. Nosnou raketu má k dispozici a otestovanou, podnikla několik úspěšných robotických misí na orbitu Měsíce včetně přistání a odběru vzorků na přivrácené i odvrácené straně (v tomto případě jako první na světě), má vybranou skupinu tchajkonautů, kteří se speciálně připravují na lunární mise. Suma sumárum, zdá se, že termín 2029/2030 je zcela realistický.

Otázka zní, jak moc realistický je termín 2028 pro Artemis. I v jeho případě je neznámých víc než dost. Závod je tedy stále zcela otevřený a v tuto chvíli nemá jasného favorita.

Zdroje informací: Scientific American, CBC, Podcast Hvězdárny Brno „Kosmáci“