Ceny energií jsou pořád skoro dvakrát vyšší než před válkou na Ukrajině

Pokud vám vrtá hlavou, proč máte pořád drahé energie, i když už se o válce na Ukrajině nepíše každý den, odpověď je vlastně docela prostá. Nezdražily jen na chvíli. Evropský trh se změnil natrvalo. Levný ruský plyn zmizel a to, co ho nahradilo, je prostě dražší. A na účtech je to vidět dodnes.

Plyn i elektřina jsou v Evropě pořád zhruba dvakrát dražší než v roce 2019. Není to zbytek nějakého krátkého výkyvu. Tohle je nový normál. A má jasné důvody.

Jak to fungovalo před rokem 2022

Evropa byla roky zvyklá na ruský plyn. Byl levný, jezdil potrubím a nikdo kolem toho nemusel řešit tankery, terminály ani složitou dopravu. Na burze TTF se v roce 2019 prodával zhruba za 13 až 15 €/MWh. Dnes se běžně pohybuje někde mezi 35 a 55 €/MWh podle situace na trhu.

Česko na tom bylo ještě hůř než velká část Evropy. Přes 87 % dováženého plynu sem šlo z Ruska. Vědělo se, že je to risk. Jenže dokud byla cena nízko, moc se to neřešilo.

Co se zlomilo po únoru 2022

Po invazi na Ukrajinu začalo Rusko plyn do Evropy postupně škrtit. V létě 2022 omezilo Nord Stream 1 nejdřív na 40 a pak na 20 % kapacity. V srpnu téhož roku vystřelila cena plynu na evropské burze až k 340 €/MWh. Oproti roku 2019 to byl skoro dvacetinásobek.

Pak přišel další zlom. Na konci září 2022 poškodily podvodní exploze Nord Stream 1 a 2. Jedna z hlavních tras, kudy ruský plyn do Evropy proudil, přestala fungovat i fyzicky. Už nešlo jen o politické rozhodnutí, které by se dalo ze dne na den otočit.

A od 1. ledna 2025 skončil i tranzit přes Ukrajinu. Ta neprodloužila smlouvu s Gazpromem, takže se uzavřela poslední velká potrubní cesta, která ještě vedla ruský plyn do střední Evropy.

Proč ceny nespadly zpátky

Evropa si musela rychle najít náhradu. Našla ji v LNG, tedy ve zkapalněném plynu, který se vozí loděmi hlavně z USA, Kataru nebo Austrálie. Jenže LNG je dražší už ze své podstaty. Plyn se musí zchladit na – 162 °C, převézt přes oceán a po příjezdu zase vrátit do plynného stavu. Každý ten krok něco stojí. Oproti tomu plyn z Ruska tekl potrubím rovnou do Evropy a dlouhé roky vycházel levněji.

Pamatuju si, jak tehdy sousedi řešili, jestli přejít k jinému dodavateli. Já sama jsem si zafixovala ceny na tři roky. Zpětně mi to dává smysl. Situace byla nepřehledná a lidi se snažili aspoň nějak pojistit. Dělalo to tehdy hodně domácností.

Od krizového maxima ceny spadly výrazně, ale ne tam, kde byly před válkou. A podle analytiků z Mezinárodní energetické agentury i Evropské komise se to nejspíš ani nestane. Přechod na LNG není dočasná objížďka. Je to nová podoba trhu.

Proč zdražila i elektřina

Tohle mate spoustu lidí. Česko přece nestojí hlavně na plynových elektrárnách. Máme jádro a uhlí. Tak proč šla nahoru i elektřina?

Důvod je v tom, jak funguje evropský trh. Cenu elektřiny určuje nejdražší zdroj, který je v danou chvíli ještě potřeba zapnout. A tím bývá často právě plyn. Takže když zdraží výroba v plynových elektrárnách, vytáhne s sebou nahoru cenu pro celý trh. Vyšší cenu pak dostávají i výrobci, kteří vyrábějí levněji.

Česko je navíc součástí propojeného evropského trhu. Takže se tu ceny neodvíjejí jen od toho, kolik stojí výroba v Temelíně nebo v uhelné elektrárně, ale i od toho, co se děje kolem, hlavně v Německu. Výsledek je jednoduchý: i země, které nejsou na plynu přímo závislé, zaplatily za jeho zdražení.

Co čekat dál

Ne všechno vypadá černě. Evropské zásobníky se doplňují, obnovitelné zdroje rostou a spotřeba plynu je pořád asi o pětinu nižší než před válkou. Domácnosti i firmy začaly šetřit. K tomu se v letech 2027 a 2028 čeká nová vlna LNG kapacit, hlavně z USA a Kataru.

Jenže tenhle trh je dnes mnohem citlivější než dřív. Stačí napětí někde ve světě a ceny reagují skoro okamžitě. V březnu 2026 to bylo vidět znovu, geopolitické napětí na Blízkém východě poslalo ceny plynu nahoru, i když žádný přímý výpadek dodávek nenastal.

Proto dnes málokdo čeká návrat k cenám z roku 2019. Mnohem pravděpodobnější je, že se trh postupně uklidní někde kolem zhruba dvojnásobku předkrizové úrovně. Ne že se vrátí tam, kde byl.

Válka na Ukrajině nezpůsobila jen dočasný šok. Překreslila evropskou energetiku mnohem víc, než se na začátku zdálo. Levný ruský plyn skončil, část infrastruktury je pryč a Evropa si místo něj zvyká na dražší dovoz LNG.

Proto ceny sice spadly z extrému roku 2022, ale nevrátily se zpátky na starou úroveň. A nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se tam v nejbližších letech vrátit měly.

Zdroje: IEA, Evropská komise, CNBC