Vánoční trhy pochází z Rakouska, původně se pořádaly za účelem doplnění zásob obyvatel na chladnou zimu

Každý rok začátek adventu signalizuje zahájení slavnostních vánočních trhů a přináší s sebou záplavu dětského, ale i dospěláckého nadšení, protože velká i malá města zahajují vánoční oslavy. Tyto živé trhy pod širým nebem, které kombinují kouzlo tradice s okouzlujícím svátečním obdobím, ponoří všechny návštěvníky do sváteční nálady a jejich přátelská atmosféra je ztělesněním radosti a spokojenosti…

Ale jak tato oblíbená tradice vznikla?

Příběh začíná v německy mluvící Evropě během středověku. Za předchůdce moderních vánočních trhů je všeobecně považován vídeňský Dezembermarkt (prosincový trh) – nazývaný také Krippenmarkt (jesličkový trh). Ten vznikl, když císař Albrecht I. udělil obchodníkům výsadu pořádat trh po dobu několika dnů na začátku zimy, aby si obyvatelé Vídně mohli doplnit zásoby potřebné na chladné zimní měsíce. První zmínky o těchto zimních trzích pocházejí z roku 1298.

To předchází zmínkám o jiných podobných zimních trzích (Wintermärkte), které se konaly v dnešním Německu a Rakousku. Mezi významné zmínky o těchto zimních trzích patří trhy v Mnichově z roku 1310, Budyšíně z roku 1384 a Frankfurtu z roku 1393. Za první skutečný vánoční trh je však všeobecně považován drážďanský Striezelmarkt, který se poprvé konal v roce 1434. Slovo Striezelmarkt pochází ze slova Strüzel nebo Stroczel, což je druh koláče prodávaného na trhu se sušeným ovocem a ořechy. Dnes známého jako Stollen nebo Christstollen.

Podoby trhů

Striezelmarkt se stejně jako ostatní rané trhy tradičně konal na náměstí a zpočátku se na něm prodávalo pouze maso. Postupem času se trhy vyvinuly tak, aby zahrnovaly i další každodenní nákupy. Nakonec se rozrostly o sezónní pochoutky a řemeslné výrobky, jako jsou košíky, hračky, řezby ze dřeva, pražené ořechy, perník a další pečivo, doprovázené zpěvem a tancem. V minulosti mohli na městském trhu prodávat své řemeslné výrobky pouze místní řemeslníci, což přispívá k osobitému regionálnímu charakteru, který je na trzích dodnes patrný.

V 16. století se vánoční trhy staly oblíbenějšími díky učení německého protestantského reformátora Martina Luthera. Předtím se dárky tradičně vyměňovaly na svátky svatého Mikuláše 6. prosince nebo svatého Martina 11. listopadu. Luther se však chtěl odvrátit od katolické úcty ke svatým, a proto navrhl jako vhodnější den pro dávání dárků narození Krista. Svým dětem říkal, že jim jejich dary přinesl „svatý Kristus“, respektive Christkind, což se v překladu překládá jako „dítě Kristus“.

Obvykle se vztahuje spíše k andělskému „duchu Vánoc“ než k doslovnému Ježíškovi. V průběhu let tento fiktivní „duch Vánoc“ nabyl podoby anděla. Nejprve byl ve vánočních hrách zobrazován jako muž nebo žena a později výhradně jako žena. Dnes se na mnoha zahajovacích ceremoniálech vánočních trhů objevuje i Christkind, které často předvádí místní dívka.

Tradice

Lutherova tradice se rychle ujala mezi protestantskými rodinami, které si také začaly 24. prosince vyměňovat dárky. Jak se tento zvyk šířil, mnoho vánočních trhů si začalo říkat Christkindlmarkts, zejména na jihu Německa. Kostely – které původně podporovaly pořádání trhů v blízkosti, aby přilákaly více návštěvníků na bohoslužby – se brzy ocitly v soupeření o pozornost s rušnými trhy.

Existuje dokonce dnes již slavný příběh o knězi v Norimberku, který si v roce 1616 stěžoval, že nemůže uspořádat odpolední bohoslužbu na Štědrý den, protože se nikdo neúčastnil. Jeho kongregace nakupovala na trhu. Právě v této době se rozmohlo nakupování vánočních dárků a trhy sloužily jako hlavní místo pro nákup sezónních pamlsků a hraček.

Dnes je jen v Německu více než 1400 vánočních trhů a tradice se rozšířila nejen po celé Evropě, ale po celém světě. Hlavní sváteční trhy se nacházejí ve městech od Londýna po Moskvu a od New Yorku po Tokio, přičemž každý z nich má svůj vlastní jedinečný místní kouzlo. Tyto moderní trhy slouží v podstatě stejnému účelu jako ty staré. Jsou příjemným místem setkávání místních obyvatel i návštěvníků, kde mohou nakupovat a oslavovat vánoční období. S tak bohatou a radostnou historií není divu, že se tato oblíbená tradice stala svátečním prvkem po celém světě.

Já osobně mám vanoční trhy ráda, spíše večer. Kouzlo je potom mnohem čarovnější. Nejde mi o to, „vzít stánky útokem“, ale nasát předvánoční atmosféru, dát si svařené víno nebo punč. Také se ráda pokochám výrobky. Jak to máte vy? 🙂

Zdroje:

MELICHAROVÁ, J. Historie vánočních trhů – od Němců po Japonce.

BLUEBERRY, K. Magic of Christmas Markets.