Co se stane s vánočními stromky po Vánocích? Většinu z nich čeká druhý život

Každý rok projde českými domácnostmi přes milion vánočních stromků. Stojí v obýváku, sklízí obdiv a dotváří atmosféru zimních svátků. Ale co přesně se s nimi stane, když odložíme ozdoby a zhasnou světla? Většina lidí strom odloží k popelnici a tím to pro ně končí. Ve skutečnosti ale začíná cesta, která je překvapivě zajímavá, někdy ekologická, někdy praktická a občas i dojemná. A možná si vzpomenete na Phoebe z Přátel, která běhala mezi stánky s vánočními stromky a zachraňovala ty, které nikdo nechtěl. Možná by jí udělalo radost, že mnoho stromků má po svátcích ještě druhý život.

Když skončí Vánoce: tichý návrat do reality

Každý leden se v ulicích opakuje stejný zimní rituál. Stromky, které ještě před pár dny svítily teplem, leží u kontejnerů nebo se válí ve sněhu. Je to trochu melancholický pohled. Zvlášť když člověk ví, jaké úsilí stojí za jejich pěstováním — roky růstu na plantážích, pravidelné střihání, aby měly dokonalý tvar, a potom krátký čas slávy. Přesto se jejich cesta od popelnice většinou nepromění ve smutný konec. Moderní města a svozové firmy s nimi zachází efektivněji, než se zdá.

Stromky jako energie: ano, končí v teplárně

Většina vánočních stromků v Česku putuje po svátcích do kompostáren nebo zařízení na energetické využití odpadu. Je to jednoduché: stromky se nenačítají jako komunální odpad, ale jako čistá biomasa. Usušené jehličí a dřevo hoří velmi dobře, a tak se stromky mění na teplo. Každý rok díky nim vzniknou desítky tun paliva, které pomáhá vytápět městské části a veřejné budovy. Možná to nezní romanticky, ale je to zpracování, které má skutečný efekt.

Druhá část stromků končí ve velkých kompostárnách. Tam se drtí, míchají s další biomasou a po několika měsících se mění na kompost. Ten se pak vrací do parků, městské zeleně nebo na pole. Stromek, který byl o Vánocích v obýváku, se tak může stát součástí nové výsadby. Opět nic smutného — spíš další pokračování.

Stromky pro zvířata: chutná recyklace

Možná vás překvapí, že některé zoologické zahrady přijímají neprodané stromky nebo ty, které lidé odzdobí hned 27. prosince, pokud jsou neošetřené a bez chemie. Stromky slouží jako enrichment — tedy herní prvek pro zvířata. Vlci, tygři nebo kozy si je rády ohryzávají, válí se kolem nich a používají je jako zábavu. Některé zoo dokonce ukazují celý proces návštěvníkům. Je to malý důkaz, že stromek nemusí skončit jen v drtičce.

Přátelé a Phoebe: ano, ta scéna vznikla z reálné praxe

Možná si vzpomenete na epizodu z Přátel, kdy Phoebe běhá mezi stánky s vánočními stromky a zoufale zachraňuje ty, které nikdo nechce. Byla to nadsázka, ale vycházela z reality — velké množství stromků se opravdu nikdy neprodá. V různých zemích,, včetně Česka, končí neprodané stromky právě ve spalovnách, zoo nebo kompostárnách. Tvůrci seriálu tenhle fenomén znali, a tak Phoebino drama nebylo úplně náhodné. Spíš ironicky přesné.

Proč jsou přírodní stromky ekologičtější, než si lidé myslí

Někdo tvrdí, že kupovat živý vánoční stromek je neekologické. Zní to logicky, ale realita je trochu jiná. Stromky se pěstují na plantážích speciálně pro prodej, podobně jako sezónní plodiny. Nejde o kácení lesů. A protože jejich cesta po Vánocích často pokračuje jako energie nebo kompost, mají docela slušnou ekologickou bilanci. Umělé stromky naopak vydrží déle, ale jejich výroba i likvidace znamenají značnou ekologickou stopu. Pokud chce člověk šetřit přírodu, rozhoduje se podle toho, jak často stromek používá a co mu dává smysl.

Kolik stromků Česko spotřebuje?

Odhaduje se, že u nás se každoročně prodá kolem milionu vánočních stromků. Nejpopulárnější je stále smrk ztepilý, i když vydrží nejméně. Větší oblibě se rok od roku těší jedle kavkazská, která je pevná a drží jehličí. Zajímavé je, jak roste poptávka po stromcích v květináči — ale realita je jiná, než se zdá. Většina stromků totiž doma ve vytápěných bytech nepřežije, i když se pak lidé snaží vysadit je zpět do přírody. Proto odborníci radí, aby si lidé vybírali jen to, co ví, že zvládnou.

Výkupní sítě a sběrná místa: co dělat, když už je po svátcích

Obce mají sběrná místa, kam lidé mohou vánoční stromky odložit bez obav. Stromky nesmí být v igelitových pytlích, nesmí mít háčky na ozdobách a logicky ani světýlka. Čím jednodušeji se stromek odloží, tím lépe ho lze zpracovat. A je to rychlejší, než řada lidí tuší. Stromek odložený 2. ledna se může stát kompostem už v únoru.

Občas lidé vyhodí stromek do přírody. Je to chyba. Ozdobený stromek může být pro zvířata nebezpečný, a navíc se v přírodě rozkládá jen pomalu. Stromek je městský produkt — a s přírodou nemá nic společného. V lese působí jako odpad.

Stromek jako symbol konce i začátku

Když se ohlédnete po Vánocích, možná je vám stromku líto. Je to zvláštní — věc, která stojí uprostřed místnosti tak krátce, získá překvapivě silnou symboliku. Odchází s ní atmosféra zimních svátků, světla, teplo. Ale jeho cesta nekončí. Ať skončí v teplárně, zoo, kompostárně nebo jako hračka pro kozy, pořád je součástí většího cyklu. A možná je to uklidňující: i když něco končí, někde jinde to pokračuje.. A možná právě proto lidé řeší, co se s jejich stromkem stane. Je to malý způsob, jak zůstat ohleduplný k místu, kde žijeme.

Zdroje: Pražské služby, Zoo Brno, Ministerstvo životního prostředí