Wētāpunga: Těžká váha v hmyzí říši. Tenhle obr je těžší než vrabec

Když se řekne hmyz, řada lidí dostane vyrážku. Také si ale představí něco, co se dá snadno rozmáčknout mezi prsty. Ne vždy to ale platí. Novozélandský wētāpunga tuto představu naprosto boří.

Co je wētāpunga?

Tento „bůh ošklivých věcí“, jak zní volný překlad jeho maorského jména, je skutečným obrem mezi bezobratlými. Hlavním důvodem, proč je wētāpunga středem pozornosti biologů i nadšenců, je jeho neuvěřitelná hmotnost. Zatímco běžný hmyz počítá svou váhu v miligramech, u wētāpungy se bavíme o desítkách gramů. Prozkoumejme ho ale postupně.

Wētāpunga (latinsky Deinacrida heteracantha) vypadá asi jako velká kobylka, která může narůst do délky až 10 cm. Nejtěžší zdokumentovaná samice (pravda, byla plná vajíček) vážila neuvěřitelných 71 gramů. To je více než má vrabec a dělá to z wētāpunga nejtěžšího hmyzího dospělce vůbec.

Původní domovinou tohoto hmyzího obra je severní ostrov Nového Zélandu. V dnešní době se ale vyskytuje už jen na několika málo ostrovech v okolí Aucklandu. Všude jinde už se rozšířili predátoři, kteří jeho populace zlikvidovali.

Co všechno wētāpunga (ne)umí

I přes svoji velikost je to ale mírumilovný a zcela neškodný. Wētāpunga nelétá ani neskáče, především ale nekouše. Pokud vás pohled na něj děsí, můžete být tedy v klidu, nebezpečný tento živočich opravdu není.

Wētāpunga je nesmírně zajímavý tím, že se jedná o učebnicový příklad jevu, který se označuje jako ostrovní gigantismus. Nový Zéland byl po miliony let izolován od pevniny a postrádal suchozemské savce, s malou výjimkou v podobě netopýrů. V ekosystému tak chyběli malí hlodavci. Wētāpunga tuto mezeru zaplnil. Evolučně „nabobtnal“ do velikosti a hmotnosti, která mu umožnila zastat právě roli malých hlodavců.

Živí se listy, květy a plody, a díky své váze a neschopnosti létat tráví většinu času v korunách stromů nebo v jiných podobných úkrytech.

Velikost na obtíž

Rekordní hmotnost je pro wētāpungu výhodou, ale současně i prokletím. Díky své velikosti nemá wētāpunga na Novém Zélandu mnoho přirozených nepřátel. Konzumovat ho mohou jen ptáci kiwi a několik dalších podobných druhů. Když ale dorazili lidé a s nimi i jejich průvodci v podobě krys a koček. Tak velký hmyz bez schopnosti létat je proti těmto tvorům prakticky bezbranný.

Vědci se snaží o návrat tohoto hmyzu do těch oblastí původního výskytu, z nichž byl vytlačen zmíněnými invazními druhy.

Zdroje: Guardian, Auckland ZOO, New Zealand Geographic