Jak probíhá rozhodování o vazbě? Obviněný může být vzat do vazby jen ze třech zákonných důvodů

Jednou za čas prolétne českými médii zpráva o tom, že byla nějaká osoba ve sledované kauze vzata do vazby. Pro většinu lidí tato zpráva znamená to, že byla daná osoba vlastně uvězněna. Jak to je ve skutečnosti a jaké jsou vlastně důvody, pro které mohou být obvinění vzati do vazby? Právě tomuto tématu se bude věnovat tento článek.

Pokud je někdo ve vazbě, znamená to, že je zadržen a umístěn do vazební věznice. Tento režim a obecně celé rozhodování o vazbě má ale přísná pravidla, které je potřeba bezezbytku dodržovat.

První důležitou skutečností je to, že do vazby smí být vzat pouze obviněný. To v překladu znamená, že se jedná o osobu, proti které již bylo zahájeno trestní stíhání. Nemůže být tak rozhodováno o vazbě osoby, která není trestně stíhaná.

Pokud policisté dopadnou nějakou osobu, která spáchala závažný trestný čin a měla by být tedy vzata do vazby, zadrží tuto osobu a umístí na služebnu do cely předběžného zadržení. Během tohoto pobytu v cele pak nastává rychlá akce, kdy v krátkém čase policisté danou osobu obviní a zahájí s touto osobou trestní stíhání, poté s ní ještě provedou výslech. Až poté může být podán návrh na vzetí obviněného do vazby.

Důvody vazby

Existují celkem tři zákonné důvody, pro které mohou být obvinění vzati do vazby. Soudce, který o vazbě rozhoduje, se tak může držet pouze těchto tří důvodů a nesmí si „vymýšlet“ žádný další důvod. Vzhledem k tomu, že se u vazby rozhoduje o zbavení osobní svobody, tato pravidla jsou hodně striktní. Ohledně důvodů postačuje, aby byl naplněn pouze jeden z nich.

První z důvodů je obava, že by obviněný uprchl nebo se skrýval před trestním stíhání. Je to celkem logický důvod, protože existují lidé, kteří když vidí, že se jejich kauza nevyvíjí dobře, raději uprchnou, aby se vyhnuli trestu. To se ve vazbě nemůže stát, protože pokud je člověk ve vazbě odsouzen k trestu odnětí svobody, hned je z vazby přeřazen do klasické věznice. Vše tak probíhá pod dohledem vězeňské služby.

Druhým důvodem je obava, že bude obviněný působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo mařit vyšetřování. Je obecně známo, že obviněný nemá povinnost vypovídat a sám může ve své výpovědi i lhát. Co však v žádném případě nemůže, je ovlivňovat svědky. Právě svědecké výpovědi jsou důležitým důkazem v trestním řízení a tyto výpovědi by měly podat pravdivou zprávu o tom, jak se celá situace udála. Není přípustné, aby tyto výpovědi byly ovlivňovány.

Třetím důvodem je obava, že bude obviněný trestnou činnost opakovat. Vzetím do vazby z tohoto důvodu se tak například zajistí, aby recidivisté nadále nepáchali trestnou činnost. Musí však jít o činnost, pro kterou je obviněný stíhán. Ze stejného důvodu může být vzat do vazby i člověk, který se pokusí například o vraždu a panuje obava, že by svůj čin mohl zopakovat. I přestože tento člověk není recidivista, zcela jistě by byl vzat do vazby.

Žádný jiný z důvodů při rozhodování o vazbě nelze uplatnit. Je důležité si ještě uvědomit, že do vazby může být vzat pouze člověk, u kterého důkazy nasvědčují, že daný skutek spáchal právě on. V souladu s presumpcí neviny tak člověk ve vazbě není odsouzen a je třeba na něj hledět jako na nevinného, nicméně vzetí do vazby je prvním rozhodnutím, které může být vodítkem k tomu, zda se daný trestný čin stal a zda jej spáchala právě tato osoba.

Zdroj: Autorský článek