Život a pád oblíbeného herce Vlastimila Brodského, jenž svůj život ukončil sebevraždou na své chalupě

Vlastimil Brodský byl legendární postavou československé, potažmo české, kinematografie. Sám vystupoval v nepřeberném množství filmů a televizních seriálů, přičemž na obrazovkách se začal objevovat již od svých tennagerských let. Jeho život bohužel zakončila tragédie, která mnohé šokovala.

Vlastimil Brodský měl zálibu v tanci

Vlastimil Brodský se narodil 15. prosince 1920 v Hrušově nad Odrou. Již ve svém dětství se ale společně s rodiči přestěhoval do Prahy. Školy často měnil, v roce 1939 se mu pak podařilo složit zkoušky do elévského sboru v rámci soukromé herecké školy E. F. Buriana.

Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl Brodský stát významným hercem. Samotného ho zajímal spíše tanec a step, navíc po určitou dobu byl tanečním instruktorem. Dokonce se do soukromé herecké školy hlásil převážně kvůli tanci.

Sám Brodský byl introvertem uzavřeným do sebe, což se obvykle v očích veřejnosti příliš neslučuje s hereckou profesí. Velký talent v něm však objevil samotný režisér E. F. Burian. Díky němu tak Brodský začal vystupovat v divadlech již během druhé světové války.

V plném zápřahu

E. F. Burian měl velmi dobrý odhad, jelikož se s Brodského stal záhy často obsazovaný herec. Svou kariéru Brodský naplno nastartoval v 60. letech, kdy se blýskl například ve filmech Kdyby tisíc klarinetů, Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto nebo Světáci. To už měl Brodský plný diář a u diváků byl velice oblíbeným hercem.

Vlastimil Brodský byl nejen oblíbeným divadelním a televizním hercem, ale byl také perfektním vypravěčem. Svůj hlas propůjčil postavičce Hajajovi nebo pohádkám O Makové panence a motýlu Emanuelovi.

Úzkosti a drsný pád na dno

Jak jsme zmínili výše, Vlastimil Brodský byl introvertem, což úplně nešlo dohromady s hereckou profesí a značnou oblibou u fanoušků. Často se utápěl ve svých melancholických stavech, což se neblaze odrazilo také na jeho psychickém rozpoložení.

Své úzkosti se ale snažil aktivně řešit, mnohokrát byl hospitalizován v nemocnici, nicméně se jeho potíže spíše prohlubovaly. V nemocnici býval tak často, že byl označován za hypochondra. Často mluvil Brodský o smrti, i když většinou s humorem. Nicméně právě procesu stárnutí a smrti se Vlastimil Brodský nejvíce obával. A to, že se styděl, když od někoho musel přijmout jakoukoli pomoc, vše ještě zhoršilo.

Své poslední období života trávil Brodský na své malebné roubence ve Slunečné. Zde se Brodský našel, rád se totiž o roubenku staral a zveleboval. Samozřejmě svépomocí, co nejvíce to bylo možné.

Velkým zlomem v osudu Vlastimila Brodského byl moment, když v nemocnici navštívil svého kamaráda herce Miroslava Horníčka. Ten byl v pokročilém stádiu těžké nemoci, kdy byl plně odkázán na své okolí. To Brodského silně zasáhlo a začal se ještě více obávat stárnutí u sebe samého a dlouhého pomalého umírání. Jedno věděl Brodský jistě, nechtěl se sám dostat do situace, kdy by za něj museli rozhodovat jiní, neboť by on toho sám nebyl schopen.

Vše ukončil výstřel z pistole

Brodský měl na nočním stolku ve své roubence položenou pistoli, kterou měl připravenou proti případnému zloději. Tuto pistoli však nakonec obrátil proti sobě a svůj život ukončil.

To se stalo 20. dubna 2002 po dlouhé oslavě s kamarády v hospodě na Slunečné. Ani tehdy Brodský nedal na sobě nic znát, byl veselý a dokázal se bavit o všech věcech. Pro všechny, včetně rodiny a jeho přátel, byl tak Brodského rozhodnutí vzít si život naprostým šokem.

Ráno se Brodský rozhodl svůj život ukončit střelou z vlastní pistole, přičemž jej nedokázali zachránit ani rychle přivolaní lékaři. Ti už bohužel museli pouze konstatovat smrt jednoho z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších herců v české historii.

Zdroje: Česká televize, ČSFD, iDnes